Jiří Sezemský: Potřebujeme silné NATO. Myslí si to všichni?
Bez ohledu na to, jak dopadne válečný konflikt na Ukrajině, se mění vzorce chování Severoatlantické aliance. Putinova agrese posouvá některá dříve neřešená témata mezi priority. Výdaje na obranu nebyly donedávna v popředí zájmu většiny evropských vlád, včetně České republiky. Teprve paranoidní vládce Kremlu, jenž si přes Ukrajinu vyřizuje účty s celým Západem, rychle mění pravidla hry. Jasnou reakcí je vstup Švédska a Finska do NATO.
Vývoj pokračuje takovým tempem, že už dnes zřejmě nestačí dohoda členských zemí NATO z roku 2014 o vynakládání dvou procent HDP na obranu, kterou ještě před šesti lety dodržovalo jen šest zemí. Po ruské invazi došlo k zásadnímu obratu a letos tento požadavek splní 23 z 32 členských zemí Aliance, včetně Česka.
Nový generální tajemník NATO Mark Rutte považuje dvě procenta výdajů za minimum a členské země podle kuloárových zpráv jednají o postupném zvýšení podílu na tři procenta v roce 2030. Dohoda má být uzavřena v červnu příštího roku na výročním summitu NATO v Nizozemsku.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
