Lidé v Česku prý nemají peníze? To bude asi nějaká mýlka. V hazardu loni našinci protočili bilion korun
Ta zpráva a především konkrétní cifra se člověku snad ani nechce věřit. Podle údajů Finanční správy Češi v loňském roce protočili v hazardních hrách bezmála 983 miliard korun. Oproti roku 2023 nárůst takto utracené sumy činil 110 miliard korun. Děje se tak v kulisách, kdy opozice (parlamentní i mimoparlamentní) tady maluje obraz chudé země, kdy stále více lidí žije na hranici chudoby a nemůže si dovolit ani zvýšení koncesionářského poplatku na televizi a rozhlas.
Částka blížící se k bilionu korun pochopitelně nezůstala celá v kapsách provozovatelů automatů, technických her, kurzových sázek, Kasin, Sazky či prodejců stíracích losů. Drtivou většinu z ní – 917,3 miliardy korun – získali milovníci hazardu na výhrách zpět. Nicméně celková suma vyplacených výher byla o 66,7 miliardy korun nižší než prosázená suma. Jistě, sázkové a loterijní společnosti pak ještě platí speciální daně z hazardu, daň z příjmů a pochopitelně gáže svým zaměstnancům a tak dále. Přesto i po odečtení všech těchto položek nebudou řešit platební insolvenci nebo krach. Naopak, za nehty jim zůstane spousta peněz.
Rozhodně nemám v úmyslu přehlížet nebo zlehčovat situaci řady rodin či lidí, kteří skutečně jsou ve finanční tísni a nežijí v růžových majetkových poměrech. Ale strašení opozice a novodobých Mesiášů chudobou v Česku ve světle utraceného bilionu korun za hazard poněkud postrádá na přesvědčivosti. Bilion korun, to je bezmála polovina státního rozpočtu České republiky na celý rok. Jen pro dokreslení: pokud bychom tuto částku rozpočítali mezi všechny současné obyvatele České republiky (včetně kojenců, dětí, ale i ukrajinských běženců s dočasnou ochranou), vyjde nám, že každý jedinec za loňský rok vrhl do hazardu 92 tisíc korun!
Jistě, jsou zde tisíce lidí, kteří do sázení či hazardu jako celku investují během roku prostředky rovné ročnímu rozpočtu běžné rodiny. Jednou vyhrají, pak dvakrát ne, pak zase uspějí a takto se to točí dokola. Ale touha lidí zbohatnout bez práce tu vždy byla, je a bude i u mnohem chudších lidí, a proto si během roku alespoň jednou, dvakrát či třikrát Sportu nebo Eurojackpot vsadí kdekdo, totéž platí i u stíracích losů. Před lety totéž bylo možné i u kurzového sázení. Tam už je několik let povinná registrace, aby nesázeli lidé na sociálních dávkách nebo v exekucích. A zákonodárci asi vědí, proč tohle udělali. Počet osob, které mají z tohoto důvodu zakázaný hazard, je dlouhodobě přes 200 tisíc. Zkusme si čistě hypoteticky tipnout, jak by vypadala celková prosázená suma, kdyby žádné restrikce či vyloučení neexistovaly.
Uniknout osidlům hazardu je stále horší. Marketing zainteresovaných společností to do lidí hrne hlava nehlava. Přestávky ve sportovních zápasech mají dva hlavní typy inzerentů – alkohol a hazard. Vše pracuje s podprahovým sdělením, že výhra je tak snadná, zábavná a vlastně na dosah ruky. Totéž vidíte, když si otevřete noviny nebo většinu severů na internetu. Je snadné tomu podlehnout. Obzvlášť když chodíte sedřený z práce a výše gáže na výplatnici je od průměrné mzdy hodně vzdálena.
Dostáváme se tak ke klíčové otázce a tou je, jaký postoj by stát k hazardu měl zaujmout. Pokud by ho celý zakázal nebo daňově zničil, nezískal by nic, protože tento trh by nezmizel, ale jen se přesunul do ilegální sféry. Stát z hazardu dostává nemalé prostředky, loni to bylo dokonce o 2,5 miliardy korun více, než bylo v návrhu rozpočtu. Je však otázkou, jestli chceme být úspěšnou a bohatou společností na základě toho, že máme chytré lidi, inovace a špičkové vynálezy a produkty anebo řada lidí sní o zajištěném životu v dostatku jen díky tomu, že jednou náhodou trefí pár čísel nebo jim vyjdou všechny zápasy na tiketu. To už je na zcela jinou úvahu a jiný komentář.
