Pavel Páral: Rozpočet nakonec vyšel hodně natěsno. Stanjura vyvázl s odřenýma ušima
Hospodaření státního rozpočtu dopadlo lépe, než bylo naplánováno. Nicméně nelze přehlédnout, že k tomu přispělo i třicetimiliardové navýšení výdajů na úhradu nákladů podzimních povodní na Moravě. K tomuto účelu ale bylo reálně využito zatím jen patnáct miliard korun, takže i schodek navýšený kvůli povodním na 281 miliardy by měl být nižší o těchto patnáct ušetřených na povodních. Konečné číslo ale činí 271,4 miliardy. Takže to vyšlo dost natěsno.
Ministr financí Stanjura s premiérem Petrem Fialou tento přesun vysvětlili dodatečnou útratou necelých pěti miliard na obranu, aby byl bez pochybností dodržen limit dvou procent hrubého domácího produktu, k nimž jsme zavázání naším členstvím v NATO. A zejména pro nového prezidenta Trumpa bude plnění zásadní. Původně Česko počítalo do obranných výdajů i některé položky, které by mohly být sporné. Vláda se chtěla před Trumpovou inaugurací pojistit a využila příznivou rozpočtovou situaci.
Celkový pohled na příjmy a výdaje pak dokumentuje, že dobrým řízením lze ukočírovat i to, když některé příjmy nedorazí. Jako loni vypadlých skoro patnáct miliard plánovaných příjmů z EU vláda nahradila škrty osmnácti miliard výdajů s těmito dotacemi spojenými.
Domácí vybrané daně nasypaly často více. Zejména ty příjmové od zaměstnanců, kde výnos stoupl o velmi slušných dvacet miliard oproti roku 2023, což bylo zároveň o třináct miliard více, než bylo plánováno. A to přes skutečnost, že dosavadní statistiky ukazují, že platy se zvedly v zásadě přesně podle očekávání. Horší než očekávané pak byly výnosy podnikových daní, kde se počítalo se sedmi miliardami navíc, než se skutečně vybralo.
Jestli se však někde ukazuje, že každá daň má své hranice zvyšování, za nimiž výnosy začínají klesat, pak je to zdanění tabákových výrobků. Už rozpočet za rok 2023 předvedl propad výběru proti plánu o dvanáct miliard korun. V roce 2024 i přes snížení atraktivity nákupu kuřiva v Polsku posílením zlotého nám nikotinisté zase zůstali plánovaných pět miliard korun dlužni.
Je to jednoduché. Předloni jsme vybrali na této dani přibližně jen 53 miliard korun, když cena krabičky cigaret činila něco kolem 140 Kč. V roce 2016 při průměrné ceně krabičky 84 Kč zkasírovala státní kasa skoro o jeden a půl miliardy více. Ještě v roce 2022 nasypala cigára 59,4 miliardy, což bylo 3,3 miliardy pod plánem. V loňském rozpočtu pak byl naplánován příjem 61,7 miliardy korun. Vybráno bylo po dalším zdražení 56,7. Zdá se zcela zjevné, že rozpočtu by důkladné zlevnění cigaret mohlo vynést miliardy navíc, protože místo aby Češi jezdili do polských trafik, vrátili by se němečtí kuřáci do těch českých, jak to ještě před pár lety skvěle fungovalo.
Po prvním prohlédnutí ročních rozpočtových tabulek můžeme sice celkem věřit, že i přes patrně nadsazené příjmy v příštím rozpočtu půjde nějak uhrát naplánovaný schodek. To ovšem neznamená, že bychom měli rezignovat na pravidlo, že do zákona o státním rozpočtu patří jen čísla platným zákonem podložená, na což se tato vláda tentokrát trochu vykašlala a pak se divila protestům. To není malichernost, ale elementární štábní kultura.
Ale zdá se, že s tím vláda chce alespoň v posledním roce něco dělat, protože čerstvě hodlá pověřit ministerstvo financí a ministerstvo pro místní rozvoj prověrkou našich domácích neevropských dotačních programů z hlediska jejich smysluplnosti. Tu už roky marně hledá v mnoha případech NKÚ a posílá o tom dopisy vládě i médiím. Takže se snad dotace nebudou opět řešit až po odeslání návrhu rozpočtu na rok 2026 do sněmovny. Škrtat je určitě co. Jen ta prověrka měla být už v roce 2022, a ne prakticky s křížkem po funuse.
