Izraeli se povedlo překreslit mapu Blízkého východu: Co Asadův pád znamená pro židovský stát?
Sýrie byla předpolím boje regionálních i světových hráčů déle než 13 let. Události v noci ze soboty na neděli se zapíšou do historie některých aktérů černě, pro jiné se stanou důvodem k oslavě. Izrael během občanské syrské války přistupoval k režimu Bašára Asada neutrálně, útočil záměrně jen na íránské a hizballáhské cíle. Jak se postaví k novému vedení svého severního souseda?
Vztah Sýrie a Izraele je komplikovaný zvlášť kvůli spornému území Golanských výšin. Oblast, kterou Izrael zabral během Šestidenní války v roce 1967 a později v roce 1981 anektoval, byla zastíněna anexí Západního břehu a také ještě donedávna respektujícím přístupem Bašára Asada. Ten dlouhodobě dodržoval status quo a nezapojoval se do vojenské eskalace, čímž se vyhýbal přímému střetu s Izraelem. Nebránil ale na území vpustit Hizballáh, který odtud čas od času posílal na Izrael rakety. Izrael na oplátku útočil cíleně pouze na jednotky Hizballáhu a Íránu. Jak Izrael, tak asadovská Sýrie jednali pragmaticky a zaměřovali se pouze na vlastní bezpečnostní zájmy a hrozby.
Íránská provincie na území Sýrie
Sýrie byla součástí "šíitského půlměsíce", tedy zemí ovládaných nebo ovlivněných Íránem. Tato osa propojovala Írán s Libanonem a Středozemním mořem, což bylo klíčové pro vojenskou a ekonomickou strategii Teheránu. Přes Sýrii proudily zbraně a finanční injekce na Západní břeh a totéž do Libanonu na podporu Hizballáhu. Asad umožnil také postavení vojenských základen a zbrojních skladů, což bylo klíčové pro posilování vojenského vlivu a přinášelo to Íránu i příjemný psychologický efekt, když se fyzicky přiblížil Izraeli a fakticky jej ohrožoval. Sýrie znamenala pro Írán také prestiž a posílení jeho ideologie v boji proti západním mocnostem. Stala se totiž jedinou arabskou zemí, která od islámské revoluce v Íránu v roce 1979 udržovala blízké vztahy s Teheránem. Bašár Asad za to na oplátku dostával politickou, vojenskou a finanční podporu. Až do doby než se jedna z íránských proxy skupin, Hamás, vymkla kontrole a spáchala masakr na civilistech v Izraeli. 7. říjen 2023 spustil sérií událostí, které se Blízkých východem prohnaly jako domino a nakonec se obrátili proti tomu, kdo z toho měl na začátku největší radost, tedy proti Íránu.
Izrael oslabil Írán možná až příliš
Po prvotním šoku ze 7. října se Izrael velmi rychle vzpamatoval a již koncem roku zabil při leteckém úderu Razi Mousaviho, íránského velitele, kousek od Damašku. Tato operace znamenala první významnější zásah do íránské přítomnosti v Sýrii. Koncem ledna letošního roku se Izraeli povedlo zabít dokonce pět íránských důstojníků najednou, taktéž nacházejících se v té době v Damašku. Na začátku dubna pak úplně srovnal se zemí budovu íránského konzulátu, při čemž zahynuli dva vysoce postavení generálové Mohammad Rezá Zahedí a Mohammad Rahímí. Izraelské obranné síly byly úspěšné i na íránském území a prováděly série leteckých úderů na vojenské cíle, včetně prostředků protivzdušné obrany a zařízení na výrobu raket. Říjnovým vpádem do jižního Libanonu se Izraeli povedlo zcela ochromit Hizballáh. Souhra všech událostí, které hrály v neprospěch Íránu, jej donutila v pátek evakuovat své vojáky i diplomatické pracovníky ze Sýrie a dala tak volný průchod povstalcům z HTS.
Real politiku nahradí fanatický extremismus
Izrael se zbavil svého úhlavního nepřítele, jakým Írán dlouhá léta byl a dostal nového nevypočitatelného souseda. Jak už to tak na Blízkém východě chodí, nic není černobílé a každé pro má svých pět proti i ale. Povstalci z HTS nejsou žádní demokratičtí disidenti, co čekali v ústraní na svou „Sametovou revoluci“. Hajat Tahrir al-Sham je sunnitská islamistická militantní skupina vychovaná a vytrénovaná Al-Kaidou. Al-Kaida byla ve své době přelomem v terorismu. Zatímco do té doby byly cílem teroristů spíše konkrétní cíle, Al-Kaida přišla s idejí globálního chalífátu postaveného na tvrdém vymáhání a dodržování práva šaría. Říši zla pro ni představují Spojené státy a Izrael. Hajat Tahrir al-Sham se oficiálně od Al-Kaidy distancovala, protože ji to ubíralo potenciál tvořit koalice a širší frakce vůči režimu Asada. Její ideologie ale zůstala stále založena na salafistickém džihádismu, což znamená, že usiluje o zavedení přísné interpretace islámského práva a odmítá existenci státu Izrael.
Potom, co se jim podařilo odstranit od moci Bašára Asada je dost pravděpodobné, že se zaměří na své mateřské globálnější cíle a rozhodně se nedá očekávat, že by k tomu nevyužili Golanské výšiny.
