Fico jede bomby. Těší se do Moskvy, chce normalizovat vztahy s Putinem a rozšířit V4 o Srbsko
Slovenský premiér Robert Fico zcela otevřeně kolaboruje s Putinovým režimem. Po skandálním vystoupení v ruské státní televizi „s potěšením“ přijal jeho pozvání do Moskvy na oslavy Dne vítězství. Kromě toho fantazíruje o rozšíření Visegradské skupiny.
Fico koncem října jako první předseda vlády EU a NATO vystoupil v nejsledovanějším ruském propagandistickém pořadu Olgy Skabejevové, hvězdy státní televize Rossija-1. Opakoval zde „mírové“ narativy kremelské propagandy, jež mají zohlednit zájmy Ruské federace. Kritizoval postup Západu, který vojensky pomáhá Ukrajině, a vyslovil se proti protiruským sankcím.
Pozvání je pro mne čest
Fico v témže pořadu oznámil, že přijme pozvání ruské strany na oslavy Dne vítězství do Moskvy. „Velmi rád. Budu považovat za čest přijet do Moskvy, abych se zúčastnil oslav osmdesátého výročí konce druhé světové války. Cítím to jako osobní povinnost.“
Nyní svoje slova potvrdil. „Jako premiér Slovenské republiky mám výrazný zájem zúčastnit se oficiálních oslav vítězství nad fašismem, které proběhnou 9. května 2025 v Moskvě. S potěšením jsem proto přijal oficiální pozvání prezidenta Ruské federace V. Putina zúčastnit se těchto významných oslav, což i učiním.“
Každá vládní reprezentace má jistě právo zvolit vlastní strategii, jakou uzná za vhodné. To platí i pro zahraniční vztahy. Jenže v tomto případě jsou dopady méně přehlédnutelné, jelikož se dotýkají i společného sdílení spojeneckých struktur.
Komplikace nastávají tehdy, když se zásadně liší postoje na geopolitické ukotvení, jež na dlouhá léta přeformátovala imperiální rozpínavost Putinova režimu.
Ficovy názory nejsou ničím novým, náhle spadlým z nebe. Už dříve šířil postoje Kremlu o „denacifikaci“ anektované země a odpovědnosti Západu za rozpoutání války. Zablokuje prý vstup Ukrajiny do NATO, i kdyby byl součástí budoucích mírových dohod.
První vlaštovka
Ficovo rozhodnutí přivítala kremelská scéna. „Slovenský premiér odmítá rusofobii. Fico potvrdil přání normalizovat vztahy Ruskem,“ zdůraznil list Komsomolskaja pravda. Po Orbánovi by byl druhým vysoce postaveným politikem EU, který navštíví Moskvu.
Ficův souhlas s návštěvou oslav ocenil i oficiální server 360.ru. „Je významnou událostí, protože (jeho) země je členem NATO a EU. Je první vlaštovkou. Do ruské metropole mohou přijet i další západní lídři, včetně vítěze amerických voleb Donalda Trumpa,“ věří autor.
Deník Kommersant upozorňuje, že kromě slovenského premiéra už přislíbil účast na oslavách Dne vítězství další politik se zřetelným moskevským azimutem, srbský prezident Aleksander Vučić.
U toho se zastavme. Fico prozradil, že do Moskvy odcestuje se srbským prezidentem společně. Tím ale jeho iniciativa nekončí. V téže době nastínil ambiciózní plán na rozšíření Visegrádské skupiny (V4), v současné době paralyzované odlišnými zahraničními postoji jejích členů.
Proruský klub
„Až bude Slovensko předsedající zemí V4, a to bude příští tok, hned jedno z prvních jednání bych chtěl učinit ve formátu V4 plus Srbsko. Chtěl bych začít debatu na téma, zda by se tento formát nemohl postupně změnit na formát V5,“ uvedl Fico. Jak tento plán odůvodňuje?
„Spolupráce mezi Srbskem, Maďarskem a Slovenskem je unikátní v tom, že komunikují tři politici, kteří mají hodně podobných názorů, hlavně pokud jde o suverénní zahraniční politiku,“ míní slovenský premiér. Ve skutečnosti je společným jmenovatelem jejich „suverénní zahraniční politiky“ podbízivé chování vůči zájmům Ruské federace.
Fico chce Visegradskou skupinu přetvořit na proruský klub, přičemž dnes naráží na nepochopení české a polské vlády. Nelze si představit, že by absurdní Ficovy nápady v současné konstelaci prošly.
Slovenský premiér možná vyhlíží za nejbližší roh, jímž jsou volby v České republice příští rok. Andrej Babiš považuje Fica a Orbána za svoje nejbližší spojence.
Vzhledem k Babišově stále vypjatější protiukrajinské rétorice, členství ANO ve frakci Patrioti pro Evropu ve společnosti sil nakloněných rehabilitaci Putina, a v neposlední řadě kvůli náladám jeho voličského elektorátu si lze snadno představit, že by se Česko zařadilo po bok Ficovy favorizované „trojky“.
Odvádění pozornosti
Má to ale háčky. Slovenský premiér servilním přístupem vůči Putinově administrativě možná osloví část zradikalizovaných voličů. Slovensku to však nic nepřinese kromě pevnějšího usazení v klubu přátel válečného zločince, usilujícího o rozklad západní civilizace.
Napadení Ukrajiny je pro Putina lakmusovým papírkem, co všechno si může vůči Západu dovolit. Fico a Orbán sledují jen vlastní zájmy i za cenu poklonkování všehoschopným diktátorům, což se jim dříve či později vymstí.
Orbán poprvé po dlouhé době ztrácí v průzkumech preferencí. Totéž dnes postihuje Ficův Smer-SD. Slovensko se potácí v krizi, když se rozštěpila koaliční Slovenská národní strana a vláda disponuje jen těsnou většinu jednoho poslance.
V této souvislosti už Fico nevylučuje předčasné volby. Kolaborantské výlety do Moskvy a chimérické nápady na rozšíření Visegradské skupiny jen odvádějí pozornost od jeho stále závažnějších domácích problémů.
