Dostupné bydlení je pro všechny strany prioritou. Konkrétní kroky ale nejsou téměř žádné
Ačkoli se o nedostupnosti bytů hovoří už dlouho, do pozornosti politiků se dostává nepřekvapivě až před volbami. Nenajdete stranu, pro niž by bydlení teď nebylo zásadní prioritou. Jsou tu i tací, kteří ho považují za své zbrojení. Nicméně praktická opatření a kroky jsme v posledních letech spíše neviděli.
Řešení bytové krize je závislé primárně na socio-ekonomických opatřeních, zejména na výstavbě bytů, s tím spjatou regulací a dávkové politice, což reprezentuje především příspěvek na bydlení. Situaci s nájemním bydlením však může alespoň částečně zlepšit pouhá změna legislativy.
Nájemce jako ten slabší
Obecně je nájem koncipován jako smluvní vztah podléhající smluvní volnosti, kdy je na vůli stran určit si obsah nájemní smlouvy, její podmínky, a hlavně nejdůležitější část, výši nájemného. Nájemce je však vnímám jako slabší smluvní strana, a proto občanský zákoník věnuje komplexní úpravu „nájmu bytu“, kde jeho právní postavení zásadně zlepšuje.
Současná úprava zásadně reguluje možnost zvýšit nájemné – pronajímatel je omezen hranicí dvaceti procent po dobu tří let. To se na první pohled může zdát jako dostatečný limit. Nicméně vzpomeňme na nedávnou inflační krizi, kdy inflace vystoupala až na sedmnáct procent. Minulý, komunistický režim šel ještě dál a nájemné státně reguloval, tedy ceny stanovoval shora, což naštěstí zrušil Ústavní soud.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
