Předvánoční nadílka Motoristům sobě. Jejich největší sponzor a kmotr udával StB
Čerstvý marketingový projekt Motoristé sobě je stále velkou neznámou. S výjimkou europoslance Filipa Turka nemá žádné osobnosti a není jasné, kdo všechno za ním stojí. Otazníky vzbuzuje i jeho financování, přičemž klíčový sponzor Oldřich Vaníček spolupracoval s komunistickou tajnou policií.
Ani bombastická atmosféra prosincového ustavujícího kongresu Motoristů nemohla zakrýt, že trpí stejnými neduhy, jako jejich předchůdci. Také Trikolora Václava Klause mladšího, PRO Jindřicha Rajchla a Realisté Petra Robejška byli postaveni na jediné známější figuře. Měli dvacetiprocentní ambice, ale dopadli řádově hůř.
Netransparentní kampaň
Defilé čtrnácti krajských lídrů Motoristů dává tušit, proč se nechtěli účastnit krajských voleb. Nemají lidi. Bez kontroverzního Turka, jenž navíc není jejich členem a prezentuje se jako nestraník, jsou na tom personálně stejně katastrofálně jako jejich partner, v krajských volbách vyhořelá Přísaha bez Roberta Šlachty.
Opakované otazníky vyvstávají kolem jejich sponzoringu. Počátkem června informovala média o neprůhledném financování třetiny evropské kampaně přes spolek Klub motoristů, který není povinen zveřejňovat konkrétní dárce.
To nebylo v zájmu ani předsedy Petra Macinky. Tvrdil, že peníze (necelý milion korun) pocházejí z členských příspěvků. To nezní věrohodně, když sám dodal, že roční přípěvky činí dva tisíce korun. V té době měli Motoristé oficiálně do deseti členů. Navíc se ukázalo, že Klub motoristů nebylo možné dohledat v obchodním rejstříku, ani na dané adrese.
Nyní byla Motoristům sobě krátce před Vánocemi doručena truchlivá nadílka. Na jejich kongresu vystoupil jako první čestný host Oldřich Vaníček, předseda a jediný akcionář Ústředního automotoklubu.
„Stojím nad kolébkou rozrůstající se organizace a rád bych byl kmotrem. Ne v tom mafiánském smyslu. Kmotr nemá žádná práva, ale má ke svému kmotřenci závazky. A to je pomáhat a chránit,“ uvedl.
Kmotr donášel
Vaníček za svůj motoristický spolek slíbil největší dar tři miliony korun, když každému novému členovi Motoristů, jichž je kolem tisícovky, zařídí kartu CCS na levnější benzín a naftu. Letos vyjde sleva na korunu padesát na litr, příští rok až na dvě padesát.
Pomiňme, že mohou nastat trable s vykázáním tohoto daru, jelikož si každý majitel karty bude muset čerpání pohonných hmot evidovat. Zarážející je jiná věc. Vaníček podle zjištění Deníku N donášel Státní bezpečnosti. Tím, že vstupuje do politiky, i když nepřímo, nyní na sebe upoutal pozornost.
Podle těchto zdrojů je vedený v protokolech tajné policie jako důvěrník výjezdář. Tehdejší automobilový závodník s ní začal spolupracovat v roce 1984. 25. března měl na schůzce v centru Prahy informovat StB, že se kolem něj „venku“ pohyboval český emigrant Miroslav Lochman, pracující pro západoněmeckou firmu Kamei.
Vaníček měl podle spisu udat dalšího závodníka a třináctinásobného mistra Československa Josefa Michla, s nímž se při soutěžích střídal v jednom voze, že je Lochmanovi blízký. Prozradil estébákům, že „Lochman pro Michla dojednává smlouvu s firmou Kamei, na základě které by ji reprezentoval v Evropském poháru závodů do vrchu“. Scházel se s nimi několik let.
Systematická sviňárna
K Vaníčkově spolupráci se vyjádřil Josef Michl. „Vím o tom, že o mně mluvil s StB. Byla to od něj systematická sviňárna. Zjistil jsem to po revoluci, a když si na to teď musím vzpomínat, je mi z toho zle. Po tom, co to řekl, mi v lednu 1985 odebrali pas a já už nesměl reprezentovat v zahraničí.“
Vaníček se bránil, že prý šlo o normální zprávy, které museli dávat Státní bezpečnosti všichni, kdo závodili v zahraničí. Michl však popřel, že se takto chovali všichni.
Vaníčkova argumentace připomíná výmluvy agenta Bureše, jenž se veřejně přiznal, že byl v éře normalizace jako privilegovaný delegát Podniku zahraničního obchodu v Maroku údajně nucen mluvit s „hodnými“ důstojníky Státní bezpečnosti.
Co na to Macinka? „Pro mě je otázka desítky let starého estébáctví uzavřená. Bojujeme současné války, nikoli války minulého století,“ reagoval. Donedávna jeho okruh nenechal niť suchou na prezidentovi Petru Pavlovi kvůli jeho působení ve vojenské rozvědce, ačkoli se žádným špionem či agentem nestal a nikomu nepředával citlivé informace.
Macinkův obrat nepřekvapuje. Pokud se hypoteticky chystá do vlády s Babišem, jenž je přes skandální politickou dohodu s Ficovou vládou stále evidovaný jako agent v registrech Státní bezpečnosti, taková kaňka ho nemůže rozhodit.
Kamarád mafiánů
Mezi další zajímavé sponzory Motoristů lze zařadit Turkova fanouška, miliardáře Richarda Chlada, jenž jim věnoval 100 tisíc korun. Oba se dlouho znají a mají leccos společného. Oba bývali automobilovými závodníky a přiznávají přátelství s mafiánem Ivanem Jonákem, jenž seděl ve vězení kvůli objednání vraždy své ženy.
Chlad je označovaný za polistopadového krále hazardu a otevřeně se chlubí kontakty s pověstnými mafiány Radovanem Krejčířem a bossem slovenského podsvětí Mikulášem Černákem, jenž byl později odsouzen za čtrnáct vražd. Ani s jedním prý neobchodoval.
„Nevěděl jsem tehdy pořádně, kdo to je. Dvakrát jsem se s ním potkal a pak následně i s některými jeho lidmi, protože od nás chtěli výherní automaty a já jsem už někdy od roku 88 nebo 89 podnikal v Košicích, kde jsme měli tehdy až 700 strojů,“ vypráví dnes Chlad o Černákovi. Otázka zní, kdo mohl za komunismu podnikat s výherními automaty.
Výstřední bylo i Chladovo přátelství s Krejčířem. Jedna z Krejčířových firem u něj měla pronajaté sklady, kde policie v roce 2005 zajistila mafiánův majetek připravený pro útěk na Seychely. Krejčíř za nejasných okolností uprchl během policejní šťáry a dnes si v jihoafrickém vězení odpykává trest za těžké zločiny.
Uvedené sponzorské příběhy nedokládají nezákonné financování Motoristů, avšak vypovídají o diplomaticky řečeno velmi nestandardním milieu, ve kterém se pohybují.
Klausovo áčko?
Tato ambiciózní strana se už vidí jako junior partner ve vládě Andreje Babiše. Motoristům drží palce Václav Klaus, jehož dnes nejvíce traumatizují témata antibabiš a antiputin. Je u něj ovšem patrný určitý distanc po opakovaných omylech, kdy všichni jeho favorité ve volbách totálně vyhořeli.
Bývalý prezident v rozhovoru pro Primu odmítl vyjádření Macinky, jenž označil Motoristy za áčko Václava Klause, čímž toto seskupení definoval, ale současně limitoval. Na otázku, zda je podpoří aktivně v kampani, reagoval vyhýbavě.
Klausův bývalý dlouholetý mluvčí Macinka sice nadále otrocky odezírá jeho názory (byl by prý blázen, kdyby to nedělal), ale na průnik do Sněmovny nemusí tragikomické podkuřování jeho ikoně a Babišovi stačit.
