Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na tiskovce (září 2023)

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na tiskovce (září 2023) Zdroj: Foto Blesk - Jiří Koťátko

Petr Havel: Nárůst ochrany životního prostředí v ČR vadí řadě občanů i podnikatelů. Proč?

PETR HAVEL

Ačkoli se drtivá většina občanů ČR v průzkumech opakovaně vyjadřuje pro vyšší ochranu životního prostředí v naší zemi, končí obvykle taková podpora za situace, kdy má být předmětem ochrany území, kde původní podporovatelé žijí, případně podnikají. Symbolem dlouholetých konfliktů mezi občany a státem reprezentovaným Ministerstvem životního prostředí (MŽP) je přitom kauza vyhlášení Národního parku (NP) Křivoklátsko, obdobný konflikt lze ale také očekávat u dalšího projektu, který finalizuje MŽP. Jde o vyhlášení Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory, která by měla být největší takto chráněnou oblastí v ČR, s rozlohou přes 1200 km2.

Projekt má sice deklarovanou podporu Ústeckého kraje, stále intenzivněji se ale vůči této myšlence vymezují (nejen) tamní obyvatelé, nejnověji například Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL), nejvýznamnější tuzemské organizace zastřešující nestátní vlastníky lesů. Argumenty proti vyhlášení jsou přitom v zásadě stejné, jako v případě jiných ochranářských projektů. Podle SVOL nebyla například k diskusím o záměru vyhlásit CHKO Krušné hory přizvána odborná lesnická veřejnost, a navíc je podle Sdružení příslušná oblast v současné době chráněna dostatečně. V budoucím CHKO se totiž již dnes nachází 17 evropsky významných lokalit, které se s CHKO překrývají, osm přírodních parků, mokřady mezinárodního významu, tři ptačí oblasti a četná maloplošná chráněná území. Ještě podstatnější ale je, že cenné biotopy nejen v zamýšlené CHKO vznikly činností člověka, aniž by byl k tomu zapotřebí status CHKO.

Právě to je základní filozofická otázka týkající se projektů na zvyšování ochrany naší krajiny. S trochou nadsázky lze totiž konstatovat, že každý čtvereční metr ČR je dnes kulturní, člověkem spoluutvářenou krajinou (tedy ne územím ponechaným pouze přírodě), až na některé malé části národních parků. To znamená, že v minulosti i v současnosti člověk zcela dobrovolně chránil mnoho lokalit, často ve vlastním zájmu, a nepotřeboval k tomu nové národní parky nebo CHKO. Tlak na ochranu životního prostředí samozřejmě roste a poroste, často zmiňovaný pojem „udržitelnost“ by ale měl být vnímán jako přirozený soulad potřeb člověka a přírody, avšak bez doprovodných státem stanovených regulací. Ty jsou totiž průvodním jevem prakticky všech stupňů ochrany přírody, přičemž velmi častým výsledkem je, poměrně logický, odpor veřejnosti k nim. Otázkou tak je, nakolik je smysluplné „vymáhat“ ochranu přírody silou, neboť takový postup od podpory ochrany přírody spíše odrazuje.

Ne každý navíc ví, že v současné době existuje v ČR celkem 26 CHKO, které pokrývají 14,42 procenta rozlohy území státu, což rozhodně není málo. V takových lokalitách je mimo jiné regulována těžba lesních porostů (což jistě také vadí SVOL), a v této souvislosti je třeba připomenout, že bez těžby bude žádoucí a vyžadovaná změna struktury našich lesů ve prospěch listnáčů velmi dlouho trvající proces, což není při probíhajících změnách počasí zrovna strategické. Regulace hospodaření se navíc připravují i na úrovni EU v podobě požadavku na desetiprocentní podíl ploch lesů bez lidského zásahu. ČR by tak mohla být prostřednictvím vyhlášení CHKO Krušné hory opět „papežštější než papež“.

Uvedená CHKO není jediná, jejíž vyhlášení se aktuálně připravuje. Dalším záměrem je třeba CHKO Soutok, zahrnující kromě území řek Dyje a Morava také Lednicko-valtický areál, tedy opět kulturní a člověkem spoluvytvářenou krajinu. Rozloha CHKO Soutok má přitom činit necelých 130 km2, čili zhruba desetinu oproti CHKO Krušné Hory a vyhlášena by měla být již v příštím roce. Oproti krušnohorské oblasti ale v tomto případě rozdíl je – kromě velikosti také v tom, že v CHKO Soutok je téměř 100 procent lesních (a dalších) pozemků státních, což vytváří legitimitu pro to, aby stát na svých pozemcích dle svého nejlepšího vědomí a svědomí také realizoval své záměry, například ochranu přírody. Ani záměr Soutok se ale nevyhnul kritice, i když v této lokalitě mají ochránci přírody jistě lepší karty než v CHKO Krušné Hory. A mnohem lepší než v případě NP Křivoklátsko, které se pomalu (a zbytečně) stává prostředkem cíleného odporu vůči stávající vládě.