Petr Sokol: Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na izraelského premiéra aneb Kdo chce zavřít Bibiho?

Netanjahu a v mezičase již odvolaný ministr Galant by měli být z rozhodnutí prokurátora ICC zatčeni, aby mohli být souzeni kvůli podezření, že se dopustili válečných zločinů při válce v Gaze. Obvinění stojí na tom, že měli údajně využívat vyhladovění civilistů jako válečný nástroj, když měli bránit dovozu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Naopak představitel teroristické organizace Hamás Muham­mad Díf by se měl v Haagu, kde Mezinárodní trestní soud sídlí, zpovídat z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti spáchaných během teroristického útoku na ­Izrael loni v říjnu. V případě Dífa ovšem k procesu téměř určitě nedojde, protože byl již podle informací ­izraelské armády i dalších zdrojů zabit. Ostatně smrt je i důvodem, proč nyní nebyly vydány zatykače na další vrcholné představitele Hamásu, kteří loňský útok na Izrael řídili a jež chtěl hlavní prokurátor soudu, britský právník Karim Khan, zatknout už letos květnu, kdy vydal i zatykač na oba izraelské politiky.

Palestinský polostát

Všechny tři zatykače ale začaly „platit“ až nyní, protože se soud nejprve musel vypořádat s námitkami Izraele, že se na tento stát jurisdikce soudu nevztahuje, a proto se nemůže týkat ani izraelského premiéra a exministra obrany. ­Izrael totiž není stranou smlouvy. Hlavní prokurátor Karim Khan a nakonec i celý soud rozhodli, že Netanjahu může být stíhán, protože smluvní stranou Římského statutu, kterým byl Mezinárodní trestní soud založen, se stala Palestina. Izrael v minulosti dlouho právně bojoval proti možnosti, aby Palestina mohla být členem soudu, protože podle něj není „státem“. Izraelská vláda ovšem v tomto souboji podlehla mimo jiné proto, že Palestina byla přijata do OSN v roce 2012 jako „nečlenský pozorovatelský stát“ a členské státy soudu následně hlasováním rozhodly, že Palestina může být na základě tohoto „členství“ smluvní stranou smlouvy o Mezinárodním trestním soudu.