Rusko poprvé na Ukrajině použilo mezikontinentální balistickou střelu.

Rusko poprvé na Ukrajině použilo mezikontinentální balistickou střelu. Zdroj: Archiv Blesku/ČTK: AP

Vlach: Výstraha jménem líska. Je Putin odhodlán spustit válku proti Západu?

Tomáš Vlach

Rusko vůbec poprvé varovalo Západ i Ukrajinu balistickou raketou středního doletu, určenou pro globální konflikt. Do jaké míry je schopné výhrůžku splnit? Máme se připravit na třetí světovou válku?

Apokalyptický záběr doslova obletěl svět: z nebe padá několik světelných paprsků a efekt nízkých mraků jen zvyšuje vizuální účinek. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina šlo o bojové části rakety středního doletu Orešnik (Líska). Z geografického hlediska byla cílem místní zbrojovka Južmaš, z hlediska politického šlo o daleko víc – výhrůžku Západu, že tyto prostředky Rusko použije proti němu, pokud bude pokračovat v podpoře Ukrajiny střelami zasahujícími jeho území.

„Další cíle našich experimentálních odpalů se budou určovat v závislosti na hrozbách pro Ruskou federaci,“ prohlásil Putin. „Budeme své zbraně používat proti vojenským objektům těch zemí, které povolují využití svých zbraní proti našim objektům. V případě eskalace pak budeme odpovídat rozhodně a zrcadlově,“ řekl také.

Rusko podle Putina bude také předem oznamovat, na jaké cíle hodlá své balistické rakety směřovat, aby údajně varovalo civilní obyvatelstvo, protože prý neexistuje nic, co by je zastavilo. „Současné systémy protivzdušné obrany ani protiraketová obrana budovaná v Evropě Američany podobné rakety nezachytí,“ řekl ruský vůdce.

Putin rovněž už poněkolikáté obvinil Spojené státy z toho, že „svou hegemonií zatahují svět do globálního konfliktu,“ připomněl ochotu jeho země řešit situaci jak mírovou cestou, tak i tvrdě odpovědět. „Jsme připraveni na libovolný scénář. Pokud o tom ještě někdo pochybuje – odpověď bude vždycky,“ zakončil svůj projev.

Útok zřejmě není poslední  

O tom, co chce Rusko provést, věděli Američané už několik dní předem. Velvyslanectví USA v Kyjevě ve středu oznámilo, že dostalo informaci o hrozbě možného „významného útoku“, a svým občanům doporučilo se v případě leteckého poplachu okamžitě ukrýt. Svůj provoz omezily i ambasády dalších západních zemí.

Dá se předpokládat, že Američané už měli dopředu informace podpořené satelitními snímky o tom, že se na ruském vojenském kosmodromu Kapustin Jar v Astrachaňské oblasti vypuštění rakety namířené na Ukrajinu chystá. To vše svědčí o tom, že se Moskva akci nesnažila nijak utajit, a naopak dělala vše pro to, aby byla co nejvíce demonstrativní. Zapadá to i do rétoriky projevu, kdy cílem bylo co nejvíce zastrašit především Západ, ale i obyvatele Ukrajiny, kde je strach z jaderného úderu mezi lidmi poměrně hodně přítomný.

 Dlouhodobější přípravy rovněž naznačují, že nešlo o bezprostřední odvetu za útoky raketami ATACMS, HIMARS a Storm Shadow na muniční sklad v Brjanské oblasti a nejnověji na velitelské stanoviště v regionu Kurska, ale dlouhodoběji naplánovanou akci, na které se začalo pracovat zřejmě už od neděle, kdy americký prezident Joe Biden a vzápětí Francie a Velká Británie povolení Ukrajině použít své dalekonosné zbraně oznámily.

Jsou ale Rusové skutečně odhodláni a schopni tyto zbraně použít způsobem, kterým hrozil Putin?

To už je otázka, na kterou moc odpovědí nenajdeme. Určitě nelze jeho hrozby bagatelizovat a chlácholit se, jak je Rusko primitivní a slabé, ostatně tato politika nás dovedla do současného stavu (vzpomeňme dva roky staré predikce o tom, kdy Rusku dojdou rakety či za kolik měsíců dobyde okupovaný Krym). Ve skutečnosti je schopné rakety nejen vyrábět, ale i vyvíjet, a to včetně současného modelu Orešnik, který byl zařazen do výzbroje teprve před měsícem. Je tedy třeba brát výhrůžky vážně a mít promyšlený plán, pokud k nim skutečně Putin sáhne.

Úder na vojenský objekt státu NATO by zřejmě nepřišel hned, ale po sérii jiných útoků směřujících třeba na ukrajinskou část nějakého hraničního přechodu nebo železniční překladiště vojenské techniky z evropského rozchodu na postsovětský. To jsou místa, která (až na jeden nedávný útok na přechod na rumunské hranici) Rusové nechávali na pokoji. Vzhledem k tomu, že ani ruská výhrůžka raketou americkou, britskou ani francouzskou pozici neoslabí, budou se skutečně napětí a útoky zřejmě dále stupňovat. Otázka je, kde se zastaví.

Na konvenční válku Rusko nemá

USA však už před dvěma lety pohrozily, že v případě, pokud by Rusko použilo proti Ukrajině jaderné zbraně, odpoví za ni a rozstřílí třeba Černomořskou flotilu nebo jiný významný cíl. Ta hrozba stále platí a nikdo ji neodvolal. Je pravděpodobné, že pokud by Rusko zaútočilo na některý z vojenských cílů NATO, reakce by byla stejná. Každopádně by země NATO aktivovaly článek 5 severoatlantické smlouvy: útok proti jednomu nebo několika svým členům považuje organizace za útok proti všem.

A tady Rusko v současné době nemá potenciál vést konvenční válku proti NATO. Například podle nejnovější zprávy britské rozvědky (ale i informací z dalších zdrojů) jeho armáda přišla na Ukrajině o ty nejlepší profesionální jednotky a formace z narychlo zverbovaných Sibiřanů či vězňů nejsou schopné vést složitější bojové operace. Chybí i nižší velitelé či moderní obrněná technika, Rusové ztratili tisíce kusů a nahradily je staré sovětské exempláře z mobilizačních skladů.

Proti Ukrajině, rovněž se potýkající s problémy zejména s lidmi a municí, to nyní stačí, proti NATO nikoliv. A to Putin dobře ví. Teoreticky by sice mohl udeřit jadernými zbraněmi a následek byť jednoho takto vybombardovaného města by způsobil obrovskou paniku, protože západní společnost na nic takového není připravena. To ale ruský vůdce s pravděpodobností 99 procent neudělá, protože dobře ví i to, že by si on i jeho okolí tímto podepsalo ortel.

Způsob provedení i informování se vsuvkou, kdy mluvčí ministerstva zahraničí Maria Zacharovová přímo během tiskového brífinku zvedla telefon s upozorněním, aby útok nekomentovala, nasvědčuje tomu, že jde o dobře promyšlené divadlo. Může jít o to, v posledních týdnech před nástupem Donalda Trumpa na post prezidenta USA demonstrovat sílu, aby se přiklonil k již avizované snaze o mír i za cenu kompromisu. A může jít taky o ruskou snahu dohodnout se s Američany na nové smlouvě o rozmístění raket středního doletu, když z té předchozí obě strany na podnět USA před pěti lety vycouvaly. Putin zkrátka vyhrožovat umí, je třeba se z něj nesesypat, hysterie ani strach nejsou na místě.