To jsou paradoxy. RRTV si s youtubery naběhla a „ochránci svobody slova“ útočí na její kritiky
Aféra kolem regulace youtuberů Radou pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) vyvolala velký rozruch. Pozoruhodné jsou ale i doprovodné jevy. Za radního, jenž tuto fatální chybu rady inicioval, se postavil spolek hájící svobodu slova. Z jakého důvodu?
RRTV je orgán státní správy, vykonávající státní dohled v oblasti rozhlasového a televizního vysílání. Její členové jsou voleni Poslaneckou sněmovnou, funguje nezávisle na vládě. Dlouho o její práci nikdo neslyšel, až nyní se zviditelnila kontroverzní tiskovou zprávou k regulaci videoobsahu na sociálních sítích.
Náhlé probuzení Rady
Podle radních „velké rady“ se mají povinně registrovat youtubeři, influenceři a vlogeři publikující videa na sociálních sítích za účelem zisku, jinak jim hrozí drakonické pokuty až milion korun. Tento náhlý krok zdůvodňují evropskou směrnicí převzatou do české legislativy v roce 2010 a „vylepšenou“ za vlády ANO a ČSSD v roce 2018, což vyvolává řadu otazníků.
Proč se RRTV probudila až dnes, když čtrnáct let povinnost registrace původně určené pro velké platformy nevyžadovala?
Proč vydala gumovou zprávu, ze které není jasné, koho se má povinná registrace týkat, a proto vyvolala paniku a obavy z cenzury všech tvůrců na sociálních sítích? Pokud tím chtěla výklad zákona zpřehlednit, vyvolala naopak totální chaos.
Proč nepřiznává, že tato registrace znamená jednodušší kontrolu obsahu videotvorby? Ta může být závislá na momentálním rozložení sil v radě, jež je nominována politickými stranami, a nelze proto zcela vyloučit „buzeraci“ některých tvůrců.
Proč RRTV bez širší profesní diskuse svévolně rozhoduje o tom, kdo bude podléhat povinné registraci? Proč s nikým tento krok nekonzultovala ani s Asociací online vydavatelů? Její předseda Libor Matoušek spekuluje, „že to může být i nějaký tlak na zodpovědnost tvůrců v oblasti komentování politického dění“.
Když se hodí směrnice EU
Pokud se po vypuknutí skandálu někteří z radních, zejména Ladislav Jakl z Institutu Václava Klause, pokrytecky dušují, že jsou proti jakékoli regulaci na sociálních sítích, proč už dávno sami nevyzvali ke změně zákona či jeho upřesnění a spornou tiskovou zprávu podpořili?
Nejsměšnější na tom je, že když se to „bojovníkům za svobodu“ hodí, ohánějí se směrnicí EU, již považují za původce všeho zla a cenzury. Proto se nelze vyhnout pochybnostem, že jim ve skutečnosti jde o regulaci sociálních sítí, tedy pravý opak toho, před čím sami varují s expresivními podtóny údajně hrozící totality.
Hněv odpůrců regulace nejdřív neprávem dopadl na ministra kultury Martina Baxu, jenž nemá s podivným chováním Rady nic společného a nebyl s ním předem obeznámen. To ani není její povinnost.
Baxa označil prohlášení rady za matoucí, pokuty nesmyslně vysoké a vyzval Radu, aby výzvu stáhla. Podá novelu zákona, která zruší povinnost registrace pro poskytovatele audiovizuální služby na vyžádání. Zároveň by měla proběhnout širší debata, jak tuto směrnici, jež je upravena v řadě zemí různě, aplikovat do praxe.
Střelba od boku RRTV je projevem její neprofesionality. Lze předpokládat, že dokud nedojde k vyjasnění, nebude jako doposud vymáhat žádné pokuty a nové povinnosti videotvůrců. Jinak by si už zřejmě koledovala o razantnější zásah.
Radní si museli být vědomi, že pokud vypustí takového džina z láhve, vyvolají bouřlivé reakce, jež v konečném důsledku dopadnou na jejich hlavy. Už se objevují úvahy, k čemu dnes potřebujeme „cenzurní“ orgán, který měl smysl v počátcích formování televizního a rozhlasového trhu a dnes jen hledá nové kompetence.
Pokud to netušili, ztratili svým striktně úřednickým přístupem kontakt s realitou. Jestliže by někoho pokutovali, mohlo jejich rozhodnutí skončit u soudu. Podle právníků tímto vágním přístupem omezují svobodu podnikání a právo na soukromí.
Iniciativa radního Petrova
Tento příběh má ještě jednu bizarní rovinu. Původcem aféry je radní Vadim Petrov navržený do RRTV hnutím ANO. Sám přiznal, že během jednání rady začátkem listopadu upozornil na nízké povědomí o povinné registraci při projednávání „případu“ herečky Michaely Maurerové.
Rada ji na základě oznámení nějakého občana vyzvala k podání vysvětlení, proč jí dosud neoznámila poskytování audiovizuální mediální služby na vyžádání na platformě Instagram, a stanovila lhůtu k nápravě třicet dní.
Petrov sám dospěl k závěru, že nějaká míra regulace má být, a vyzval radu k vydání tiskové zprávy, aby tvůrci věděli, proč jim chodí výzvy k registraci. To nijak nevyviňuje ostatní radní, že ji podpořili a neuvědomili si její výbušnost.
Následně se stalo něco nepochopitelného. Sotvaže se stal Petrov terčem kritiky, postavila se za něj Společnost pro obranu svobody projevu (SOSP), jež se svévolně pasovala do role jeho mluvčího.
„Podle mě je absurdní, že by Vadim Petrov nebo Ladislav Jakl podporovali regulaci youtuberů. Oba jsou poslední, kteří by něco takového chtěli. Regulace by se měla týkat maximálně kmitočtů, ne tvůrců obsahu,“ uvedl předseda spolku Vlastimil Veselý. Tím ovšem ignoruje i současnou praxi RRTV, které si dodnes nevšímal.
Selektivní ochrana svobody slova
Podle SOSP byl radní nařčen neoprávněně, jelikož má blízko k této společnosti. Petrov stál nedávno v čele její poroty, která předávala ceny za svobodu projevu. Jenže nikdo netvrdí, že je autorem směrnice, stejně jako další radní.
Nedá se ale vyvrátit, že právě on spustil aféru s byrokratickou šikanou oživenou po dlouhé nečinnosti, proto je jeho obrana „ochránci svobody projevu“ nedůvěryhodná.
Mimochodem SOSP si postěžovala, že o vyhlašování výsledků jejich ankety neprojevila média žádný zájem. Bude to tou šířící se totalitou? Skutečnost bude prozaičtější. Při pohledu na sestavu poroty a oceněné laureáty je zjevné, že se jedná o aktivitu ideově spřízněné bubliny, jež si nemůže činit žádný nárok na etalon objektivity.
Mohlo by klidně vzniknout pět dalších podobných spolků, jež by měly pro svoje laureáty jiná kritéria. Nevybraly by nejspíš například Petra Druláka, Lukáše Pollerta a Institut Václava Klause, mimo jiné často šířící narativy ruské propagandy.
Koho vybere SOSP příště? „Disidenta“ a dalšího bojovníka proti totalitě Michala Davida? Proč ne, ochranu svobody projevu si vykládá po svém a podle toho to vypadá.
