Na jedné straně biologie, chemie a fyzika, na druhé občanská výchova – je toto rozdělení správné?
Ne jedenkrát probíhaly různé diskuse, a to i s přispěním předních politiků, o tom, jak české vysoké školy nabízí až moc humanitních oborů, které nejsou prakticky uplatnitelné. Ovšem, položil si někdo otázku, zda se společenskovědním oborům dostává adekvátního prostoru v rámci základního a zejména středoškolského vzdělávání?
Již od základní školy student prochází rozličnými přírodovědnými předměty, jako fyzika, biologie, chemie, anebo zeměpis. Se společenskovědní problematikou se student potká primárně v dějepise a občanské výuce a částečně i v zeměpise.
Pravdou je, že se po ukončení základního vzdělání student může vydat různými cestami, a to směrem všeobecného, či specializovaného vzdělávání. V rámci textu se chci dotknout zejména všeobecného vzdělávání na gymnáziích – to však neznamená, že by tento problém neexistoval i na jiných typech škol.
Typicky student na gymnáziu absolvuje výše zmíněné předměty, přičemž dotace hodin na jednotlivé předměty jsou standardně stejné – lišit se samozřejmě podmínky mohou, je-li gymnázium nějak specializované. Běžně student pojímá téměř veškerou společenskovědní tématiku v rámci jednoho předmětu, a to občanské výuky; zatímco různým přírodovědným disciplínám se věnuje daleko větší záběr, jelikož jsou jaksi přímo rozčleněny do předmětů.
Takové nastavení, myslím, není správné. Proč by se disciplíny práva, psychologie, politologie, sociologie či mezinárodních vztahů (a dalších) měly vměstnat do jediného předmětu, jež nemá nijak nadstandardní časovou dotaci? To mi přijde neadekvátní.
Zřetelnější to bude, když se na konkrétní disciplíny podíváme trochu detailněji. Začněme právem. K tomu na začátek stačí zmínit základní zásadu: neznalost práva neomlouvá. Takže jednání v rozporu s platným právem, ač to člověk opravdu nevěděl, nezakládá možnost se zbavit právních následků. Je tedy na místě, aby se studenti alespoň obecně se základními českými právními předpisy setkali a pronikli do jejich obsahu. Tak stejně by bylo žádoucí, aby se jim dostalo vyložení základních právních principů a zásad, jež se uplatňují. Myslím, že jde o základní průpravu, které by se studentovi – nezávisle na typu školy, kterou studuje – mělo dostat.
Mimo přiblížení základních soukromoprávních a veřejnoprávních vztahů je naprosto zásadní, aby měli studenti prostor se detailněji seznámit s Ústavou a Listinou základních práv a svobod. V rámci studia Ústavy se jim dostane základnímu povědomí o struktuře českého ústavního systému, tj. pochopení, jak česká demokracie funguje. Když výsledky aktuálních výzkumů ukazují – až polovina Čechů, neví, že má Česká republika rovné a stále zastoupení na Evropské radě. Popřípadě neví, že Markéta Pekarová, ač pozicí předsedkyně Poslanecké sněmovny, není členkou vlády. Je tedy evidentní, že v rámci výuky ústavního systému zásadně pokulháváme. Významnost těchto znalostí demonstruje fakt, že se občan svou vůlí, resp. hlasem, podílí na složení vládní a legislativní moci. S aktuální profesionalizací politického marketingu, jenž míří primárně na emoční schránku člověka, je znalost ústavních základů ještě důležitější proto, aby občan mohl provést tzv. informovanou volbu.
Neméně důležitá je znalost obsahu Listiny. Samotná Listina stanovuje několik práv a svobod, které člověku, resp. občanovi, přísluší za všech okolností – nezávisle na čemkoliv se jich člověk smí dovolat, jelikož jsou z principu nezrušitelná (což sám čl. 1 Listiny ukotvuje).
Odstavce výše popsaly hned několik témat z právního odvětví, které by si zasloužily desítky vyučovacích hodin. To však prakticky není možné, jelikož pod předmět občanské výchovy spadají další zmíněné disciplíny.
Třeba psychologie a sociologie, které odkrývají to, jak člověk a společnost z něj složená funguje. Zrovna v době, kdy dle výzkumů až 40 % žáků zažívá určité formy psychických problémů, je absurdní, aby se psychologii nevěnovalo dostatek prostoru. Tím nechci říci, že by větší výuka psychologie snad významně snížila počet těch, kteří zažívají psychické problémy. Ovšem i základní povědomí o psychologii může kdekomu pomoci. Ohledně sociologie by zase člověk měl pochopit, že svět nemusí být jen takový, jak jej prostřednictvím svého okolí vnímá. Nakonec otázky mezinárodních vztahů, které primárně tvoří členství České republiky v Evropské unii.
Ve větách výše obecně vytyčuji hlavní body jednotlivých společenskovědních disciplín, jejichž znalost považuji za základní výbavu člověka. Je však jasné, že vyložení alespoň základních rysů, a to jen nastíněných témat, je nepředstavitelné v rámci stávají hodinové dotace stihnout. To násobně platí pro nevšeobecné střední školy.
Co s tím?
Existují dvě, instrumentálně nepříliš náročná, možná řešení. Zaprvé snížit hodinovou dotaci na přírodovědní předměty a uvolněný čas investovat do občanské výchovy. Anebo obecně navýšit počet hodin, které budou žáci trávit ve školy, s tím, že se zvýší časová dotace pro občanskou výchovu. Osobně se kloním spíš k druhému scénáři, a to s vidinou vzdělanějšího a připravenějšího absolventa.
