Pavel Páral: Babišův plán znárodnění ČEZ? Politické body a vylití státních peněz do kanálu

Francouzské srovnání

Babišovo přesvědčení o blahodárnosti takového kroku pak posílilo i rozhodnutí prezidenta Macrona vykoupit menšinové akcionáře francouzské energetické společnosti EdF. Samozřejmě při tom ignoroval celkem logické důvody, pro něž se francouzská vláda k tomuto kroku odhodlala. Jednak tam minoritáři drželi jen šestnáct procent akcií a vláda je dlouho před energetickou krizí deptala politikou zlevňování energií a cenových regulací, kdy významnou část produkce musela společnost prodávat za snížené netržní ceny konkurenci. V kombinaci takto omezených finančních zdrojů s politickou orientací na opuštění jádra a přechodu na obnovitelné zdroje to vedlo k silnému omezování údržby. A v okamžiku, kdy francouzské jaderky byly v Evropě nejvíce zapotřebí, polovina reaktorů se musela odstavit kvůli havarijnímu stavu. Macron prakticky jiné řešení neměl. Navíc akcie byly levné a ani s padesátiprocentní prémií k ceně stát až tolik nezatěžovaly.

Čuník je vykrmen

ČEZ je úplně jiný příběh. Jakkoli je jeho stoprocentní ovládnutí státem jednou z variant zcela nevyhnutelných změn, které musí proběhnout, není variantou jedinou. Byť asi nejschůdnější a nepochybně nejrychlejší. Ale také nejdražší. Cena by se mohla blížit k čtvrt biliónu korun. Babiš říká, že by se to zaplatilo z dividendy nebo že by akcie mohl ČEZ sám vykoupit, ale blíže to neupřesňuje. V zásadě je to možné řešení či část řešení. Rozhodně je to postup, kterého se domáhá nemalá část minoritních akcionářů. A domáhá se toho velmi vehementně i proto, že ceny akcií ČEZ jsou zřejmě momentálně na stropě a s tím, jak bude společnost investovat a zadlužovat se, budou spíše klesat. Aktuální cena se pohybuje kolem devíti stovek za akcii a představa akcionářů o ceně odkupu je minimálně čtrnáct set.