Tomáš Vlach: Všechno sestřeleno! Kolem zřícení ázerbájdžánského letadla přibývá podivných okolností
Stále více indicií ukazuje na to, že stroj Embraer 190 se 67 lidmi na palubě byl při přistávání v čečenském Grozném omylem zasažen ruskou protivzdušnou obranou, která v tu chvíli pálila po ukrajinských dronech. Už teď se ale ukazuje, že dostat na světlo skutečné okolnosti tragédie zřejmě nebude jednoduché.
Místo urychleného přistání, které je v případě poškození letadla zásadou číslo jedna, se posádka rozhodla letět na letiště jen o málo bližší než to, odkud vzlétla, navíc přes moře. Cestující navíc ještě stihli poslat záběry, které jasně ukazují díry podobné těm po šrapnelech ještě za letu. Také tajemný jazyk kazachstánských představitelů a gesta ázerbájdžánské strany vypovídají o tom, že všechno není úplně standardní. Otázkou je, zdali se dozvíme celou pravdu, ale indicií je víc než dost.
Letadlo ázerbájdžánských aerolinek AZAL letělo původně z ázerbájdžánské metropole Baku do čečenského Grozného na jihu Ruska. V 8:16 moskevského času ale zahlásila dle přepisu komunikace zveřejněné na serveru Orda.kz posádka „srážku s ptáky v kabině“ s tím, že ztrácí kontrolu nad řízením, o pět minut později vypověděla údajně službu hydraulika. Hlášení bylo zmatečné a nejasné, piloti chtěli letět nejdřív do Minerálních Vod, a když zjistili, že to z kvůli stavu letadla nejde, zamířili na opačnou stranu do Machačkaly. Nakonec se ale vydali do Aktau na druhém břehu Kaspického moře v Kazachstánu.
Tam se letadlo v poslední fázi přistávacího manévru v mírném náklonu zřítilo k zemi a vybuchlo, přičemž se skoro zázrakem zachránilo 29 lidí z celkových 67 na palubě, 38 zemřelo. Zachránění seděli v nejzazší části trupu, kde mají své stanoviště i stevardi, proto i oni přežili, zatímco piloti po nárazu do země zahynuli.
Proč až do Kazachstánu?
Prakticky ihned po katastrofě začaly vycházet najevo podivné okolnosti. Předně se objevily záběry, které na sociálních sítích (třeba kanál VČP-OGPU na Telegramu) upozorňovaly na trup posetého dírkami obvyklými po průniku šrapnelů. To samo o sobě sice může vypadat podezřele, činit z toho ale jakékoli závěry nelze, protože může jít o důsledek jiného druhu poškození. Jenže zakrátko už kolovaly záběry z poslední fáze leu, kde jsou při pečlivém zkoumání patrné díry v trupu letadla a krev na zemi zřejmě v důsledku zranění obvyklých při ostřelování.
To spolu s faktem, že cestujícím „vypadly“ z horních panelů masky jako při narušení těsnění kabiny a že někteří z nich je mají i nasazené, vypovídá o vnějším narušení pláště v důsledku výbuchu buď přímo v letadle nebo v jeho okolí. A přesně takovým způsobem, výbuchem v těsném okolí letadla poškozujícím systémy a zraňujícím posádku, fungují rakety protivzdušné obrany.
Nesedí ani oficiální údaje o letu. „Letadlo se dvakrát snažilo o přistání v Grozném, ale nepouštěli ho kvůli útokům dronů. Při třetím okruhu hned vedle něco vybuchlo,“ píše VČP-OGPU“ a spekuluje právě o možnosti zásahu střelou protivzdušného systému Pancir, který měl v tuto chvíli likvidovat ukrajinské droby útočící na Groznyj.
O tom, že kolem půl deváté moskevského času, kdy se letadlo pohybovalo kolem Grozného, zasahovala protivzdušná obrana proti dronům, existuje na sociálních sítích řada svědectví. Jedním takovým se pochlubil i příbuzný čečenského vůdce Ramzana Kadyrova Hamzat: „Informace, že drony zasáhly nějaký objekt, není pravda. Všechno sestřeleno,“ napsal na svém účtu bugor_jr.
Otázkou je, proč piloti okamžitě s poškozeným strojem nepřistáli na letišti v nedaleké Machačkale. I tady je ale nasnadě několik vysvětlení. Buď se obávali další ataků dronů nebo nevěřili tomu, že je nechají na ruském letišti v pořádku přistát a i kdyby ano, mohli mít pochybnosti o dalším postupu ruských úřadů. Ty by se zcela jistě snažily celou věc zahrát do ztracena. Kazachstán v tomto ohledu sliboval o špetku víc naděje.
Co bude s důkazy?
I proto pak zřejmě podnikli riskantní přelet přes Kaspické moře a drželi stroj ve vzduchu ještě hodinu. Letiště v Aktau, kde autor článku byl zhruba před půldruhým rokem, je málo frekventovaným mezinárodním vzdušným přístavem v rovinaté krajině v blízkosti moře, rozkládajícím se oproti Machačkale v málo zalidněné pouštní krajině. Přistání tady není nijak náročné, z dosud neznámých příčin se ale těsně před ním stroj s již vysunutým podvozkem a letící velmi pomalu zřítil k zemi.
Ostatně nízkou rychlostí v relativně nízké hladině s neustálým kličkováním a měněním výšky letělo letadlo podle dostupných záznamů po celou dobu letu z Grozného až do Aktau. To nasvědčuje poškození řídících systémů stroje nebo autopilota. Něco takového ale musí prověřit vyšetřovatelé. Černé skříňky byly nalezeny, svědci přímo z paluby jsou. Otázkou je, jak bude v Kazachstánu, ovládaném autoritativním režimem v mnohém se podřizujícím svému severnímu sousedovi, vypadat.
Spojení s posádkou se podle Orda.kz později přerušilo, piloti ale určitě mluvili i mezi sebou a tato komunikace musí být dostupná v černé skříňce. Svědectví mohou vydat i cestující a otázkou je, proč byli všichni hospitalizováni, ačkoli prvotní zprávy vypovídaly o několika z nich, kde jí jejich zdravotní stav nevyžadoval. Existují obavy, že místní úřady budou ze strachu z hněvu „velkého bratra“ držet svědky v izolaci a snažit se věc co nejvíc ututlat.
„Dělat teď jakékoli závěry z fotografií – to jsou spekulace a neodůvodněná prohlášení,“ cituje Orda.kz předsedu Senátu Kazachstánu Maulena Ašimbajeva, podle něhož jsou zveřejněné snímky jen snahou získat popularitu. „Někteří lidé z toho chtějí získat nějaké dividendy, reklamu, co nejvíc návštěvníků na stránkách,“ dodává. Ázerbájdžánské úřady se k příčinám také nevyjádřily. Letecká společnost AZAL ale okamžitě pozastavila lety do Grozného i Machačkaly a prezident Ilham Alijev ještě ve vzduchu obrátil letadlo mířící na summit Společenství nezávislých států v Petrohradu.
Stejně tak ke ale asi předčasné, jak se všechny strany postaví k vyšetřování a referování o něm. Jisté je, že tu bude množství tlaků a nemusí vše dopadnout dle očekávání do ztracena, ale můžeme být odvahou vyšetřovatelů i příjemně překvapeni.
