Končící rok ve světové politice: Od amerických voleb přes pády vlád až po války a historický rozsudek

Už to vypadalo, že se bude schylovat k odvetě mezi Joem Bidenem a Donaldem Trumpem. Na poslední chvíli si to demokraté rozmysleli, a i když nebylo moc času na změnu kampaně a volbu nového volebního lídra, ujala se toho Kamala Harrisová. Amerika prožila v celku šílenou kampaň, při které se stal zvolený prezident Donald Trump terčem útočníka a celý svět to bedlivě sledoval. Při kampaních rezonovala ekonomická témata, migrace a Donald Trump si oblíbil nové slovo, kterého se všichni obchodní partneři i rivalové obávají – tarify. I když někteří v Donaldu Trumpovi spatřují silného lídra, své partnery v oblasti bezpečnosti bedlivě sledují každé vyjádření a číst v jeho bezpečnostních plánech.

Po pěti letech se obměnilo složení Evropského parlamentu a s tím přišla i nová Komise – druhé období Ursuly von der Leyen. Zatímco minulé období bylo ve znamení snižování emisí, evropský business nyní doufá v deregulace a navýšení konkurenceschopnosti. Evropský parlament nemá jasnou většinu a čeká se, že jednotlivé politiky se budou vyjednávat napříč politickými spektry s politickými frakcemi, jež budou schopné se mezi sebou dohodnout a návrh prosadit. V českém kontextu obecně padlo domnění, že mladá generace je převážně progresivní a jak se ukázalo, je to stejně politicky pestrá skupina, jako ostatní.

Událost, která se nejen dotýká Němců a jejich sousedů, ale celé Evropy. Kancléř Olaf Scholz zrovna našel svůj hlas a ve stejný moment ztratil koaliční vládní oporu. Ze svého kabinetu vyhodil v listopadu předsedu strany Svobodných a zároveň ministra financí Christiana Lindnera, kvůli rozpočtovým neshodám. Pád německé vlády nemohl být hůř načasován vzhledem k tomu, že dominantní automobilový průmysl v Německu je v krizi, a kromě stabilních příjmů potřebuje i stabilní politiku a předvídatelnost situace. Není to ani dobrá zpráva pro Česko, jelikož naše ekonomika jsou naše ekonomiky silně provázané. Únorové volby ukážou další směřování nejsilnější evropské ekonomiky.

Izrael vs. Íránem podporovaní soupeři. Od října loňského roku vedl Izrael válku na dvou frontách. Zatímco válku s Hizballáhem přerušilo příměří, které údajně platí i přes občasné porušení dohody, Hamás se nechce vzdát. Izraelská armáda přitom tento rok zabila několik velmi důležitých osob – šéfa Hizballáhu Hsana Nasralláha a vůdce Hamásu Jahjá Sinvára. Zároveň Izrael otevřel boj na diplomatické úrovni, a to, když Mezinárodní trestní tribunál vydal zatykač na premiéra Benjamina Netanjahua. Ani po více než roce se izraelské vládě nepodařilo dostát svému slibu a přivést domů rukojmí, které teroristé z Hamásu unesly 7. září 2023. Je otázka, kolik jich je ještě na živu.

Blízký východ opět ukázal, že zůstává světovou arénou plnou napětí a konfliktů. Írán letos poprvé vypálil rakety a drony přímo ze svého území na Izrael, což byla odpověď na izraelský útok na konzulát v Damašku. Září přineslo další eskalaci – Izrael eliminoval vysoké představitele Hizballáhu, včetně samotného vůdce Nasralláha. Írán reagoval odpálením 180 balistických raket. Vše provázely obavy o možných reakcí a zda se nerozpoutá další otevřený konflikt, který by výrazně narušil stabilitu v už tak nestabilním a válkou zmítaným regionu.

Ukrajinci si připíší další rok, kdy jsou ve válce s Ruskem. Na stranu Kremlu se oficiálně letos přidala Severní Korea, která vyslala své vojáky výměnou za stíhačky, jak tvrdí Američané. Kromě pokračujících bojů a pomalu se přesouvající frontové linie na jihu více do Ukrajinského vnitrozemí, ukrajinské síly získaly alespoň částečnou motivační vzpruhu ofenzivou do Ruska na severní hranici. Kurská ofenziva začala v srpnu, a kromě západních spojenců překvapila i samotné Rusy, kteří na to nebyli připraveni. Vyčerpání z konfliktu ovšem doléhá na všechny.

Historický moment v americké justici přinesl Donald Trump, který jako první, kdo usedl v Bílém domě byl uznán vinným z trestného činu. Proces, který sledoval celý svět vyústil v uznání vinny ve 34 bodech obžaloby týkajících se falšování obchodních záznamů a platby za mlčení. Původně měl být odsouzen už v červenci, ale verdikt byl odložen dvakrát. Naposledy kvůli rozhodnutí Nejvyššího soudu o imunitě prezidentů. Trumpovi právníci se snažili co to šlo, aby jeho případ odkládali blíže k americkým volbám. Částečně se jim to povedlo, a tak jaký a jestli si zvolený americký prezident vyslechne trest zatím zůstává nejasné.

Až jako politické vysvobození se dají nazvat volby ve Velké Británii, kdy po 14 letech skončila vláda konzervatistů. Ve znamení velké politické nestability, kdy se u moci vystřídalo celkem 5 premiérů – David Cameron, Theresa May, Boris Johnson, Liz Truss a Rishi Sunak – konzervativní vládu provázelo mnoho klíčových událostí, které navždy změnily Velkou Británii. Tím nejvýraznějším byl Brexit, nepopulární rozsáhlé škrty ve veřejných financí, což podle ekonomů vedlo k nárůstu chudoby. Za vlády Toryů Británie čelila covidu-19 a stala se velmi silným podporovatelem Ukrajiny v boji proti Rusku. Obecně neochvějná podpora Ukrajině je jedna z mála věcí, které v Británii zůstávají beze změny.

Vývoj na Slovensku pro nás může být velkým odstrašením a připomínkou, že populisté s autokratickými sklony se od sebe dokáží učit a navzájem se inspirovat. Zatímco se u nás řešilo zvedání poplatků za rozhlas a televizi, vláda Roberta Fica dokončila to, co měla od předchozích garnitur připraveno na stříbrném podnose. Absurdní výroky a politické vize ministryně kultury Martiny Šimkovičové bavily Evropu a internet. Ovšem největší šok, který vždy zaslouží naprosté odsouzení, byl květnový atentát na Roberta Fica. Netrpělivě veřejnost očekávala jeho první projev. Někteří doufali, že jeho dramatický zážitek povede ke zklidnění vášní, Fico ovšem vyhlásil válku opozici a médiím.   

Druhá nejvýznamnější evropská ekonomika se taktéž v roce 2024 ocitla v krizi. Po šokujících evropských volbách, které ovládla Národní fronta Marin Le-Pen, prezident Emmanuel Macron vyhlásil ještě více šokující předčasné volby, ve snaze zmobilizovat své voliče proti krajní pravici. Neuspěl. Naopak výrazně posílila levicová koalice a krajní pravice, i když ne tak, jak se předpokládalo. Jinak velmi obratný státník tradičního rázu se tak svým krokem přepočítal a uvrhl zemi do politické krize, když za letošek byl nucen vystřídat celkem 4 premiéry. Pro Evropu se všemi výzvami a riziky kolem to není dobrá zpráva, když 2 nejvýznamnější ekonomiky EU se zmítají v krizi.

Jedna z posledních dramatických událostí letošního roku. Blízký východ a Sýrie je oním posledním pomyslným korálkem na šňůrce roku 2024. Až téměř bez odporu se blesková ofenziva syrských povstalců HTS dokázala během několika dní dostat do hlavního města Damšku. Ofenziva byla tak rychlá, že i Vladimir Putin by záviděl. Bašár Asad utekl ze země do Ruska a jeho rodina po více než půl století ztratila kontrolu. Pro Blízký východ a celý region je to další otazník, jak bude vypadat nová vláda pod dozorem rebelů. Stejně tak nastává otazník pro miliony uprchlých Syřanů v Evropě a pro státy EU ohledně revizi migrační politiky ve vztahu k Sýrii.