Alarmující ozvěny doby. Pro pouhou třetinu voličů ANO a SPD je demokracie lepší než komunismus
Třicáté páté výročí sametové revoluce přineslo několik průzkumů srovnávajících názory na současný a minulý režim. Varovné jsou hluboké rozdíly ve společnosti a zkreslování komunistických poměrů, protože kupní síla skokově vzrostla.
17. listopadu jsme si připomněli další výročí událostí na Národní třídě, jež po brutálním zásahu policie proti studentům předznamenaly pád komunismu. Dodnes je toto datum veřejností nejpozitivněji vnímaným milníkem v historii Československa.
Ani letošní oslavy se neobešly bez výstřelků. Několik stovek proruských aktivistů vedených Ladislavem Vrabelem chtělo s petiční podporou KSČM, Trikolóry a SPD neúspěšně strhnout ukrajinskou vlajku z Národního muzea.
Většina připomínkových akcí v celé zemi ovšem proběhla důstojně. Završil je mítink Milionu chvilek na zaplněném Staroměstském náměstí a Koncert pro budoucnost v dolní polovině Václavského náměstí, jehož se zúčastnily desítky tisíc lidí.
Co říkají aktuální průzkumy mapující názory lidí na současný a minulý režim? Některé výsledky jsou zarážející, nelze pominout i jejich rozdílnost. Všechny však spojuje zjištění, že většina lidí dává přednost demokracii před érou komunismu.
Většina preferuje demokracii
Nejoptimističtější měření, jak lidé hodnotí demokratický systém ve srovnání s obdobím před listopadem 1989, přinesla agentura Kantar. Současnou situaci vnímá jako lepší 59 procent populace, 28 procent preferuje komunistický režim. Zbytek ho vnímá zhruba stejně nebo neví.
Podle agentury CVVM hodnotí současné poměry jako lepší 43 procent dotázaných a „jen“ 16 procent si myslí, že byly lepší před Listopadem.
Ze šetření stejné agentury letos v červenci vyplynulo, že se počet lidí spokojených s fungováním demokracie proti roku 2021 zvyšuje. Demokracii považuje za nejlepší způsob vlády 54 procent dotázaných. 27 procent Čechů by se ovšem nebránilo nastolení autoritativního režimu.
Nejpesimističtější závěry zveřejnil výzkumný ústav STEM v analýze „35 let demokracie“. Podle něj upřednostňuje současný demokratický režim před komunismem 48 procent společnosti, ale horší je larmujících 31 procent respondentů.
STEM: Třetina pro komunismus
„Důležité je, že z celkového hodnocení české veřejnosti vychází současný režim stále jako ten lepší. U těch, kteří ho vnímají jako horší, se projevuje spíše nespokojenost se současnou politickou reprezentací, ekonomickou situací, životní úrovní,“ vysvětluje výzkumnice STEM Jitka Uhrová.
Zvláště výsledky STEM popisují hlubokou polarizaci ve společnosti podle věku, vzdělání, ekonomického zajištění domácností, zařazení na pravolevé škále i politických preferencí. Lze předpokládat, že podobné dělicí linie by zjistily i ostatní agentury.
Analytici STEM tvrdí, že se u odpůrců demokracie většinou nejedná o nostalgii po komunismu se vším všudy, ale o větší pocit stability, kritiku sociálního zabezpečení a majetkové nerovnosti. Promítají sem svoje nálady často způsobené tíživou situací v zaměstnání i osobním životě, ze které viní stát, který se o ně nepostaral.
„Pro mnohé z nich je demokracie jen takový kýč, že to je něco skvělého, co musí všichni uznávat. Ale když jim osobně demokracie nic nedává, tak si myslí, proč by ji měli chtít, když jim bere ty jistoty,“ interpretuje jejich postoje ředitel STEM Martin Buchtík.
S demokracií mají problém především frustrovaní lidé, kteří vidí chybu v systému, nezřídka podléhají konspiračním teoriím, a jak říká Buchtík: „Vlastně zjistí, že celý svět se spikl proti lidem, jako jsou oni.“ To je ovšem velmi zjednodušující pohled na věc.
Podle ústavního právníka Jana Kysely je sice pravda, že se leckomu nedaří dobře, ale je jen málo akceptovatelné, že kvůli tomu preferují éru komunismu. Je to podle něj příliš rychlá zkratka hodnocení svého stavu. Nelze totiž zcela oddělit celkový kontext totalitní doby a na realitu naráží i idealizace tehdejší životní úrovně.
„S uvážením toho, co předlistopadový režim udělal se životy lidí v tom smyslu, kolik jich zabil, kolik jich vyhnal, kolik jich uvěznil, jak zničil venkov, jak zničil průmysl, jak zničil zkrátka kdeco, tak potom hledět na něj jako na lepší, než je ten stávající, mi přijde málo pochopitelné, téměř bych řekl až neslušné,“ řekl Kysela v České televizi.
Dělicí linie
Ve společnosti existuje několik dělicích linií. Podle STEM preferuje demokracii před érou komunismu zejména mladá generace do 29 let (65 procent), ale i další věkové kategorie s výjimkou lidí starších 60 let. Naproti tomu 43 procent seniorů si myslí, že byl minulý režim lepší než současný.
Současný demokratický systém hodnotí častěji pozitivně lidé s vyšším vzděláním. Upřednostňuje jej většina vysokoškoláků (68 procent), středoškoláků s maturitou (56 procent), ale jen 34 procent lidí se základním a učňovským vzděláním.
Demokracii preferuje 64 procent dobře zajištěných domácností a 50 procent průměrně zajištěných. Naopak minulý režim vnímá jako lepší 51 procent nízkopříjmových domácností.
Z polistopadového vývoje jsou častěji zklamáni levicově orientovaní lidé. Demokracii upřednostňuje před komunismem 79 procent stoupenců pravice a tento pohled mírně převažuje i u středu (41 procent). Výrazně klesá u přívrženců levice, kde jí dává přednost jen 31 procent dotázaných.
Ještě markantnější rozdíly jsou podle politických preferencí. Demokracii preferuje 85 procent příznivců vládní koalice (včetně Pirátů). Alarmující je zjištění, že stejného názoru je podle STEM jen 32 procent voličů parlamentní opozice tvořené ANO a SPD, přičemž 45 procent z nich dává přednost éře komunismu.
Několikanásobný růst kupní síly
Pokud platí, že se přívrženci minulého režimu rekrutují hlavně ze společenských skupin žehrajících na svoji životní úroveň, trpí zároveň určitou ztrátou paměti. Nejde jen o to, že šlo o období represí, zavřených hranic, všeobecného nedostatku, podpultového prodeje či obchodů se západním zbožím pro privilegované elity.
V té době byla současně nesrovnatelně nižší kupní síla než nyní, což připomíná aktuální porovnání cen zboží a průměrné mzdy společnosti XTB vycházející z údajů Českého statistického úřadu. Zatímco průměrná mzda stoupla z 3170 korun v roce 1989 do dnešních dnů zhruba patnáctkrát, ceny základního zboží rostly mnohem pomaleji.
Příkladem je dnes populární čtvrtkilová kostka másla, která tehdy stála 10 korun. Dnes oligopoly její cenu vyšponovaly až na 70 korun, z čehož vyplývá, že by za ni při stejném poměru k průměrné mzdě musel zákazník zaplatit zhruba 150 korun.
Totéž platí u drtivé většiny všech položek. Za průměrnou mzdu si Češi letos ve srovnání s rokem 1989 namátkou koupí o 460 procent více šunky, 3,5krát víc vepřové pečeně, o 183 procent víc lahvového piva, o 226 procent víc benzinu a o 219 procent víc nafty. Více si koupí třeba jablek (o 205 procent), cukru (417 procent), mouky (254 procent) a dnes rovněž jako u másla předvánočně podražujících vajec (440 procent).
Dalo by se pokračovat, ale zajímá to nostalgiky po minulém režimu? Určitě ne. Pokud někdo zpochybňuje, že se volební střet v příštím roce neodehraje mimo jiné na ose stoupenců demokracie versus režimu s autokratickými prvky po maďarském či slovenském vzoru, nalhává si do kapsy.
Průzkumy hovoří jasně, kde jsou dělicí linie, co si voliči parlamentní a části neparlamentní opozice přejí a co jim nevadí. Bylo by naivní žít v iluzi, že jejich vůdci nevyjdou těmto náladám vstříc.
