Elon Musk sklouzává k extremismu. Podporuje AfD, od které se distancují i evropští nacionalisté
Elon Musk těží z přízně Donalda Trumpa. Neprošel sice volbami, ale chová se jako jeho viceprezident a pokouší se ovlivňovat domácí i světové dění. Nyní vyvolal rozruch v Německu, když vstoupil do volební kampaně a podpořil prokremelskou Alternativu pro Německo.
Od amerických voleb uplynuly téměř dva měsíce a stále zůstává ve hvězdách, co přinese nová administrativa Donalda Trumpa. Evropu bude zajímat, zda nový prezident splní hrozby obchodní války a oslabení americké pozice v NATO, a jak se vyrovná s ruskou agresí, kterou chce Putin ukončit naprostou kapitulací Ukrajiny.
Stínový prezident
Ve stínu těchto otázek se pohybuje nejasné mocenské ukotvení nejbohatšího muže planety Elona Muska, jenž mediálně zastiňuje Trumpova viceprezidenta J. D. Vance. Jeho kritici už nyní prohlašují, že je stínovým americkým prezidentem. Naposledy se to projevilo při vyjednávání balíku státních rozpočtových výdajů v Kongresu.
Trump se snažil s mohutnou podporou Muska na sociálních sítích do poslední chvíle torpédovat kompromisní dohodu. Nakonec neuspěli v dosažení hlavního cíle, zvýšení dluhového limitu, jelikož se proti překvapivě postavily i desítky republikánů. Tandem ale naznačil potenciál společného postupu.
Technologický vizionář, jenž před několika lety inklinoval k liberálním a proimigračním Demokratům, podporoval Baracka Obamu a ještě nedávno považoval Trumpa za muže minulosti, se politikou nikdy vážněji nezabýval. Markantně do ní vstoupil až letos. Investoval do Trumpovy kampaně 250 milionů dolarů a otevřeně ho podporoval.
Trump se mu odvděčil a chystá pro něj post „ministra“ pro vládní efektivitu, ačkoli nebude řídit oficiální resort, ale poradní sbor pro snižování byrokracie. Tady by mohl odvést kus práce, i když se dostane pod drobnohled, zda nebude zneužívat svůj potenciálně obrovský střet zájmů.
Muskovi však tento záběr nestačí. Kolíkuje si větší prostor a fušuje i do dalších oblastí, včetně zahraniční politiky. Jelikož je brán jako klíčový poradce prezidenta největší světové mocnosti, nelze už brát jeho výroky jako nezávazné výstřelky soukromé osoby. To však může vyvolávat problémy.
AfD spásou Německa?
Vláda Olafa Scholze ztratila důvěru Bundestagu a předčasné volby jsou vypsány na 20. února. „Jen AfD může být spásou Německa,“ podpořil Musk na své síti X formaci, s níž nechce nikdo vládnout, a kterou německé zpravodajské služby označují za extremistickou.
Jeho slova vyvolala bouřlivou reakci tamní politické scény, jež ho obviňuje z vměšování do volební kampaně. Alternativa pro Německo zaostává za vedoucí CDU/CSU o zhruba dvanáct procent hlasů, přičemž silnější podporu má ve východní části Německa.
Americký podnikatel nedbal kritiky, jež se snesla na jeho hlavu, a rozhodl se podporu AfD přes odpor části redakce rozvést v týdeníku Welt am Sonntag. Šéfredaktor Jan Philipp Burgard však připojil protičlánek, ve kterém mu důrazně oponoval.
Musk vylíčil německou budoucnost v nejtemnějších barvách, s čímž částečně souhlasil i Burgard. „Má pravdu, když vidí naši zemi v hospodářské a kulturní krizi. Neúspěšná migrační, energetická a sociální politika éry Angely Merkelové a semaforové koalice ohrozily naši prosperitu,“ píše šéfredaktor.
Za „fatálně špatný“ však považuje Muskův „terapeutický přístup“, že Německo může zachránit jen AfD. „Alternativa pro Německo je poslední jiskřičkou naděje pro tuto zemi,“ míní totiž Musk, zpochybňující i její zařazení mezi extremistické strany.
Podle Burgarda to je velká chyba. Musk přehlíží geopolitický rámec, do kterého chce AfD umístit Německo. „AfD se domnívá, že je nutný odchod Německa z Evropské unie. To by byla pro Německo katastrofa. Více než polovina německého exportu směřuje na evropský vnitřní trh,“ oponuje šéfredaktor.
Burgard marně hledá ve volebním programu AfD odsouzení útočné války proti Ukrajině, zatímco pro Čínu nachází „laskavější slova“ než pro USA, což je v rozporu s Trumpovou doktrínou. Její plány reemigrace milionů lidí jsou podle něj nerealistické.
„AfD není v žádném případě poslední jiskřičkou naděje pro tuto zemi. Je částečně xenofobní a antisemitská. Proto je pro Německo nebezpečná. Je to hrozba pro naše hodnoty a naši ekonomiku,“ uzavírá v polemice Burgard.
Nežádoucí AfD
Muskův vstup do německé kampaně je o to překvapivější, že vůdce favorita voleb CDU/CSU Friedrich Merz prohlašuje, že by byl schopen se s Trumpem domluvit. Zároveň však razí ostrý protiruský kurz a hodlá ukrajinskou armádu vybavit raketami taurus.
AfD je z jiného těsta. Před evropskými volbami se od ní odpojily vlivné nacionalistické strany v čele s Národním shromážděním Marine Le Penové a Ligou severu Mattea Salviniho, jež s ní sdílely frakci Identita a demokracie.
„AfD jde od provokace k provokaci. Nestačí se jen distancovat. Nastal čas, abychom se od tohoto hnutí jasně oddělili,“ prohlásila Le Penová. Reagovala tak na množící se skandály představitelů AfD, z nichž část je podezřelá z placené spolupráce s Kremlem nebo ze špionáže pro Čínu.
Korunu všemu nasadil lídr AfD v eurovolbách Maximilian Krah, jenž zpochybnil, že všichni příslušníci SS byli váleční zločinci. Není jediný z této strany, kdo bagatelizuje nacistické zločiny, dokonce i holocaust. AfD byla vzápětí vyloučena z frakce, což tehdy podpořila i SPD, jež k ní má dnes u nás kromě okruhu Václava Klause nejblíž.
V nové frakci Patrioti pro Evropu AfD nefiguruje a spolu s Okamurou skončila v okrajové skupině Suverenistů. Muska peripetie jím preferované strany nezajímají. Nemůže to však překvapit, když je v poslední době v pravidelném kontaktu s Vladimirem Putinem. Obdivují se navzájem.
Muskovi nečiní spojenectví s válečným zločincem žádný problém. Pragmaticky sleduje svůj byznys a baví ho vytvářet chaos. Posouvá se přitom od liberála k extremismu. Trumpovi to nepřekáží a slova svého hlavního poradce nekoriguje.
„Musk je chytrý člověk. Nic ho nezastaví, když něco chce, tak to prostě udělá. Člověk s ním musí najít společnou řeč,“ prohlašuje o Muskovi Putin. On osobně i Trump ji už našli. Jak jim to bude ladit v příštím roce, to už by mělo zajímat celý svět.
