Petr Havel: Hmyz je kvalitní živočišná bílkovina a v podstatě bioprodukt bez chemie
I vzhledem ke stále rostoucímu počtu lidí na planetě a zároveň klesající ploše půdy vhodné k produkci běžných zemědělských surovin se po celém světě, a zejména v Evropě hledají nové možnosti k nasycení populace. Již nějakou dobu se přitom za perspektivní považuje chov hmyzu tvořící alternativní surovinu pro výrobu některých potravin.
Jako vše nové je přitom výroba potravin z hmyzu předmětem řady mýtů i obav z jeho konzumace. Šíří se na sociálních sítích, jsou však živeny i některými populistickými politiky, jako je Andrej Babiš. Kromě toho, že využití hmyzu představuje potenciální konkurenci pro jeho podnikání, neexistují prakticky žádné skutečné argumenty proti. Doporučení pro výrobu hmyzu pro potravinářské účely totiž schvaluje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), což je nejvyšší odborná vědecká autorita v EU, a získat takové oprávnění (certifikaci) není jednoduché. Kromě toho není pravda, že se v EU rozšiřuje spektrum hmyzu, který lze využít k výrobě potravin – stále jde pouze o čtyři druhy, jimiž jsou potemník moučný, potemník stájový, saranče stěhovavá a cvrček domácí. Přibývá pouze firem, které certifikáty získaly, což je ovšem reálným potvrzením rostoucího potenciálu využití hmyzu jako již oficiálního hospodářského zvířete.
Patříme k lídrům
Reálně se ovšem chová ke komerčním účelům více druhů hmyzu, ty ale slouží jako krmivo buď pro jiné hobby chovatele, nebo pro hospodářská zvířata. V tom patřila Česká republika v minulosti, zejména mezi roky 2005 až 2015, k lídrům v rámci EU a byla zde také jejich největším exportérem. Postupně ale narostla konkurence ze zahraničí, zejména z asijských zemí (Vietnam, Thajsko) i z Evropy (Španělsko).
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
