Zrodila se hvězda! Trump v projevu děkoval Elonu Muskovi. Čím se mu budoucí prezident může odvděčit?
S Trumpem v Bílém domě má Musk příležitost posunout svůj vliv na novou úroveň a významně ovlivnit pravidla hry v technologickém světě. Těžit může například z možného vlivu na regulace v klíčových sektorech, kde působí. Muskova podpora Trumpovi byla sázkou na nejistotu, ale první reakce trhu naznačují, že se tento risk možná vyplácí.
Donald Trump zasvětil část svého vítězného proslovu podnikateli a nejbohatšímu muži planety Elonu Muskovi, který ho na konci kampaně velmi silně podpořil. Kromě zvolání: „Zrodila se hvězda,“ pokračoval svým klasickým stylem: „Elon je úžasný člověk,“ a vzpomínal na poslední týdny, kdy Musk obrážel swing states ve snaze pomoct Donaldu Trumpovi k vítězství. Ve skoro čtyřminutové řeči o Muskovi vzpomínal na test rakety společnosti Space X, která minulý měsíc úspěšně přistála u odpalovací věže, což byl v oblasti kosmonautiky historický moment.
Technologický magnát se ve výsledku stal jedním z nejdůležitějších podporovatelů Donalda Trumpa, a to navzdory slovům, která pronesl v roce 2022, když na Trumpův účet řekl: „Je čas, aby Trump pověsil klobouk na hřebík a odplul do západu slunce.“ Musk tak pružně otočil svou rétoriku a do Trumpovy kampaně daroval víc než 119 milionů dolarů, o čemž se dá říct, že to byla velmi riskantní investice.
Jak se ale tento týden ukázalo, velmi se vyplatila, což dokazuje i vývoj na trhu. Akcie Tesly po volbách vzrostly o 15 procent a společnost je na cestě ke zvýšení tržní hodnoty o zhruba 120 miliard dolarů. Není se proto čemu divit, že Musk strávil volební noc v Trumpově sídle v Mar-a-Lagu na Floridě, kde byla privátní volební party jen pro velmi úzký okruh lidí. Výhody pro Muska ale můžou dál pokračovat.
Je nutné podotknout, že podnikatelské zájmy nejbohatšího muže světa se orientují na velmi regulovaná odvětví, jako je umělá inteligence, automobilový průmysl nebo vesmír. S konexemi v Bílém domě by sice nezmizely všechny problémy s úřady a regulace, ale významně by mohly pomoct k jejich snížení. Pravidla totiž mohou být taková, jaká si zvolíte, zvláště když ovládáte nejen exekutivu, ale i legislativní moc, což je v americkém systému brzd a protivah ultimátní vítězství.
Kde uvidíme Muskův vliv?
V září v projevu v před publikem Newyorského ekonomického klubu se Trump zavázal snížit daně z příjmu právnických osob pro společnosti, které vyrábějí své produkty ve Spojených státech. Už z toho by mohl Musk a jeho společnosti velmi silně těžit. O to víc, když na stejném fóru Trump řekl, že navrhne vládní komisi pro efektivitu, v jejímž čele byl měl být právě Elon Musk, který o pozici projevil zájem.
Technologický podnikatel by v tomto případě dohlížel na nakládání s federálními výdaji. Není úplně jasné, jak by toto těleso fungovalo a jak by Musk řešil své případné střety zájmů v automobilovém, kosmickém, zdravotním, technologickém a stavebním průmyslu.
Paradoxní je, že Trump v kampani hlasitě oponoval zeleným technologiím, ve kterých z velké části Musk podniká. Příkladem je Trumpův odpor k elektromobilitě a bez uhlíkové energetice. Naopak v obou odvětvích Musk těžil v době Bidenovi administrativy. Je tak otázkou, jak moc velký vliv bude mít na Trumpa při snaze o nízkou regulaci a snaze zvýšit pobídky pro své podnikání. Majetek Tesly by mohl růst nebo klesat v závislosti na tom, jak Trump zachází s různorodou řadou dotací, politik a regulačních schémat pro elektrická a autonomní vozidla.
Volné pole ve vesmíru
V podnikatelském portfoliu nejbohatšího muže světa jsou ale jistější odvětví, ve kterých by jeho politická all-in sázka mohla být zabezpečenější. Například vesmírná společnost Space X, která už teď dominuje na poli vesmírných technologií a skrz kterou americká vláda posílá na oběžnou dráhu své satelity. Společnost a její technologie jsou v předstihu před ostatní konkurencí, jako je Boeing, který navíc řeší jednu krizi za druhou.
Daleko lukrativnější a zajímavější by pro Muska mohly být vládní kontrakty s národními agenturami v oblasti špionáže a bezpečnosti. Pentagon používá rakety Falcon 9 k vynášení vojenského nákladu do vesmíru, a Space X je proto významným dodavatelem pro ministerstvo obrany. Projekt a vládní zakázka Starshield v roce 2020, kterým společnost označuje síť satelitů na nízké orbitě v hodnotě 200 milionů dolarů, pomohl Muskovi získat pozici pro další a lukrativnější objednávky pohybující se už v miliardách dolarů. To vše se dělo za Bidenovy administrativy, kdy NASA i Pentagon těžily z technologické vyspělosti společnosti Space X. Po ruské invazi na Ukrajinu ale nadšení americké vlády ochablo, když o přístupu k satelitům ve válečných oblastech, například na Ukrajině, rozhodoval Musk, a nikoli Pentagon.
Svoboda projevu
Donald Trump i Elon Musk mají oba své sociální sítě, přes které si udržují vliv nad veřejnou debatou, a to nejen ve Spojených státech. Muskův X, dříve Twitter, je často klíčový v politické komunikaci ať už běžných lidí, nebo vrcholných světových lídrů, kteří jej používají. Absolutista ve svobodě projevu, jak se sám Musk nazval, by díky své potenciální roli uvnitř týmu Donalda Trumpa mohl mít zásadní vliv na nastavení pravidel pro online prostor.
Pro platformu X by to mohlo představovat výraznou konkurenční výhodu, zvlášť vůči gigantům jako Meta nebo TikTok, kteří by se v případě deregulace ocitli v jiném prostředí než dosud. Mark Zuckerberg, zakladatel Mety, veřejně sice nepodpořil demokratickou kandidátku Kamalu Harrisovou, Trump i tak může cítit zášť vůči jeho společnosti, která mu zhruba na rok pozastavila uživatelský účet.
U čínské konkurence Trump zcela otočil. Při svém prvním mandátu hrozil TikToku zákazem už v roce 2020, jelikož se domníval, že je bezpečnostní hrozbou. Nyní ale změnil postoj a tvrdí, že podporuje větší konkurenci v sektoru sociálních sítí. I když tvrdí, že je stále třeba řešit otázky národní bezpečnosti a ochrany osobních údajů, zákazem TikToku by podle něho posílil Facebook, který označil za „nepřítele lidu“.
Vliv Muska na deregulaci sociálních sítí by mohl vytvořit prostředí, kde by X byla vnímána jako platforma s minimálními zásahy ze strany státu, což by mohlo přilákat uživatele hledající větší svobodu projevu. Výhodou X by byla menší ochota společnosti k samoregulaci, jak to má například Meta, která by se svými přísnějšími pravidly moderace obsahu mohla ztratit tržní podíl.
