Martin Bartkovský: Kolik stojí vylouhovaný Miloš Zeman? Na exprezidentovi parazituje nová parta
Není lehké být bývalým prezidentem. Své o tom ví jak Miloš Zeman, tak Václav Klaus. Ale zatímco ten druhý jmenovaný na důchod myslel dlouho dopředu, založil institut a zajistil si financování nejprve jedním, následně druhým miliardářem, ten první tuto situaci podcenil. Miloš Zeman nemá ani letiště, ani knihovnu, ani institut, ani klubovnu. Jediné, co mu zbylo, je lánský bungalov, chalupa na Vysočině, ložnice v Jaselské ulici, žlutý člun a banda podivných existencí, které na něm parazitují. A právě ta poslední skupinka se rozhodla vylouhovat Miloše Zemana, co to jen půjde.
Zatímco v době, kdy byl Zeman v úřadu a otevíral do Evropy dveře Rusům a Číňanům, nepřestávala se kolem něj motat dvojice Mynář–Nejedlý. Nehrálo se o malé peníze a první potřeboval koupit celé Osvětimany, druhý byl zase na ruské příjmy zvyklý. S končícím Zemanovým mandátem, nedodanými čínskými miliardami a Putinovou agresí proti Ukrajině se oba stáhli do pozadí a prakticky o nich nebylo slyšet. Objevila se tak další skupinka. K permanentně přítomnému Jiřímu Ovčáčkovi, jenž svou existenci s Milošem Zemanem až nábožně spojil, se přidali Radim Panenka a Luboš Procházka. Dvojice servilních novinářů, která se rozhodla stát Zemanovou kanceláří uvádění věcí na „pravou“ míru.
Nejprve vydali konspirační knihu Spiknutí, kde Miloš Zeman líčí, jak se ho lékaři, kteří mu reálně zachránili život, pokusili odstavit od moci. Od té moci, od níž se v pyžámku během druhého funkčního období sám distancoval, prakticky ji přestal vykonávat a zmohl se pouze na šikanu budoucích ministrů v covidovém teráriu. Pak vydali Zemanovu knihu Prezidentský úděl, kde si exprezident vyřizuje účty s těmi, kteří se do Spiknutí nevešli. Kromě dalších grafomanských počinů se ale rozhodli kapitalizovat Miloše Zemana i na poli placených podcastů. Vzniklo tak povídání, jež při srážce s klasickým komerčním prostředím rozhodně neobstálo.
Jiří Ovčáček spolu s Radimem Panenkou založili placený projekt Ovčáček Panenka mluví se zkratkou OPM. To má být humorným odkazem na zkratku pořadu Václava Moravce podobně, jako to kdysi zkoušel Ovčáček na YouTube s televizí OVTV. Tehdy se k úspěchu Martina Veselovského a Daniely Drtinové s DVTV nedokázal ani vzdáleně přiblížit. A vybouchl i jeho nejnovější projekt. Povídání těchto dvou s Milošem Zemanem je natolik špatné, že nepřimělo ke koupi ani Zemanovy nejbližší přátele. V době psaní tohoto editorialu uběhlo od spuštění projektu na HeroHero pět dní. Za tu dobu i málo známé projekty nasbírají jednotky či desítky podporovatelů. OPM se v tuto dobu pyšní celými dvěma odběrateli. Při počtu dvou moderátorů lze tušit, jaké persóny se za tou číslovkou skrývají.
Co se týče pilotního dílu, udělali tvůrci zřejmě své maximum. Když pomineme příšernou audiokvalitu, žoviální povídání Ovčáčka (Panenka dvacet minut mlčí) s Milošem Zemanem hezky odsýpá. Ovčáček exprezidentovi tyká, ale oslovuje ho pane prezidente. A pak mu klade dotazy, které znějí tak, jako kdyby si je Miloš Zeman napsal sám. Ten pak stejně žoviálně povídá o tom, jak prožíval srpen 1968 a jak kvůli mamince odmítl emigrovat do Anglie a „vzít si za ženu kostnatou Angličanku“. Jak se náhodou účastnil sametové revoluce v roce 1989, již podle něj celou zařídil Michail Gorbačov a všichni ostatní byli nepodstatní. Trochu mě zarazila úvaha o tom, jak se Miloš Zeman v oddělení Sportpropagu věnoval prý podobné činnosti, jaká byla běžná v americkém MIT. Tentýž Miloš Zeman, který když o několik dekád později občas použil počítač, tak si do něj stáhl dětské porno. Ale budiž. Pak samozřejmě hodnotí dnešní dobu, jež je horší než za protektorátu, a plukovníka Otakara Foltýna přirovnává ke Goebbelsovi. A pak se zamýšlí nad svou (ne)vinou v bombardování Jugoslávie v roce 1999, kde podcast přechází do placené zóny a kde začíná mluvit Radim Panenka. Ani tohle ale na víc než dva zákazníky nestačilo. Je smutné, že se k nákupu předplatného neuchýlili ani gratulanti z jeho nedávné oslavy osmdesátin. Ale jen se potvrzuje, že tam jeli hlavně jeden kvůli druhému (třeba Andrej Babiš kvůli Orbánovi, Ficovi a slovenskému ministru vnitra Šutaji Eštokovi) než kvůli oslavenci.
Těžko říct, zda potenciální platící klienty odradila mizerná zvuková kvalita, servilita tazatelů, nebo to, že všechno tohle už Miloš Zeman někdy řekl. Ukazuje se, že bez roztleskávání tradičních médií, která z duše nenávidí, a bez podpory Ruska s Čínou dohromady vlastně Miloš Zeman nikoho nezajímá. Přál bych mu, aby si to uvědomilo i jeho okolí, přestalo na něm takto bizarně parazitovat a dopřálo mu zasloužený klid. Pro Českou republiku toho udělal už opravdu dost. Netřeba pokračovat v louhování.
Text vyšel také jako editorial nového Reflexu, který si můžete zakoupit v našem Ikiosku >>>
