Ilustrační snímek

Ilustrační snímek Zdroj: ČTK / imago stock&people / Eibner-Pressefoto / Lars Neumann

Sokol: Konec otevřených evropských dveří. Německo čekají debaty o zpřísnění protiimigračních opatření

Petr Sokol

Předvánoční smrtící útok na vánoční trh v německém Magdeburgu se stal dalším dílem série teroristických akcí, které jsou v mnoha evropských zemích v posledních letech spojovány s migrací. Motivy přistěhovalce, který do Německa přijel ze Saúdské Arábie, byly několik dnů po činu zahaleny nejasností. Na jedné straně způsob provedení připomínal typické akce osamělých atentátníků hlásících se k Islámskému státu a podobným islamistickým teroristickým organizacím. Na druhé straně proti šla teorie o tom, že muž, který autem vjel na vánoční trh, kde zavraždil minimálně pět lidí a další desítky jich zranil, měl být odpůrcem islámu a kritikem Německa, že proti islamistům nezasahuje dostatečně tvrdě a nepomáhá těm, kteří prchají ze Saúdské Arábie.

Nezvládli to

Bez ohledu na to, která vyšetřovací verze se nakonec potvrdí, stane se magdeburský útok pro odpůrce migrace dalším argumentem, že se politika západoevropských států na tomto poli musí změnit. Deset let od začátku velké migrační vlny, jejímž symbolem se stal výrok tehdejší německé kancléřky Angely Merkelové „My to zvládneme“, se přístup většiny evropských zemí k politice otevřených dveří zásadně proměňuje. Některé země již zákony vůči migrantům při­tvrdily, další na tom pracují.

Debata, kam až v protiimigračních opatřeních zajít, bude také velkým tématem v únorových předčasných německých parlamentních volbách. Německo se již sice ve veřejné debatě na míle vzdálilo migračnímu optimismu bývalé kancléřky, ale k zásadnějšímu obratu v přistěhovalecké politice u něj ještě nedošlo. Posun je sice vidět téměř u všech relevantních politických stran, ale snad nejzřejmějším výsledkem německého „přitvrzení“ jsou hraniční kontroly, které se už v podstatě na všech pozemních přechodech stávají vlastně stálými. Dosluhující vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze je rozšířila tak, že už nejde jen o kontroly na východní německé hranici, jak je známe třeba z dálnice u českého Rozvadova, ale i například na hranici se západními zeměmi, jako je Francie či Belgie.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!