Slovenští přátelé dali Babišovi „štempl“, že nebyl agentem StB. Zůstává jím dál, reagují historici
Slovenské ministerstvo vnitra oznámilo, že Andrej Babiš vědomě nespolupracoval se Státní bezpečností, a uzavřelo s ním smír. Podle Ústavu paměti národa však existuje řada důkazů, že byl jako agent StB evidovaný oprávněně, a historie se touto politickou dohodou nezmění.
Resort vnitra vedený Matúšem Šutajem Eštokem ze strany Hlas se rozhodl uzavřít s Andrejem Babišem smír. Vydal stanovisko, podle kterého byl ve svazcích tajné komunistické policie evidovaný neoprávněně. Odůvodnění je bizarní. Slovenskému státu prý hrozilo riziko obrovských hospodářských škod, kdyby pokračoval soudní spor.
K soudu nedojde
Bývalý premiér by podle něj mohl na základě dvou právních analýz v případě údajně vysoké pravděpodobnosti výhry žalovat stát o vysoké odškodnění. Uzavřený smír stvrzený soudem, který ovšem nerozhodoval o meritu věci, zda byl agent Bureš evidovaný oprávněně, umožní tomuto riziku se vyhnout a šéf ANO se dál soudit nebude.
V podobných případech nerozhoduje libovůle spřízněných úřadů, neboť Babiš udržuje s Ficovou garniturou dlouhodobě velmi úzké politické i obchodní vztahy, ale nezávislý soud. A v tomto směru nedošlo k žádnému posunu, proto celá „očišťující“ akce vyvolává otazníky.
„Nikdy jsem nepochyboval, že ten spor vyhraju, proto jsem řekl, že se budu soudit klidně do konce života. Nikdy jsem s StB nespolupracoval, neexistuje ani nemůže existovat jediný důkaz, který by dokazoval něco jiného, a proto jsem i čtyřikrát vyhrál soud,“ reagoval Babiš, jenž cítí zadostiučinění.
„Jsem rád, že je to definitivní, dvanáct let mě to zásadně poškozovalo, zneužívali to mí političtí soupeři a uráželi mě. Omluvu neočekávám, na to nebudou mít odvahu,“ dodal.
Momentálně ovšem neexistuje žádné platné stanovisko soudu, jež by zpochybňovalo oprávněnost Babišovy evidence ve svazcích StB. Je sice skutečností, že nižší soudy třikrát rozhodly v jeho prospěch poté, když v roce 2012 poprvé zažaloval Ústav paměti národa v Bratislavě.
Nevěrohodní svědci
Tyto rozsudky zrušil Ústavní soud v roce 2017. Nešlo přitom jen o formální pochybení, že Babiš neměl žalovat paměťovou instituci, ale slovenský stát, tedy ministerstvo vnitra.
Ústavní soud současně přelomově zpochybnil věrohodnost Babišových svědků, bývalých řídicích důstojníků StB Júlia Šumana a Vladimíra Kuľhy, kteří vypovídali v jeho prospěch. Kvůli nezbavení mlčenlivosti byly jejich výpovědi nezákonné. To vše musí brát v úvahu i budoucí soudy, ke kterým však do této doby nedošlo.
Nižší soudy dříve nebraly v potaz rozsáhlou dokumentaci shromážděnou historiky Ústavu paměti národa, která vylučovala falšování. Na úřední „štempl“ resortu vnitra je proto možné nahlížet i jinak. Slovenská strana se chce vyhnout soudnímu sporu s nejistým výsledkem, ale obráceně.
Co kdyby žalující, jenž by se u soudu nemohl opírat o výpovědi zkompromitovaných estébáků, prohrál? A jakou má Ficova vláda motivaci dokazovat, že pravda stojí na straně Ústavu paměti národa? Nulovou, vždyť neuzavírají podobné „obchodní dohody“ poprvé. Překvapuje jen ta rychlost a přímočarost.
Babišovci svého šéfa brání a varují před zpochybňováním slovenských institucí. Jenže tato instituce obešla nezávislý soud. Jak na toto „očištění“ reagují historici?
Směšné politické gesto
„Oprávněnost evidence Andreje Babiše jako tajného spolupracovníka StB dokazuje vícero spisů StB, které na sebe obsahově a chronologicky navazují. Rozhodnutí ministerstva vnitra uzavřít smír s Andrejem Babišem na tomto faktu nic nemění,“ řekl Deníku N mluvčí Ústavu paměti národa Michal Miklovič.
Ještě ostřejší je bývalý ředitel ústavu Ondrej Krajňák, pod jehož vedením dávali jeho podřízení dohromady dokumentaci k soudnímu sporu s Andrejem Babišem.
„Je to směšné, protože jde pouze o politické gesto. Byl jsem ředitelem v době, kdy jsme vyhráli spor s Andrejem Babišem u Ústavního soudu i další soudy. Tahle dohoda je nesmysl,“ tvrdí Krajňák.
„O tom, že je oprávněně evidovaný jako agent, svědčí mnohé nashromážděné důkazy. Babiš byl oprávněně evidovaný ve spisech StB jako agent a svědčí o tom dvanáct spisů, které Ústav paměti národa doložil z archiválií. Ty spisy jsou nezpochybnitelné,“ dodává.
„Nyní jsou u nás na Slovensku takové časy, že i tohle se může stát. Ústav paměti národa by mohl doložit dalších dvacet důkazů, že byl Babiš vedený oprávněně, a bylo by to jedno, protože u nás se už může stát cokoli. Je to jen dohoda mezi Babišem a ministrem vnitra. Je to čistě politické rozhodnutí. Historické skutečnosti se ale nemění,“ uzavřel.
Krajňák pod tlakem
Ondrej Krajňák se v době probíhajících soudů dostal pod tlak premiéra Roberta Fica, jenž se do vlády vrátil před rokem a mění Slovensko k nepoznání. Hovořil tehdy o tom, že si jej Fico předvolal a osobně se informoval na kauzu Andreje Babiše. Zjevně mu vadilo, že ústav trvá na oprávněnosti jeho evidence ve svazcích StB.
Krajňák upadl v nemilost a v roce 2017 připravili poslanci Ficova vládnoucího Smeru novelu zákona, který měnil pod účelovými záminkami způsob řízení Ústavu paměti národa. Jeho dosavadní nepoddajný ředitel skončil.
Předseda Sdružení bývalých politických vězňů František Bednár tehdy protestoval, že změna zákona je „politickou objednávkou a pomstou Andreje Babiše, jakož i potvrzením pokračujícího vlivu přisluhovačů totalitního komunistického režimu“.
Teprve dnes však šéf ANO, jenž podpořil i prezidentskou kandidaturu tehdejšího předsedy Hlasu Petera Pellegriniho, dosáhl svého. Jenže za cenu, že slovenské ministerstvo vnitra zcela ignorovalo historické dokumenty.
Proč se soudit?
„Geniální, proč se soudit, když to může vyřídit ministr? Stačí počkat, až bude vhodná vláda. Geniální…“ reagoval český badatel Radek Schovánek, který svědčil u bratislavského soudu s Babišem. Podle něj existují dokumenty, že agent Bureš předal minimálně patnáct udání. Navíc byl hodnocený jako jeden z nejspolehlivějších.
„Agenta Bureše si nechali i po poradě u federálního ministra vnitra v roce 1984, kde řešili, že mají velký počet agentů a z nich jen malý efekt. Po revizi na 3. odboru zbylo ze 127 agentů jen 57 nejspolehlivějších. A Bureš tam zůstal, což znamená, že zjistili, že přináší výsledky a vyplatí se mít ho v síti,“ uvedl Jerguš Sivoš z Ústavu paměti národa.
To však spřátelené kruhy nezajímá. Mohou si vycházet vstříc a platí to i opačně. Slyšel někdo Babiše kritizovat Ficův autokratický režim? Jistěže ne, vždyť mu ta parketa vyhovuje.
Co bude dál? Pomohou slovenští přátelé i ve zrušení půlmiliardové pokuty pro Penam stvrzené antimonopolním úřadem, jejž Fico nemá pod kontrolou a s nímž se Agrofert chce soudit? Připomeňme Krajňákova slova, že na Slovensku se dnes může stát cokoli.
