Jeden TIK a druhý TOK: Prezidenti a vlády se dnes často rodí na sociálních sítích, při podcastech a v mobilech
„Hrome, ten chlapík tancuje šíleně. Kousla ho snad tarantule, nebo co?“ zpíval v písni Proč jen já Pražský výběr. My můžeme pokračovat: Působí nepřirozeně, má trhané pohyby, ale jeho tanečky jsou virální a mají globální dosah. Myslíme Donalda Trumpa, znovuzvoleného amerického prezidenta. Je dalším důkazem toho, že politika se mění v show, u které více než program rozhoduje „šílenost“ jednotlivých lidí, zhlédnutí a lajky.
Prezident Trump začal tancovat na svých mítincích již v roce 2020. Protože to neumí, bylo to bráno jako určité zpestření a polidštění jeho osoby. Při letošních amerických volbách ovšem jeho tanečky nabraly na oblibě, stala se z toho sledovaná záležitost. Lidé se buď bavili, nebo to považovali za vrchol trapnosti. Jenže například videa s Trumpovým tancem na závěr kampaně 5. listopadu v Grand Rapids v Michiganu viděly desítky miliónů lidí. Budoucí vládce Ameriky se na nich zmítal za zvuku hitu YMCA skupiny Village People z roku 1978. Má to takový úspěch, že bylo založeno i hnutí Trump Dance a lidé tančí v jeho stylu na veřejnosti. Někteří dokonce volají po tom, aby se masový taneček spustil i při Trumpově inauguraci ve Washingtonu 20. ledna.
Příběh s tancováním Donalda Trumpa přitom ukazuje, že dnes nálady lidí, výsledky voleb, kampaně i celou politiku na rozdíl od minulosti ovlivňují všemožné platformy, mobily, sociální sítě, videa či podcasty. Politika se tím radikálně mění. Stává se z ní stále více show, která už někdy nemá s programy stran a hnutí moc společného. Odpověď, zda je to dobře, či špatně, není jednoznačná. Na jednu stranu to přitahuje větší pozornost lidí, na druhou stranu je tím politika banalizována.
Kam směřujeme?
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
