Bankkradéš: Největší finanční podvod v dějinách se narodil v zemi na břehu Bengálského zálivu
Během posledních patnácti let, kdy v Bangladéši vládla premiérka Šajch Hasína Vadžídová, mizelo z finančního systému země až 16 miliard dolarů ročně.
Pátý leden roku 2017 měl být pro Muhammada Abdula Mannana hektický, ale běžný pracovní den. Generální ředitel Islami Bank of Bangladesh, tehdy největší finanční firmy v zemi, nasedl v metropoli Dháce do šoférované limuzíny a vydal se do práce. Na programu měl obvyklou ranní schůzku představenstva.
V půli cesty mu někdo zavolal; ohlásil se jako šéf bangladéšské vojenské zpravodajské služby. Řekl Mannanovi, aby nechal auto otočit a přijel do sídla tajné služby.
Mannan ten příběh vyprávěl reportérům listu The New York Times letos v říjnu s téměř osmiletým zpožděním. Ani tak se mu nemluvilo lehko.
Odstup. Teď
Vojenští agenti mu sebrali telefon, hodinky a peněženku. Šéf zpravodajské služby začal shrnutím Mannanovy dlouhé kariéry a pochválil ho za to, že dostal bankovní služby mezi chudé bangladéšské venkovany.
Mannan si pomyslel, že možná cestou k vojenským špionům jen ztrácel čas. Pak si však vyslechl strohý příkaz: podepiš výpověď z Islami Bank s okamžitou platností. Šéf tajné služby mu řekl, že pokyn přišel od „nejvyšší autority v zemi“, tedy od premiérky Hasíny.
Mannan podepsat odmítl. Později si vybavil, že myslel na raného islámského chalífu Uthmána ibn Affána, na kterého se v sedmém století vrhli atentátníci, ale on se až do samého konce nevzdal.
To, co následovalo, nebylo nic pěkného. „Nejprve se mí věznitelé snažili přesvědčit mě slovně,“ řekl Mannan letos novinářům. Pak ho policisté odvedli z kanceláře náčelníka jinam a volili prostředky razantnější.
Mannan nechtěl popisovat ponižování, jehož se mu dostalo. Řekl však, že ztratil pojem o čase a teprve dodatečně se dozvěděl, že někdy před polednem rezignační dopis podepsal. Byl propuštěn a následujících osm let strávil ve faktickém exilu. Letos v srpnu Hasína padla; Mannan dnes svoji bývalou banku znovu řídí.
Nevyčíslitelné škody
Popsaný příběh není věcí osobní msty, nýbrž součástí patrně největšího podvodu svého druhu, jaký svět pamatuje. Má jej na svědomí vláda Šajch Hasíny Vadžídové, jež stála v čele země celkem přes dvacet let, naposledy od roku 2014 do zmíněného letošního srpna.
Nový guvernér bangladéšské centrální banky Ahsán Mansúr spočítal, že během posledních patnácti let její vlády z finančního systému země zmizelo přibližně sedmnáct miliard dolarů. To je však velmi konzervativní odhad. Jiní ekonomové odhadují, že skutečná hodnota uloupených peněz za Hasíniny vlády by mohla přesáhnout 30 miliard dolarů. Agentura Bloomberg a lokální média dokonce citují zdroje, které mluví o zhruba 15‒16 miliardách rozkradených dolarů jako o průměrné roční sumě.
Nikdo to však nemůže říct s jistotou. Mansúr uvedl, že pachatelé (někteří ve vládě a druzí v největších společnostech v zemi) pomocí různých finančních schémat provedli de facto největší bankovní loupež v dějinách peněz. Chudé bangladéšské ekonomice tím způsobili nevyčíslitelné škody.
„Nejvyšší politické špičky si uvědomily, že pokud chcete krást, není k tomu lepší místo než banka,“ řekl Mansúr, jehož do funkce jmenovala prozatímní bangladéšská vláda. (V jejím čele stojí Muhammad Júnus, laureát Nobelovy ceny za ekonomii, jenž si vydobyl uznání svým konceptem mikrofinančních půjček poskytovaných mnoha chudým Bangladéšanům.)
Šikovný obchodník
V praxi to znamenalo převzít kontrolu nad centrální bankou a vlastnictvím soukromých bank a provést výměnu jejich představenstev – odtud vál vítr i v Mannanově příběhu.
Podle jeho verze, s níž souzní i názor centrálního bankéře Mansúra, převzal kontrolu nad Islami Bank of Bangladesh a dalšími bankami konglomerát zvaný S. Alam Group. Jeho zakladatel, jistý Sajfúl Alám začínal jako obchodník s cennými papíry, ale za Hasíniny vlády expandoval do mnoha dalších oblastí, včetně energetiky a nemovitostí. Podle centrální banky se jeho firma spolčila s bývalou vládou, aby vyrabovala bankovní sektor. Prozatímní vláda proto zmrazila Alámova bankovní konta, stejně jako účty jeho blízkých spolupracovníků.
Skupina S. Alam Group prostřednictvím právníků londýnské firmy Quinn Emanuel ve svém prohlášení uvedla, že má kontrolní podíl pouze v jedné bance a že to není Islami Bank. Společnost obvinila Mansúra z vedení honu na čarodějnice, jenž „nerespektuje ani základní zásady řádného procesu“.
Bez vládního dohledu a s ochotnými manažery i představenstvy se banky jaly poskytovat vybraným společnostem nesmyslné úvěry, které pravděpodobně nikdy nebudou splaceny. Tyto úvěry jsou klasifikovány jako nesplácené a leží v účetních knihách bangladéšských bank, říká Mansúr.
Banky pak poskytly firmám (některé z nich byly jen zlodějské, jiné dokonce úplně fiktivní) půjčky v hodnotě miliard dolarů, které nikdy splaceny ani nebudou. Značnou část těchto peněz pak tito šikovní podnikatelé a úředníci nelegálně ze země vyvedli.
Jakou zemi jsme zdědili
„Kradli rovnou celé správní rady,“ řekl Mansúr, ekonom, který pracoval více než čtvrt století v Mezinárodním měnovém fondu. Za tu dobu nepoznal „žádnou zemi, kde by nejvyšší vládní představitelé za pomoci několika goril řídili systematické vykrádání bank“.
„Tuhne nám krev v žilách, když vidíme, jak naši ekonomiku drancovali,“ uvedl k tomu premiér Júnus. „Smutné je, že ji rozkrádali otevřeně. A většina z nás nedokázala sebrat odvahu se tomu postavit.“ To podle něho dokládá, „jakou ekonomiku a jakou zemi jsme po letním masovém povstání zdědili,“ dodal premiér.
Prozatímní vláda uvedla, že bude usilovat o vydání expremiérky, která v srpnu uprchla do Indie. Zemi opustila poté, co protestní hnutí přerostlo v davové násilí. Ostatní činovníci z její partaje jsou dnes ve vězení nebo se skrývají; buď v Bangladéši, nebo v zahraničí. Strana nemá mluvčího, kterého by bylo možné kontaktovat a který by se k tvrzením vyjádřil.
V souvislosti s popsanými finančními machinacemi zatím padlo minimum obvinění (jedno z nich paradoxně v Londýně, kde stojí před soudem Hasínina neteř Tulip Siddiqová, náměstkyně ministra financí pro londýnské City). V současné době mají vyšetřovatelé plné ruce práce s ještě závažnějším vyšetřováním. Týká se velkého počtu lidí, kteří údajně „zmizeli“ v době, kdy byla Hasína u moci. Mnoho z nich nejspíš přišlo o život.
Júnus v polovině listopadu uvedl, že při letošních protestech, které bývalou premiérku svrhly, zemřelo asi 1500 lidí. Dalších až 3500 osob se během její vlády stalo obětí únosu. Podle agentury Reuters získala komise vyšetřující násilí před Hasíniným útěkem od října informace o 1600 případech takového nedobrovolného zmizení.
Také organizace Human Rights Watch ve své zprávě z roku 2021 uvedla, že podle bangladéšských skupin pro lidská práva bylo od roku 2009 bezpečnostními složkami násilně „zmizeno“ téměř 600 lidí. Prověřila 86 případů násilného zmizení, u nichž osud obětí zůstává neznámý. Ostatní unesení byli propuštěni, vykázáni jako zatčení nebo nalezeni mrtví, uvádí zpráva HRW.
Nepěkná role Indie
Tato tvrzení ne zrovna překvapivě jen přilila oleje do ohně v situaci již tak napjaté. Hasína si minulý týden řekla, že nejlepší obrana je útok, a prohlásila, že Muhammad Júnus byl „mozkem pečlivě naplánovaného spiknutí“. Právě toto spiknutí mělo stát za studentskými protesty, jež vedly k jejímu sesazení.
Minulý týden také Hasína prohlásila, že ji nahradila „fašistická vláda“ a že „celý Bangladéš hoří a je devastován“, napsal indický list Business Standard.
Čtenář si o těchto obviněních může udělat vlastní názor. Podle serveru The Diplomat se však objevily věrohodné zprávy, že některá indická média zahájila agresivní dezinformační kampaň, jejímž cílem je prozatímní vládu v Bangladéši zdiskreditovat.
Vysocí představitelé Indie a Bangladéše v pondělí jednali ve snaze situaci po měsících napětí zklidnit. Od sesazení Hasíny dochází v Bangladéši k protestům a konfrontacím.
Indický ministr zahraničí Vikram Mišrí přijel do Dháky. Je to od srpna nejprominentnější kontakt mezi oběma zeměmi, jinak čilými obchodními partnery, uvedla agentura Reuters. Nic důležitého však nedohodl. Indické vládě se totiž Hasínin pád nezamlouvá.
Po pádu bangladéšské premiérky si Nové Dillí stěžovalo na údajné tamní útoky na příslušníky náboženské hinduistické menšiny; v Bangladéši převažují muslimové. Júnus řekl, že tyto zprávy jsou nafouknuté. Požádal také Indii, aby přestala Hasínu ukrývat a pomohla rozptýlit „mraky, které v poslední době vrhají stín na vztahy mezi oběma sousedy“, uvádí oficiální prohlášení jeho úřadu.
Co bude dál
Mnohé bangladéšské banky nyní balancují na hraně přežití. Žádné z nich, ty zdravé nevyjímaje, nejsou schopny poskytovat příliš mnoho úvěrů; výběry vkladatelů mohou uspokojovat jen sporadicky. Mansúr bude muset rozhodovat, které z nich stojí za záchranu.
Orgány činné v trestním řízení v nové vládě se mezitím ženou po stopách zašantročených peněz. Mezi prvními případy, jejichž vyšetřování již nová vláda zahájila, patří špatně nastavené ceny vývozu nebo dovozu. Tato schémata hnala neoprávněné zisky do kapes zúčastněných obchodníků.
To mělo nevábné důsledky. Začaly se hromadit po roce 2014, kdy Hasína vyhrála volby „poznamenané falšováním výsledků, zastrašováním a násilím“, jak uvádí americké ministerstvo zahraničí.
Ekonomické trable se nahromadily, když válka na Ukrajině dostala všude po světě slabší měny pod tlak. Bangladéšská měna razantně oslabila. V roce 2022 začaly růst náklady na nejdůležitější bangladéšské dovozy – především na pohonné hmoty a potraviny. Energetické závody byly nuceny vysazovat dodávky elektřiny. Firmy začaly mít potíže s placením závazků. Zaměstnanci se marně dovolávali výplat.
To je neveselá bilance Šajch Hasíny Vadžídové, premiérky i na barvité poměry jihu Asie mimořádně zhoubné.
