Německé volby ukážou, jak silný je v zemi proruský vliv. Kreml a Elon Musk favorizují AfD
Výsledek německých voleb je důležitý nejen pro budoucí vývoj největší evropské velmoci, ale i pro směřování celé Evropy. Nejde jen o poškozenou ekonomiku, ale i o jasný postoj k ruské rozpínavosti. Putin a Trumpův okruh otevřeně podporují Alternativu pro Německo.
Německé volby probíhají ve zlomové době. Po zvolení Donalda Trumpa nezůstává z geopolitiky kámen na kameni. Světový řád skutečně mění, jak sliboval, ale k většímu chaosu. Chová se jako trojský kůň zájmů Vladimíra Putina, usilujícího o zničení Západu a NATO. Populistická a proruská scéna jásá, zatímco uštědřil facku těm konzervativcům, kteří nepochopili, že destruktivní šéf Bílého domu nemá nic společného s Ronaldem Reaganem a ochranou práva, svobody a demokracie.
Favorit voleb Rusům nevoní
Evropa proto potřebuje silnější tah na bránu. Proto je trnem v oku celé proputinovské scény Friedrich Merz, favorit německých voleb a kandidát CDU/CSU na kancléře. Nebude to mít snadné, protože jeho Konzervativní unie, jež bude pravděpodobně sestavovat vládu, potřebuje co nejsilnější mandát.
Merz hodlá napravit chyby éry Angely Merkelové, jež vydala lehkovážně Německo napospas závislosti na dodávkách ruských surovin a nelegální migraci posilující populistické radikály. CDU/CSU na tyto výzvy reaguje a Merkelová nemá z důvodu osobních animozit nic lepšího na práci, než Merzovi házet klacky pod nohy a setrvávat ve svých omylech.
V německých poměrech by byla ideální vládní koalice s FDP, podporující liberální ekonomiku a rozpočtovou odpovědnost stejně jako Merz. Jenže FDP doplatila na spojení se Sociální demokracií (SPD) a Zelenými nejvíce a potácí se kolem 5 procent preferencí.
Za těchto okolností by byla maximem možného koalice CSU/CSU s jednou stranou, nejspíš s SPD, ale je otázka, jestli to bude stačit. SPD navíc potvrdila jako lídra nevýrazného Olafa Scholze místo dynamičtějšího ministra obrany Borise Pistoriuse. Kampaň poznamenala vztahy obou rivalů a jen stěží by mohl být Scholz součástí případného Merzova kabinetu.
Muskovo vměšování do voleb
Záležet bude hlavně na tom, kolik stran ve volbách uspěje. Zda se do Spolkového sněmu dostane levicově „vlastenecké“ Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), jež se odštěpila od postkomunistů Die Linke. Obě strany to nemají jisté.
BSW a Die Linke patří spolu s černým koněm voleb Alternativou pro Německo (AfD) k nejvíce proruským stranám. AfD dosáhne historicky nejlepšího výsledku hlavně díky východoněmeckým regionům, ale zůstane na ocet. V závěru kampaně však dostala bonus v podobě otevřené podpory klíčového Trumpova muže Elona Muska, jenž považuje AfD za jedinou spásu Německa.
Navzdory tomu, že ji německé zpravodajské služby označují za extremistickou. A navzdory tomu, že byla kvůli neonacistickým skandálům a kolaboraci s Ruskem a Čínou svých představitelů loni v květnu vyloučena z frakce Identita a demokracie vedené Marií Le Penovou. AfD se proto po eurovolbách nestala součástí nové frakce Patrioti pro Evropu, ale okrajové frakce Suverenistů spolu s SPD, která k ní má u nás s okruhem Václava Klause nejblíže.
Musk, jenž stejně jako Trump razí ostrý protiukrajinský a proruský kurz, dal AfD další bonus v podobě rozhovoru s předsedkyní Alicí Weidelovou považující Hitlera za socialistu. Ta je ovšem jen fíkovým listem ultrapravicových radikálů schovávajících se za jejími zády.
Vidím ohrožení demokracie
Merz to vidí jinak. Prosazuje razantnější vymezení proti Kremlu a vyzbrojení Ukrajiny střelami Taurus s doletem 500 kilometrů. „Jsme svědky historické změny ekonomické a politické situace a přesunu moci. Vidím ohrožení naší demokracie. Podívejte se na Ameriku,“ burcoval své voliče.
Alternativu pro Německo a BSW veřejně před volbami pochválil kromě Muska stejnými slovy i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Označil obě strany za obránce německých národních zájmů a dodal, že ve vyjádření jejich představitelů vidí „mnoho rozumného“.
„AfD i BSW chtějí, aby byla zachována národní identita Němců, protože se správně domnívají, že bruselská byrokracie jim velkou část z ní protiprávně uzmula“, říká čelný exponent diktatury, která absurdně káže Evropě o demokracii.
Německé volby tedy zároveň ukážou, nakolik se v zemi prosadí proruský vliv. Podle politoložky z berlínského Centra východoevropských a mezinárodních studií Iriny Busyginové totiž proruským seskupením v čele s AfD nenahrává jen Musk, ale i hybridní válka.
Hlavní cíl Putinovy propagandy
„Německo je v rámci EU hlavním cílem Putinovy politické propagandy, ať už kvůli vysokému počtu Rusů zde žijících, či ekonomickým otázkám. V souvislosti s tím jej dráždí hlavně změny v postoji Berlína po začátku války na Ukrajině, jež nečekal,“ říká Busyginová.
„Německo má pro Rusko zvláštní význam. Většina prostředků na dezinformační kampaně v Evropě chodí německým směrem. Celá situace je tu pro Rusko ještě výhodná i tím, že zde, hlavně ve velkých městech, žije spousta lidí, již Putina podporují,“ dodává.
Další manipulací je podle ní šíření pro Rusko důležité myšlenky suverenity, jež je lidmi velmi podporovaná a vychází z ní AfD i BSW. Tato suverenita ve skutečnosti znamená rozbíjení evropské jednoty a vstřícnější naslouchání zájmům ruského agresora.
Výsledky německých voleb jsou tak důležité nejen pro budoucnost hospodářství a geopolitického směřování čtvrté nejsilnější ekonomiky světa, ale celé Evropy.
