Cyril Höschl: Kde všichni jsou? 10 důvodů, proč jsem přesvědčen o existenci mimozemského života
Dobrý den,
kdysi jsem se v Reflexu od vás dozvěděl, že věříte na mimozemský život. Chci se zeptat, jestli jste o existenci života někde ve vesmíru stále přesvědčen a zda pro to máte nějaké argumenty.
Kamil
O existenci mimozemského života jsem stále přesvědčen a nabízím pro to nejméně deset argumentů.
Za prvé, v naší galaxii se nachází obrovské množství exoplanet. To jsou planety obíhající kolem jiné hvězdy, než je Slunce. Do ledna 2025 jich bylo objeveno 7408. Přibližně jedna z pěti hvězd podobných Slunci má planetu velikosti Země v obyvatelné zóně. Za předpokladu, že se v naší galaxii nachází 200 miliard hvězd, lze odhadnout, že v ní někde obíhá na 11 miliard potenciálně obyvatelných planet pozemského typu. Statisticky je tedy velmi nepravděpodobné, že bychom byli jedinou planetou s životem.
Za druhé, pravděpodobnost života kdesi hluboko ve vesmíru zvyšuje i to, že život na Zemi se uchytí i v těch nejnemožnějších podmínkách – hluboko v oceánech, v kyselých jezerech, v radioaktivních oblastech i v kosmu (např. želvušky Tardigrades). To naznačuje, že život by mohl existovat i na planetách s nepříznivými podmínkami.
Za třetí, organické molekuly (stavební kameny života) se nacházejí i v meteoritech, na kometách i v mezihvězdném prostoru. To znamená, že základní složky života jsou ve vesmíru běžné.
Za čtvrté, voda – klíčová podmínka pro život – byla objevena na Marsu, na Jupiterově měsíci Europě, na Saturnově Enceladu a v atmosférách exoplanet. Kde je voda, tam by mohl být i život.
Pátý argument je odpovědí na otázku, proč jsme zatím nenarazili na důkazy mimozemských civilizací. Možná už existují, ale vzdálené civilizace buď komunikují jinak, jsou příliš daleko, nebo posloucháme špatně.
Za šesté, život na Zemi se objevil velmi rychle po vzniku planety – už před 3,5–4 miliardami let. To naznačuje, že vznik života může být běžný jev, pokud jsou splněny správné podmínky.
Za sedmé, občas detekujeme zvláštní signály, jako byl Wow! signál (1977), které zatím nemají přirozené vysvětlení. I když to nemusí být mimozemská civilizace, stále to vzbuzuje otázky.
Za osmé, na Marsu jsou sedimenty, jež naznačují, že tam kdysi tekla voda. Robotické vozítko NASA Rover Perseverance, které přistálo na Marsu 18. února 2021 v kráteru Jezero, hledá důkazy o mikrobiálním životě na této planetě v minulosti. Zatím nepotvrzené objevy metanu v atmosféře Marsu by rovněž mohly být známkou biologické aktivity.
Devátým – hypotetickým – argumentem je panspermie – teorie o šíření života vesmírem prostřednictvím asteroidů a komet. Život na Zemi možná vznikl díky mikroorganismům přivezeným z vesmíru.
Za desáté opět pravděpodobnost. Astronom Frank Drake vytvořil rovnici, která odhaduje počet technologicky vyspělých civilizací v naší galaxii, se kterými bychom mohli komunikovat. Podle různých odhadů to může být mezi 1 (my jsme jediní) a miliony. Pokud existuje mnoho civilizací, ale jsou vzdálené stovky nebo tisíce světelných let, komunikace bude extrémně obtížná. I kdyby nám mimozemšťané poslali signál, dorazil by po stovkách let. Vyspělé civilizace také nemusí existovat ve stejném čase jako my. Mohly zaniknout miliony let před tím, než jsme se objevili, nebo teprve vzniknou v budoucnosti.
Odhad pravděpodobnosti kontaktu s nimi má zhruba tři scénáře. Optimistický – do 100 let můžeme zachytit signál, pokud existují civilizace ve vzdálenosti do 1000 světelných let. Pesimistický – kontakt nikdy nenastane, protože jsme ve vesmíru buď sami (nevěřím), nebo jsou civilizace příliš daleko. Střední – můžeme narazit na mimozemský mikrobiální život v naší sluneční soustavě (Mars, Enceladus, Europa) během příštích desetiletí, ale inteligentní život může zůstat neobjevený.
Každopádně komunikace s mimozemšťany by na Zemi vyvolala velkou legraci a Evropská unie by se možná přestala zabývat tak zásadními problémy, jako je minimální velikost jahod nebo počet decibelů při splachování záchodu.
