Jiří Sezemský: Boj proti špionáži, nebo nová totalita? Co Babišovi a dezinfoscéně vadí na novele zákona

Pomoc už není potřeba?

Do jejího projednávání se promítla předvolební kampaň. To se projevovalo nejen spory o některá navržená ustanovení, což je standardní součást každého schvalovacího procesu, ale i celkovou atmosférou. Postoj ANO k novele shrnul jeho předseda. „Hlavní důvod, proč nepodpoříme návrh, je to, že pokud skončí válka, ztrácí prodlužování ochrany smysl. Trump slíbil, že válku brzy ukončí. Neumím si představit, že by to nesplnil. Proč by to mělo pokračovat, když Trump válku ukončí?“ prohlásil Andrej Babiš.

V tomto prohlášení se neskrývá jen slepá víra v nového amerického prezidenta, jenž už ostatně couvá. Válku na Ukrajině nevyřeší během jednoho dne, jak hlásal, ale možná do půl roku. A to ještě není jasné jak, jelikož stále vysílá rozporuplné signály. Zatím vše nasvědčuje tomu, že válka bohužel neskončí hned, protože Putin nestojí o polovičaté řešení. Chce Ukrajinu „denacifikovat“, zničit, ponížit a podrobit svým zájmům. Snad žádná demokratická země by na takový „deal“ proti vůli Kyjeva a za jeho zády nepřistoupila, i když vždy se najdou výjimky.

Ve hře je zatím příliš mnoho neznámých, proto lze považovat odpor vůči Lex Ukrajina VII jako celku za projev nejhrubšího cynismu. Neschválením novely by dočasná ochrana běženců, většinou žen a dětí, v březnu skončila. Se všemi důsledky.

V senátu hrozila blamáž

Bojová linie se poté přesunula do Senátu, jenž ji projednával v lednu. Z kuloárů začaly prosakovat spekulace, že návrh v této podobě neprojde a bude vrácen zpět už tak přetížené sněmovně, jež by o něm musela pod tlakem hlasovat znovu. Jelikož má koalice v horní komoře výraznou většinu, šlo by z vnějšího pohledu o těžko pochopitelnou porážku vlády v tak citlivé věci, jako jsou postoje k Rusku a Ukrajině. A to nehledě na některé legislativní výhrady kopírující pozice ANO a SPD ve sněmovně.