V posledních volbách výrazně oslovil mladé snad jen jihomoravský hejtman Jan Grolich

V posledních volbách výrazně oslovil mladé snad jen jihomoravský hejtman Jan Grolich Zdroj: Nguyen Phuong Thao

Martin Bartkovský: Proč tahle česká politika není pro mladý?!

Martin Bartkovský

Je to už starý známý rezavý kolovrátek. Po posledních volbách opět strany napříč politickým spektrem provolávají, jak se budou snažit zaujmout mladé voliče, které tuzemská politická scéna příliš nefascinuje. Nejsilnější hlasy se ozývají hlavně z vládního tábora i právě odcházejících Pirátů, zatímco opozice si mne ruce, protože jí se práce s mladší cílovkou dlouhodobě daří mnohem víc. Ani oni ale neusínají na vavřínech a snaží se lidi pod pětadvacet let nějak zaujmout. Je to však sakramentsky těžká práce, protože jen máloco je tak „cringe“ (anglický výraz pro něco, co působí trapně, až nepříjemně a většinou jde o moment, kdy se starší člověk snaží zaujmout mladší generaci jejím stylem) jako česká politika. Upřímně se mladým nedivím.

Hnutí ANO pracuje s mladou voličskou základnou asi nejlépe a nejsystematičtěji. V popředí jsou obskurní tanečky a videa Aleny Schillerové, v pozadí je ale účinná mašinérie placených příspěvků napříč všemi sociálními sítěmi, které ze stárnoucích tváří ANO dělají přijatelné zástupce mladé generace. Mladí lidé volí ANO nejen díky populistickým slibům, jež hnutí pravidelně každé volby oprašuje, ale hlavně proto, že je prostě znají. Jsou to pro ně sice titíž panáci jako ti z vládního tábora, ale když se jim každý den objeví na sociálních sítích, vybudují si k nim malý parasociální vztah a je pro ně snazší pak tyto lidi volit.

Podobně to zkouší i Tomio Okamura, který se skrze promotéra Jakuba Jíru zkoušel dostat k cílové skupině fanoušků bizarních zápasů s názvem Clash of the Stars, kde zápasí céčkové celebrity, problematičtí profi zápasníci i figurky tipu Jaromíra Soukupa, Zdeňka Godly nebo Pavla Novotného. Jenže on sám působí ve společnosti mladých lidí ještě kostrbatěji než právě Alena Schillerová. I to mu ale nějaké hlasy přináší. Superstar z evropských voleb Filip Turek se do Europarlamentu dostal mluvením o autech. To mladé lidi bavilo a baví. A tak Filip Turek dál mluví o autech. Problém je, že se na veřejnost, kromě jeho záliby v nacistických memorabiliích, dostalo i jeho hlasování v Evropském parlamentu. A řada jeho voličů teď zjistila, že si jako svého zástupce zvolili chlapíčka v cirkusáckém obleku s neodpáranou visačkou, jenž hlasuje úplně stejně jako komunisté.

Zoufale je na tom vládní koalice. Od doby Dominika Feriho se jim podobnou influencerskou superstar najít nepodařilo. Vzhledem k jeho osudu je ale vlastně dobře, že se o to podobným způsobem ani nepokoušeli. V posledních volbách výrazně oslovil mladé snad jen jihomoravský hejtman Jan Grolich, který se může pasovat do role nejvíc „cool“ lidovce. Jinak to má tahle vláda u mladých lidí špatné. Sebrala jim nejrůznější babišovské slevy na jízdné, znepříjemnila práci na dohodu o pracovní činnosti, stále neprolomila kartel českých operátorů a nedodala levná mobilní data, nedala jim manželství pro všechny ani digitalizaci. A korunu tomu nasadili tím, že si sami přidali rok před volbami platy. Tohle je ve zkratce to, co vidí mainstreamový mladý volič.

Mladé lidi zkrátka politika moc nezajímá a já se jim nedivím. Dělají ji, komentují ji a analyzují převážně lidé ve věku jejich rodičů. Vidím to i na svých vrstevnících, kteří sice už tak mladí nejsou (jsou na půli cesty mezi třicítkou a čtyřicítkou), ale prostě odmítají dění věcí veřejných nějak zásadně sledovat a rozhodují se pak u volebních uren na poslední chvíli. A pak jsou mnohdy překvapeni tím, koho si jako své zástupce vlastně zvolili. Mladí novináři o politice příliš psát nechtějí, mladí politologové se raději vydávají na akademickou dráhu či do jiného prostředí než do komentování a analyzování konkrétních volebních výsledků. A právě to jsme se rozhodli v Reflexu trochu změnit. Od tohoto týdne jsme spustili nový politický pořad Padni komu padni, v němž se dvěma kolegy – Oliverem Adámkem a Martinem Bryśem – komentujeme politické dění trochu jinýma očima a s jinou životní zkušeností, než je běžně v Česku zvykem. Snad i tato troška přispěje k tomu, že se mladá část české veřejnosti začne aspoň o trochu víc zajímat o to, kdo kdy a kam v Česku kandiduje či pracuje ve veřejných funkcích. Pořad bude vycházet každé pondělí a najdete jej na našem webu, YouTube i Spotify. Tak přeji příjemný poslech a dejte nám vědět, co si o něm myslíte.

Text vyšel také jako editorial nového Reflexu, který si můžete zakoupit v našem Ikiosku >>>

Reflex 42/2024