Havlíčkova volební schizofrenie. ANO není provýchodní, odmítá nálepkování. Myslí i sebe a Babiše?
Ve snaze posbírat co nejvíc protestních hlasů nabízí ANO dvě tváře pro post premiéra: jednu „vlídnou“ a rádoby pravicovou Karla Havlíčka, druhou agresivní a populistickou Andreje Babiše. Že jde jen o marketingovou hru, potvrzují i Havlíčkovy mediální výstupy.
Favorit letošních voleb zvolil ve snaze sestavit jednobarevnou vládu novátorskou strategii, jež znovu připomíná, že ANO není standardní vyprofilovanou stranou, ale experimentálním podnikatelským projektem. Ještě nikdo nenabízel dva kandidáty na předsedu vlády, přičemž každý říká něco jiného a často si protiřečí.
Marketingový trik
Je to jen marketingový trik. Všeobjímající hnutí má rozdělené role. Předseda stínové vlády ANO Karel Havlíček, jenž kandiduje v Praze, se nyní pokouší oslovit tamní publikum „serióznější“ komunikací a předstíráním pravicovější politiky, s níž neměla Babišova vláda nikdy nic společného.
Andrej Babiš, skutečný, nikoli stínový kandidát hnutí na premiéra, nabízí něco jiného. Oslovuje jiný typ publika, včetně nejradikálnějších antisystémových proudů. Nejpozději od prezidentských voleb demonstruje hrubý populismus, k němuž se sám hrdě hlásí, a zemanovský mýtus spálené země.
Licoměrnost této strategie potvrzují i každodenní výstupy Karla Havlíčka. Strukturovanější pohled nabídl jeho rozhovor pro Seznam Zprávy.
„Já jsem vždycky všechno zakládal spíš na argumentaci založené na faktech, na číslech, na datech,“ reagoval na ironickou otázku, jak se mu daří být „vlídnou“ tváří ANO. Dává prý přednost spíš expertnímu, než politickému pohledu.
Vzhledem k Havlíčkově přednosti kdykoli a kdekoli hájit každý kiks vlády ANO a Andreje Babiše, většinou na základě virtuálních údajů, to zní jako černý humor.
Kdo je dezolát a troll?
Stínový premiér na billboardech bojuje proti nálepkování. Co tím myslí? „Nálepkování je, když jdete demonstrovat, vyjádříte nespokojenost s ekonomickým fungováním vlády, a oni z vás udělají dezoláta, proruského kolaboranta, trolla, švába.“
Používá stejné manipulace jako místní Putinova pátá kolona, jež tyto demonstrace organizovala. Chce rozporovat, že na nich nezaznívaly drsně protiukrajinské akcenty a výzvy k obnovení obchodních vazeb Ruskem, jinak země zkolabuje?
Podle Havlíčka není kolaborantem Kremlu třeba jeden z organizátorů protestů Ladislav Vrabel, jenž se omluvil Putinovi za pomoc Ukrajině a lživě obvinil vládu, že chce napadnout Rusko jadernými zbraněmi?
Havlíček lže, pokud tvrdí, že jsou takto označováni všichni demonstranti a ti, kdo jsou nespokojení s ekonomickou situací. Potom se nemůže vyhnout pochybnostem, komu demagogie o údajné novodobé totalitě a cenzuře slouží.
Nejvíc s ní mávají ti, kteří „nesvobodu horší než za komunismu“ fakticky dokládají na přístupu k ruské propagandě. Pravda, tehdy ji nikdo neomezoval. Byla na ní postavena státní moc.
Prozápadní ANO?
Hnutí ANO velmi vadí, že je podezíráno z posunu zahraniční politiky směrem na Východ. „Vládní rétorika o prozápadní a provýchodní orientaci je jenom důsledkem toho, že nemají žádné vlastní téma,“ míní Havlíček.
„Vyhostili jsme ruské diplomaty. Uznali jsme Putina jako agresora. Podpořili jsme Lex Ukrajina 1 až 6, výcvik ukrajinských vojáků v Česku, přímou i nepřímou pomoc. Co víc už můžeme udělat?“ vypočítává.
To je ovšem zkreslený výsek reality. Problém ANO spočívá v tom, že pokaždé říká jen to, co se mu kde hodí, a spoléhá na to, že je to jeho skalním voličům jedno.
Babišova vláda sice vyhostila ruské diplomaty, ale neměla na vybranou, protože hrozil mediální proval informací o terorismu ruských operativců ve Vrběticích. Zvláště poté, co vláda schválila cestu ministra vnitra Jana Hamáčka do Moskvy obestřenou podezřením, že měl jednat o výměnném kšeftu, pokud budou zprávy o vrbětické kauze utajeny.
Havlíček byl tehdy dvojnásobným ministrem. Místo obav z údajné cenzury by měl raději osvětlit, co měl tento manévr znamenat. Podporoval tuto cestu? Jaký na ni měl názor?
Stejně tak by mohl objasnit, proč jako ministr do poslední chvíle bojoval za to, aby zůstal ve hře o dodávku jaderných bloků v Dukovanech Zemanem protlačovaný Rosatom. A proč po jeho vynuceném vyřazení z tendru zaštítil akci plzeňské univerzity, kde se tento ruský gigant prezentoval.
Očekávali snad jeho stoupenci jiný výsledek blížících se voleb, po kterých znovu změní noty?
Vondráčkova normalizace
Okruh ANO často dává k lepšímu další legendu, že v minulosti navštívili Moskvu zástupci současných vládních stran. Na rozdíl od něj. Jenže to bylo dlouho před anexí Krymu, kdy si v Kremlu podávali dveře všichni západní státníci.
Havlíček se nevyjádřil k námitce, že Moskvu navštívil v říjnu 2018 jeho kolega Radek Vondráček. Předseda Poslanecké sněmovny se netajil snahou normalizovat vztahy s ruskými protějšky, kteří jsou dodnes na sankčním seznamu EU a USA.
Hnutí ANO sice ve sněmovně podporovalo pomoc ukrajinským běžencům, což Babišovi dlouhodobě nebrání vyvolávat protiukrajinské nálady, že na jejich podporu doplácejí čeští občané, degradovat vojenskou pomoc jako „obří PR akci“, obviňovat Ukrajinu z dovozu otráveného obilí a zavírat jí dveře před vstupem do EU.
Havlíčkovi se nelíbí, že byl Babiš na billboardech zobrazován s Putinem. Bude se stejně ohrazovat, pokud se na nich objeví ve společnosti Putinových patolízalů Fica a Orbána?
Šéf ANO podporoval oba přátele v kampani, má pro jejich přístup pochopení a dá se očekávat, že mu tuto přízeň oplatí. Kritizuje vládu, že s nimi ochladila vztahy, což chce napravit. Nevidí snad Havlíček a spol., kam směřují?
Kdo nálepkuje?
ANO je součástí frakce Patrioti pro Evropu, většinou nehlasující pro rezoluce namířené proti Rusku. „Nechceme, aby nás někdo svazoval. Je to zase cílený nátlak, zjednodušování, kdy potom někdo titulkově uvede, že jsme hlasovali proti Ukrajině,“ namítá Havlíček. Fakta, jimiž se tak rád ohání, jsou ovšem fakta.
Nelíbí se mu nálepkování, ale Babiš s oblibou nálepkuje vládu, že je nejneschopnější a nejulhanější v historii a zdevastovala zemi. Konkurenci označuje za hnus, psychopaty a posílá je k psychiatrovi. Mělo to snad vyznít sebekriticky? Určitě ne.
Trochu to připomíná návrat éry „hodných“ a „zlých“ estébáků, kteří měli pečlivě rozdělené role. Tato strategie odpovídá snaze ANO vyluxovat co nejvíc frustrovaných voličů odleva doprava. Nakolik bude tato volební schizofrenie úspěšná, se ukáže.
