Trump a podivný sen libertariánských miliardářů o vlastních královstvích
Během předvolební kampaně Donalda Trumpa se pozornost soustředila především na jeho kontroverzní výroky a soudní stíhání. Daleko zajímavější pohled ale skýtá volební program zveřejněný na Trumpových osobních stránkách. Nejenže napovídá, kdo za jeho kampaní stál, ale také, po čem šedé eminence v jejím pozadí touží. Pokud se například naplní sliby vizionářské sekce Kvantový skok, mohou v USA brzy vzniknout samosprávné městské mikrostáty ovládané autoritářskými miliardáři. V programu Donalda Trumpa pro ně existuje hezké jméno Freedom Cities – Města svobody.
Sekce „Kvantový skok“ volebního programu Donalda Trumpa je pojmenovaná podle slibu zařídit skokové zlepšení životních podmínek Američanů. Tým nového prezidenta jeden z bodů popisuje takto: Federální vláda vlastní téměř třetinu všech území Spojených států. Velké části těchto území jsou prázdné. Prezident Trump navrhuje vypsat celostátní soutěž o projekt deseti nových měst na velmi malé části federálního území a udělit nejlepším návrhům povolení projekt zrealizovat. Města svobody budou vybudována na nevyužité půdě ve federálním vlastnictví (…) Města dají příležitost statisícům pilně pracujících amerických rodin novou příležitost získat vlastní bydlení a prožít Americký sen.
Bez kontextu může znít slib zakládání měst na neobydlených územích Spojených států trochu futurologicky. Zvlášť, když se o několik řádků dočteme i o návrhu řešení dopravních problémů létajícími auty. Stavba nových měst ale není žádné sci-fi. Ambice zakládat uvnitř USA samosprávné městské státy je nijak nezakrývaný plán skupiny amerických technologických miliardářů, kteří do předvolební kampaně republikánského kandidáta investovali obrovské částky. V jejich představách by neměla nová města fungovat jako obyčejné daňové ráje, ale jako zcela autonomní mikrostáty, kde platí vlastní zákony, veřejné instituce jsou nahrazené soukromými dodavateli a autokratický vládce je ovládá jako soukromou firmu.
Z moře do oblak a zpátky na zem
O nezávislých technologických město-státech se začalo v IT komunitách hovořit už během první internetové bubliny v 90. letech. Několik jich dokonce i ve značně omezené podobě vzniklo na opuštěných těžařských plošinách a lodích zakotvených v mezinárodních vodách. Myšlenka „svobodného“ života na rezavém tankeru ale rezonovala pouze u nejzarytějších libertariánů, a širšího přijetí se nedočkala. Svobodná města ale rychle ožila s příchodem sociálních sítí a kryptoměn, kdy na diskusních fórech a blozích technologických vizionářů začal kolovat pojem „cloudové komunity“.
Myšlenku kodifikoval v knize The Network State Balaji Srinivasan – americký podnikatel, investor propojený s řadou kryptoměnových projektů a bývalý partner ve významné investiční firmě Andreessen Horowitz (bude o ní ještě řeč). Srinivasan v knize popisuje cloudový stát jako decentralizovanou komunitu digitálních nomádů provázaných sítí blockchainových aplikací a sdílenou ekonomikou založenou na kryptoměnách. Jako finální stádium státu pak navrhuje pomocí crowdfundingu zakoupit fyzické území, a virtuální společnost přeměnit na reálný samosprávný stát s vlastními zákony, institucemi, pasy a měnou. Na konferenci o nových městech v Amsterdamu položil publiku otázku: „Založili jsme společnosti jako je Google, založili jsme nové komunity jako Facebook. Vytvořili jsme nové měny jako Bitcoin a Ethereum. Podaří se nám založit nové státy?“ Ke kladné odpovědi na zdánlivě řečnickou otázku mají zastánci konceptu Svobodných měst velmi blízko. Balaji Srinivasan sám má jakožto bývalý partner investičního giganta ze Silicon Valley dost prostředků i kontaktů, aby svůj sen posouval do reality. V hnutí navíc není zdaleka sám a není v něm ani zdaleka nejmocnější hráč.
Létající auta a 140 znaků
Pravděpodobně nejvlivnějším postavou propagátorů Svobodných měst a zároveň i spojkou do světa vrcholné politiky je miliardář Peter Thiel. Jeden ze zakladatelů služby PayPal, tvůrce sledovacího softwaru Palantier, ranný investor do Facebooku, zachránce Muskova Space X a šedá eminence v pozadí kampaní republikánských politiků. I Peter Thiel se myšlenkou nových městských států zabývá už dlouho, do projektu „Seasteading Institute“ investoval už v roce 2008, kdy se o nich ještě uvažovalo jako o komunitách v mezinárodních vodách. Jeho hlavní motivací je naděje, že se městské státy stanou nositeli technologického pokroku, který jinde stagnuje kvůli různým regulacím, zákazům a předpisům. Za vznik těchto otravných překážek může v Thielových očích náš těžkopádný a zastaralý společenský systém. Demokracie.
Peter Thiel sepsal své myšlenky v roce 2009 do manifestu Výchova libertariána (The Education of a Libertarian). Jeho hlavní ideou je, že důležitá rozhodnutí není možné zakládat na hlasování běžných lidí. „Přestal jsem věřit, že svoboda a demokracie jsou kompatibilní principy,“ píše doslova. Namísto demokracie navrhuje zavést systém, kde budou společnost řídit vizionáři podle stejných principů, jako se řídí soukromá firma. Jedině tak se prý lidstvo může dostat ze současné stagnace, kde skutečný technologický pokrok nahradil vývoj nástrojů masové zábavy. V jednom projevu to vyjádřil slovy: „Měli jsme mít kolonie na Měsíci. Měli jsme mít roboty, města na hladině oceánu i pod ní. Měli jsme mít ekofarmy. Měli jsme přeměňovat pouště v úrodnou půdu. Ničeho jsme se nedočkali. Snili jsme o létajících autech. Místo toho jsme dostali 140 znaků.“
Thielovy myšlenky se dočkaly obrovské odezvy v Silicon Valley, ve finančních kruzích a také mezi nastupující generací mladých politiků. Jeho přednáška na univerzitě v Yale natolik zapůsobila na jednoho ze studentů, že se na Thiela obrátil s prosbou, aby se stal jeho mentorem. Thiel prosbě vyhověl. Mladého aspiranta uvedl do prostředí startupů v Silicon Valley, zařídil mu místo ve velké biotechnologické firmě a poté mu pomohl získat 120 milionů dolarů na založení vlastního investičního fondu. Když Thielův chráněnec v roce 2022 oznámil kandidaturu do Senátu Spojených států, vložil Peter Thiel do fondu volební kampaně 15 milionů dolarů. Bývalý student se díky jeho podpoře stal senátorem, poté i překvapivým kandidátem na viceprezidenta a dnes se chystá zasednout v Bílém domě jako druhý nejvlivnější muž v USA. Jeho jméno je, jak jste asi již uhodli, J.D. Vance.
Freedom na prodej
J.D. Vance není jedinou Thielovou spojkou do Bílého domu. Miliardář patřil k největším podporovatelům Donalda Trumpa během jeho první kandidatury roce 2016 a působil jako poradce při sestavování prezidentova kabinetu, do státní agentury FDA kontrolující potraviny a léky chtěl dosadit Balaji Srinivasana. Mnohamilionovou částku vložil do fondu Trumpovy kampaně i letos, kdy si vliv u nevypočitatelného prezidenta pojistil skrze bezpečně zavázaného viceprezidenta. Díky J.D. Vancovi tak nabývá vize samosprávných měst v USA velmi reálné obrysy a Thiel už pilně pracuje na jejich realizaci. Spolu s Marcem Andreessenem, jedním ze zakladatelů našeho známého fondu Andreessen Horowitz, a dalšími investory vložil velký kapitál do firmy Pronomos Capital, která už pracuje na pilotních projektech nových měst v Jižní Americe, Africe a Jihovýchodní Asii.
Jak mají nová města svobody vypadat a fungovat je ve firemních materiálech Pronomosu pouze naznačováno v obecně znějících frázích. Při zběžném pohledu by se dalo tvrdit, že se příliš neliší od do důsledku dotažených „chytrých měst“. V kontextu Thielovy filozofie nicméně zní zmínky o „vylepšování zákonů a institucí pro dosažení větší spravedlnosti a kvality života“ dost znepokojivě. Existují ale i vizionáři, v jejichž představách vypadají Freedom Cities jako kulisy antiutopického hororu.
Temný apoštol
Jedním z temných vizionářů je osoba, která se v okolí Petera Thiela a jeho protežé J. D. Vance vyskytuje už dlouhá léta - apoštol hnutí Temného osvícení Curtis Yarvin. Yarvin je bývalý programátor a příležitostný investor, který se největší proslulosti dočkal jako libertariánský far-right blogger tvořící pod pseudonymem Mencius Moldbug. Peter Thiel je s ním spojován minimálně od roku 2013, kdy investoval do Yarvinova startupu Tlön. Vzhledem k tomu, že některé Yarvinovy názory jsou silně kontroverzní, se ani jeden k vzájemnému propojení příliš nehlásí. Podle autora Thielovy biografie Maxe Chafkina jsou ale dobří přátelé a Yarvin měl například v Thielově domě strávit i oslavný večírek po vítězství Donalda Trumpa v roce 2016. Chafkin dokonce Yarvina popisuje jako „politického filozofa celého Thielova univerza“ a J.D. Vance často a nadšeně Yarvinovu filozofii cituje. Jaké tedy má Yarvin názory na fungování samosprávných států?
Yarvinova tvorba je až bizarně rozsáhlá, často si protiřečí a mnohé texty jsou očividnou záměrnou provokací. V některých článcích vytváří seriózní filozofické koncepty, v jiných obhajuje nadřazenost bílé rasy, jinde navrhuje likvidovat bezdomovce a z jejich těl vyrábět bionaftu. Část jeho textů, která vytváří souvislý a patrně i vážně míněný narativ, se stala základem hnutí, pro které se vžil název Temné osvícenství (Dark Enlightenment). V jeho rámci Yarvin otevřeně prosazuje opuštění demokratických principů a příklon k nové formě feudalismu. Současnou společnost vidí jako zastaralý operační systém, který je třeba zrestartovat a namísto centrálně ovládaného státu zavést „Mozaiku“ (Patchwork) malých městských států spravovaných jako technologické startupy.
„Základní myšlenka Mozaiky je zničit zkorumpované vlády, které jsme zdědili po předcích, a nahradit je globální sítí stovek tisíc suverénních nezávislých ministátů,“ píše. Každý kousek Mozaiky by podle jeho představ byl ovládaný firmou, která by v něm měla absolutní moc. Služby budou zajišťovány soukromými dodavateli a každý občan si je bude nakupovat podle vlastního uvážení a dostupných finančních prostředků. Občané se budou smět mezi městy volně stěhovat, uvnitř ale budou podřízeni rozhodnutím absolutistických vládců – ředitelů. Yarvin pamatuje i na trestní aparát. Vykonává ho samozřejmě soukromá firma a ve vězení budou lidé paralyzováni a napojeni na virtuální realitu, aby nezešíleli.
Přežije demokracie, když už je vlastně mrtvá?
Yarvinovy názory jsou samozřejmě (často záměrně) extrémní. V základu se ale shodují s představami, které otevřeně šíří velmi vlivné osoby jako je Srinivasan nebo Thiel. Všichni zastávají myšlenku, že demokracie je překážkou lidského potenciálu a bylo by ji lepší nahradit systémem absolutistických mikrostátů. Američtí technologičtí miliardáři nejsou sami, kdo myšlenku šíří. Pokusy o vytvoření autonomních městských států se objevují v Asii, Africe i Latinské Americe a plán vytvořit vlastní město na Středním východě nedávno oznámil (pochopitelně) i Kanye West.
Nikde se ale myšlenka autokratických samoděržaví neocitla v předvolebním programu prezidenta. Jistě, obavy lze jako vždy odmávnout tvrzením, že demokracie – zvláště ta americká – je silná a má své obranné mechanismy. Lidé od ní přece nebudou utíkat do podivného světa absolutistických kryptomonarchií. Není to ale tak jisté. Miliony Američanů, kteří Trumpa a Vance poslali do Bílého domu, totiž zastávají názor, že demokracie už dnes nefunguje a společnost je ovládaná hrozivým anonymním aparátem Deep State. Proč by ji tedy nevyměnili za režim osvíceného diktátora a zákony za uživatelskou smlouvu zakódovanou v blockchainu? Apoštol temného věku Curtis Yarvin sám prohlásil, Američané se dočkají vytoužených změn až ve chvíli, kdy se zbaví svého strachu z diktátorů.
