Uvnitř čínské armády narůstá nejistota, prezident Si Ťin-pching ztrácí mezi vojáky kredit
Čistky v ideologickém vedení čínské armády vyvolávají pochyby o schopnosti prezidenta rozhodovat se správně. To by byla zlá zpráva pro každého autokrata.
Otřesy v Čínské lidové osvobozenecké armádě (PLA) se povážlivě množí. V době, kdy Pekingu na prezentaci vlastní vojenské síly doma i navenek záleží více než kdykoli od nástupu komunistů k moci v roce 1949, to pro partajní špičky v čele s prezidentem Si Ťin-pchingem znamená závažné komplikace.
Ozbrojené síly na konci loňského roku ze svých řad vyloučily dva vysoce postavené šéfy Ju Chaj-tchaa a Li Peng-čchenga za „porušení zákona a disciplíny“. Takřka současně nahradil politického komisaře PLA Čchin Šu-tchunga vysoký důstojník vojenského letectva Čchen Chuj. O měsíc dříve byl se stejným zdůvodněním suspendován i člen Ústřední vojenské komise Miao Chu.
Všudypřítomná korupce
„Porušení zákona a disciplíny“ je termín, do něhož se pohodlně vejdou lecjaká obvinění z korupčních aktivit v rámci PLA. Ne že by korupce byla něčím neobvyklým, nebo dokonce nějakým pečlivě střeženým tajemstvím. Je rozšířená v celém čínském obranném sektoru. Obvykle má většina trestných činů podobu špatného přidělování finančních prostředků (často bez souhlasu ústředního vedení), nezákonného outsourcingu nebo nákupu a následného používání nekvalitních komponentů.
Personální čistky jsou proto v čínské armádě na denním pořádku. Úřady loni zatkly hlavního architekta čínského programu letadlových lodí Chu Wen-minga za úplatkářství a porušení stranické disciplíny. Zadrženi byli také Liu Ši-čchüan, šéf zbrojovky North China Industry a bossové dvou největších tamních výrobců raket Wu Jan-šeng a Wang Čchang-čching.
Objevily se také zprávy o obvinění z mamutí zpronevěry šestnácti miliard dolarů z prostředků na výzkum a vývoj motorů pro stíhací letouny. Někde vypadá korupce pěkně organizovaně: vyšetřování Miaa se původně zaměřilo na obecné „korupční aktivity“, ale později se soustředilo na obvinění, že řečený vojenský komisař byl odpovědný za desítky jmenování a povyšování nižších úředníků, kteří mu v jeho praktikách posléze šli na ruku.
Čest a loajalita po čínsku
Současný vývoj proto není tolik zajímavý tím, že se o korupci mluví, jako tím, kdo jsou lidé, kteří mu padli za oběť. Tato nejčerstvější čistka je důležitá právě díky profilu odvolaných úředníků.
Všichni tito odejití funkcionáři měli velký vliv na politické – čti ideologické – vzdělávání v armádě; právě k tomu si je prezident Si vybral. V PLA je ideologická výchova a morálka stejně důležitá jako rozvoj nových schopností. Proto tuto pozici politického komisaře (donedávna ji zastával Čchin) považuje partajní vedení za klíčovou.
Jmenování politickým komisařem vyžaduje schválení samotným prezidentem po letech pečlivého sledování a hodnocení loajality vůči straně. Podobně je tomu i s postem v Ústřední vojenské komisi. Dosud jí byl Miao, jenž jako ředitel odboru politické práce komise měl velký vliv na ideologické i odborné vzdělávání, a dokonce i na jmenování nejvyšších úředníků.
Příslušná jmenování těchto dvou politruků měla zlepšit ideologické prostředí v armádě. Si to výslovně řekl, když ve státních médiích psal o tom, jak je důležité, aby armáda zůstala loajální a aby kádry byly vždy připraveny „čelit vlastním nedostatkům hluboce zakořeněným ve vlastním myšlení“.
Ani chráněnci nejsou tabu
Z provozního hlediska samotná neobsazená místa žádnou vojenskou krizi nezpůsobí. Jejich křesla nezůstanou volná dlouho, a i kdyby, v nejhorším případě se může stát, že velení nebude schopno dokončit některá personální rozhodnutí před jejich obsazením.
Větším problémem však je, že až dosud se zdálo, že prezidentovi nejbližší chráněnci jsou vůči čistkám imunní. Jejich odstranění naznačuje, že Si nevěří ani svým nejbližším spojencům v armádě. Jistě by rozhodnutí o jejich odvolání neučinil na lehkou váhu.
Odstranění osobně jmenovaných chráněnců v tak krátké době je všeobecně považováno za selhání. Vyvolává tedy logicky otázky ohledně kvality Siova rozhodování – tedy věc, která je v dnešní Číně tabu. Pravděpodobná jsou tedy dvě vysvětlení: buď se Si domníval, že by oba úředníci pro něho samotného mohli představovat přímou hrozbu, nebo odstraňuje každého, kdo jen trochu zavání podezřením.
Může se stát, že někteří z odstraněných papalášů se do té či oné míry skutečně provinili „porušením stranické disciplíny“. Vzhledem ke zmíněné všudypřítomnosti armádní korupce je však první vysvětlení – přímá hrozba Siově pozici – podstatně pravděpodobnější.
Peking se ze všech sil snaží alokovat co nejvíce svých obrovských zdrojů na rychlou modernizaci armády. Je tedy možné, že prezident Si považuje korupci za překážku kvalitní modernizaci zbrojního vybavení. Již nyní se objevuje kritika mizerné logistiky a slabého výkonu některých nových zbrojních systémů; to zase vnucuje otázky ohledně spolehlivosti raket, námořních platforem, leteckých programů a pozemních válečných zbraní.
PLA se zároveň otevřeně chlubí svými novými schopnostmi a zvyšuje svou provokativní vojenskou přítomnost v Jihočínském moři a v okolí Tchaj-wanu. Naznačuje to zoufalou potřebu ukázat sílu v době, kdy jsou rozsah i kvalita této síly předmětem pochybností uvnitř i vně země.
Moc nade vše
Tak či onak není důvod se domnívat, že čistky v armádě v dohledné době skončí. Zprávy z neoficiálních čínských zdrojů naznačují, že vedení nedávno vybudovalo více než 200 nových lokací pro trestní tábory „liu-či“. Ty tvoří kontroverzní vězeňský systém sestrojený za účelem stíhání provinivších se postav veřejného života. Často musejí snášet týrání a čelí tlaku na poskytnutí veškerých informací, které mají stran předmětu svého provinění k dispozici.
Zdá se tedy, že Si je připraven obětovat respekt, jemuž se jako vůdce těší, aby si do budoucna vlastní mocenské postavení pojistil a zároveň modernizoval armádu. Zatím není jasné, zda se mu stran druhého bodu daří. Modernizace armády sice postupuje – ale kvalita, spolehlivost a efektivita schopností PLA pro případ skutečného konfliktu je nejasná. A každá další zpráva o Siově vůdcovském selhání ubírá armádně na druhé klíčové složce, morálce a sebevědomí.
