Ilustrační koláž

Ilustrační koláž Zdroj: koláž Michal Kořán

Cyril Höschl: Proč i zvířata žárlí. Jakou hraje žárlivost roli při páření?

Cyril Höschl

Pane doktore, myslíte si, že zvířata mohou žárlit? A jestliže ano, jsou pro to nějaké důkazy? Josef Svoboda, Brno

Zvířata vskutku mohou žárlit, což je v mých očích jeden s obkročmých dokladů toho, že mají vědomí. Žárlivost má zřejmě evoluční kořeny, jelikož jde o mechanismus ochrany cenných sociálních vazeb a zdrojů, jako jsou partnerky či partneři, potrava nebo pozornost. Kdo má psa, tak ví, jak jeho mazlíček umí žárlit, když páníček věnuje pozornost jiným psům. To pak druhého psa odstrkuje, štěká a sám upoutává pozornost.

Výzkumníci z Kalifornské univerzity v San Diegu provedli se psy experiment, v němž jejich majitelé komunikovali se třemi předměty: s realisticky vypadajícím plyšovým psem, který štěkal a vrtěl ocasem, s lucernou a s knihou. Psi vykazovali nejsilnější žárlivecké chování, když jejich majitelé komunikovali s plyšovým konkurentem: štěkali, strkali do něj a snažili se dostat mezi něj a majitele. Přitom knihu nebo lucernu igno­rovali, což ukazuje, že reakce byla zaměřena speciálně na objekty vnímané jako sociální rivalové.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!