Buchert: Korejský blázinec aneb Může mít politický amok v Jižní Koreji vliv na dostavbu Dukovan?
Jižní Korea uhranula svět a v mnoha věcech určuje trendy. Velmi populární je hudební K-pop a stále oblíbenější jsou televizní pořady známé jako K-drama. Černá komedie Parazit dostala v roce 2020 Oscara za nejlepší film jako vůbec první neanglicky mluvené dílo v historii. Nobelovu cenu za literaturu loni získala jihokorejská spisovatelka Han Kang. Letí i K-auta, skupina Hyundai je třetím největším výrobcem osobních vozů na světě. Hitem jsou K-mobily, Samsung má třiadvacetiprocentní podíl na globální prodeji smartphonů. Společnosti z této asijské země pak vyrobí kolem dvaceti procent všech tolik potřebných čipů. A pikantní salát kimčchi, korejské národní jídlo, znají už všude.
Jižní Koreu ale postihl politický amok, který v demokratickém vyspělém státě šokuje. Třetího prosince tam prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo a pokusil se nechat zatknout některé poslance. Pokus o jeden z nejpodivnějších pučů moderní historie skončil po odporu parlamentu a veřejnosti po pouhých šesti hodinách. Od té doby vidíme v této jinak veleúspěšné asijské zemi politický K-blázinec.
KOREJSKÉ HRÁTKY
Od 14. prosince má Jižní Korea už třetího prezidenta. Znepřátelené politické strany vedou proti sobě v Národním shromáždění partyzánskou válku ve stylu „vítězství nebo smrt“. Některá ekonomická rozhodnutí se proto odsouvají. Devětadvacátého prosince pak havarovalo za velmi zvláštních okolností letadlo jihokorejské společnosti Jeju Air. Smrt 179 lidí ještě více rozdráždila veřejnost, protože příčinou katastrofy mohlo být selhání na několika kontrolních i bezpečnostních úrovních.
Mohou mít politické turbulence a napětí ve společnosti v Jižní Koreji i nějaký vliv na dostavbu jaderných bloků v Dukovanech? Jak bylo totiž oznámeno v červenci loňského roku, tendr na tuto největší investici v historii nezávislé České republiky vyhrála jihokorejská státní společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP).
Vláda Petra Fialy i energetická společnost ČEZ, která Dukovany provozuje, tvrdí, že kotrmelce v daleké asijské zemi se záměru dostavby elektrárny nijak netýkají. Ovšem zdroje z Jižní Koreje určité pochybnosti mají, protože projekt tlačil vpřed především sesazený prezident Jun Sok-jol, na kterého byl vydán zatykač kvůli jeho snahám o vyvolání povstání. Navíc opoziční korejské strany, které mají v parlamentu jasnou většinu, nepodporují dohodu s ČEZ tak jednoznačně, protože je více zajímá zajištění energie doma a větší rozvoj obnovitelných zdrojů. Rovněž tvrdí, že cena, kterou KHNP nabídla Česku, je podhodnocena a že zisk pro korejskou stranu nemusí být tak velký, jak je prezentováno. Prezident společnosti KHNP Jooho Whang byl kvůli tomu tvrdě grilován loni v říjnu v parlamentu.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
