Martin Bryś: Nová strana Babišových odpadlíků se chystá na velkolepý politický propadák
Touha dělat politiku, nebo lépe řečeno býti zvolen, se dnes přetavila do vzniku nové politické strany GEN. Na svém prvním oficiálním sjezdu si zvolili vedení a přednesli pár projevů. Kdo jsou představitelé GENu? Co chtějí s Českou republikou dělat? A proč se jim výstup na politický vrchol nejspíš nikdy nepodaří?
Už se o tom mluví přes rok. Po Praze chodí party lidí, jedna jménem Miroslava Kalouska a druhá jménem pražského radního Vojtěcha Ryvoly. Shánějí peníze, známé tváře a chtějí zakládat nové politické strany. Miroslav Kalousek nedávno vyloučil, že by se v brzké době chystal do politiky vrátit. Vojtěch Ryvola a spol. dnes uspořádali ustavující sněm.
Na první pohled se to jeví logicky. Existuje poměrně početná skupina voličů koalice SPOLU, kteří jsou zklamaní vládními (ne)výsledky, zejména v rozpočtové politice. Přejí si skutečnou pravicovou stranu, která bude rozpočtově zodpovědná, bude podporovat podnikatele a zkracovat všeobjímající spáry státní kontroly a regulace. Na tyto voliče prý přesně cílí nová strana kolem Vojtěcha Ryvoly. Jenže potenciální elektorát není jediná podmínka politického úspěchu. Dále potřebujete známé tváře, hodně peněz a notnou porci voličské důvěry. Zkušený Miroslav Kalousek si tohle všechno uvědomuje. A uvědomuje si také, co mu chybí. I proto se do dalšího projektu nepustil. Takového uvědomění se Vojtěch Ryvola musí teprve dočkat.
Odpadlíci a ideový guláš
Vojtěcha Ryvolu a jeho nové kolegy, pardon, nikdo kromě lidí, co se zajímají o pražskou politiku, nezná. Možná paradoxně díky tomu jim v interním průzkumu vyšel volební potenciál kolem 14 %. Sice umí vypíchnout pár klíčových témat, ale jakmile veřejnost uvidí partu odpadlíků od hnutí ANO a jiných politických přelétavců, bude těžké si o nějakou důvěru říct. Známé tváře na sněmu nevidím, snad kromě bývalého ministra financí v Sobotkově vládě (za ANO) Ivana Pilného, který se v tomto projektu angažuje coby poradce. A to fakt nestačí. A konečně, peníze tu také nevidím, alespoň v porovnání s nedávnou akcí Motoristů sobě, oproti které sněm GENu působí jako školení pojišťováků.
Co tu však vidím a slyším, je naprostý ideový guláš. Po projevu čerstvě zvoleného předsedy Vojtěcha Ryvoly, který zaujal slovy: „Moje strana je od začátku jasná a srozumitelná. Chtěl jsem dát dohromady lidi, kteří šli do politiky s určitými ideály, co se dá změnit, naše země je předurčena být zase lídrem Evropy, vždyť jsme středem světa,“ dostává slovo Ludmila Řezníčková. Od roku 2014 členka hnutí ANO, městská i krajská zastupitelka, v roce 2021 i neúspěšná kandidátka do sněmovny. Poměrně zkušená politička, vystupuje jako druhá na důležitém sjezdu strany, čekal bych projev hlubšího významu. O čem mluví? O třídění odpadu. Česká republika by pak podle paní Řezníčkové měla bránit vývozu našich nerostných surovin do zahraničí, více danit zisky zahraničních podnikatelů a zavádět pobídky na třídění odpadu. Co je na tom pravicového? A co je na tomto tématu tak zásadního, že jím otevíráte sjezd?
Další řečníci nebyli o nic více přesvědčiví. Pavel Šrámek, který tu má reprezentovat Plzeňský kraj a který byl kromě hnutí ANO členem dalších dvou marginálních stran, mluvil o pravicově sociálním přístupu. Co je na tom jasného a srozumitelného? To je klasické babišovské „něco pro každého“.
Ani lékař Ondřej Němeček nezačíná zrovna nejlépe. Projev otevírá tématem úhradové vyhlášky, což je podle něho složité téma. Tak složité, že mu po dalších dvou větách už nikdo v sále nerozumí. Závěr ale zní jednoduše. Lékaři by neměli mít finanční limity na počet předepsaných vyšetření a léků. Pak je také potřeba zavést regionální pobídky pro mladé lékaře. Co je na přeždímávání systému veřejného zdravotního pojištění pravicového? A proč otevíráte sněm projevy o marginálních tématech bez hlubší vize a bez sebemenšího náznaku nějaké zásadnější reformy?
První dojem strana GEN neudělala dobrý. Z nutných předpokladů pro politický úspěch dostatečně nenaplňuje žádný. A vyjádření jejích představitelů dokládají, že se tu pokoušejí o něco, co má k důvěryhodné politice daleko. Protože další strana, která si v průzkumu vytipuje potenciální voliče, proklamuje jim líbivé ideály, ale vyfutruje se zmatenými oportunisty, kteří s těmito myšlenkami sami nemají nic společného, nám tu skutečně nechybí.
