Počítačový vědec z americké Princetonské univerzity Arvind Narayanan

Počítačový vědec z americké Princetonské univerzity Arvind Narayanan Zdroj: Youtube

Obchodníci s AI deštěm: Firmy jsou nuceny přehánět nebo rovnou lhát o možnostech vyvíjených technologií

Kryštof Pavelka

Umělá inteligence má být tou nejdůležitější technologií 21. století. Firmy do ní investují miliardy, státům má pomoci s řešením těch nejpalčivějších problémů, od řešení demografické krize po změnu klimatu. Zatím to ovšem vypadá, že AI je především obří marketingová bublina.

„Pojmenovat tu technologii umělá inteligence byl asi nejlepší reklamní tah posledních padesáti let. Každý jsme viděli aspoň jeden sci-fi film nebo četli vědecko-fantastický román, kde umělá inteligence vystupuje. Máme přibližnou představu, o co jde, fascinuje nás to a zároveň, poučeni lekcemi z popkultury, se nové technologie bojíme,“ uvedl nedávno v technologickém podcastu Factually počítačový vědec z americké Princetonské univerzity Arvind Narayanan. Ten je spoluautorem před půl rokem vydané knihy AI Snake Oil, která se zabývá právě limity AI a humbukem kolem této technologie.

„Média debatu o umělé inteligenci zahlcují clickbaitovými titulky ve stylu ,AI náš všechny zabije‘, případně ,AI spasí lidstvo‘. Realita je ale taková, že velké jazykové modely typu ChatGPT mají zatím dost malé reálné využití. Napíšou za vás esej do školy (ovšem velmi pravděpodobně v ní nasekají chyby) nebo mohou pomoci programátorům při psaní kódu, ale nic převratného neumějí. A skutečně nejde o ,inteligentní‘ elektronické entity, nýbrž o neuronové sítě, vytrénované ve velkých kvantech textů. Textů napsaných lidmi. Nadlidskou inteligenci od velkých jazykových modelů rozhodně nečekejme,“ řekl dále v podcastu Narayanan.

Přetřít na růžovo

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!