Pavel Páral: Odveta Trumpovi v celní válce jen zvýší ceny a nemá valný smysl
Už jen pár dní chybí do apríla, kdy mají zcela neaprílově začít platit reciproční americká cla na evropské zboží. Reciproční znamená, že obě strany platí na stejné zboží stejné tarify. Takže jestliže evropský dovozce amerických aut platí deset procent a opačně je to jen 2,5 procenta, měla by být evropská cla zatížena také deseti. Jak to bude doopravdy, ale teprve uvidíme.
Kromě toho již platí cla na ocel a hliník a je na ně připravena odveta v podobě vysokých deseti až padesáti procentních cel procentních cen na americké motocykly, bourbon a džíny. A Evropská komise připravuje další seznam, kterým by odpověděla na Trumpovu celní válku.
Američané mezitím propadají ekonomické skepsi a obávají se dopadu už uplatňovaných cel na ceny. Máme se bát také? Jak se to vezme. Prosakování cel do spotřebitelských cen není jednoduchá intuitivní záležitost a u různého zboží je to odlišné, jak ukázal ekonomický výzkum společnosti Moody´s. Pro tuto analýzu společnost použila v souladu s Trumpovým oznámením cla ve výši dvacet pět procent na dovoz z Mexika a Kanady a deset procent na všechny ostatní dovozy.
Podle analýzy by například desetiprocentní clo na ubrus z Indie zvýšilo konečnou cenu pouze o dvě procenta z 25,99 dolarů na 26,51 dolarů. Průchodnost cla do cen ubrusů z Indie je omezená, protože ubrusy vyrábí mnoho zemí, které tvrdě soutěží o americké spotřebitelské dolary. Spotřebitelé nejsou tak nároční na to, odkud výrobek pochází nebo kdo ho vyrábí.
Naopak vyšší ceny italského vína příliš nesnižují jeho spotřebu. Ten, kdo miluje konkrétní Chianti, se zdráhá změnit značku. Prodejci tedy spíše promítnou celou desetiprocentní celní sazbu do ceny a vsadí na to, že v důsledku toho neztratí mnoho zákazníků. Tento příklad však zároveň ilustruje, jak mohou cla na jeden výrobek zvýšit ceny v celé skupině. Kalifornský vinař by pravděpodobně také zvýšil cenu a vydělal by více.
Cla jsou nejcitelněji promítána do cen, pokud nejsou k dispozici dovážené nebo domácí alternativy nebo pokud je dotčený výrobek výrazně dražší. I kdyby cla zvýšila cenu nejnovějšího iPhonu, fanoušci Applu by si jej pravděpodobně stejně koupili.
Do podobné kategorie patří i videoherní konzole a jejich software. Videohrám dominuje hrstka hráčů, především Nintendo, Sony a Microsoft. Mnoho fyzických herních konzolí se vyrábí v Číně a hráči je jen tak nevymění za jiný stroj, aby mohli pokračovat v hraní. To dává výrobcům a dovozcům skutečnou moc zvyšovat ceny pro spotřebitele.
U automobilů je to podobně. Nejvýznamnějším zahraničním dodavatelem osobních a sportovně-užitkových automobilů do USA je Mexiko, v roce 2024 se podílelo na dovozu 23 procenty. Cla na automobily vyrobené v Mexiku by pravděpodobně neznamenala jen vyšší ceny pro vozidla dodávaná přes hranice, ale pro všechny automobily, protože ostatní výrobci a prodejci vidí šanci, jak získat větší zisk a zároveň získat podíl na trhu.
Z toho by se dalo odhadnout, že z evropské celní odpovědi se nám zdraží relativně nejméně ty džíny, zatímco zdražení Harley Davidsonů by mohlo zdražovat i další motorky. A to nevíme, co všechno bude na druhém seznamu, který má zatížit americký dovoz dodatečným clem zboží za 18 miliard dolarů.
Zbývá nám odpovědět na otázku, zda takovéto eskalující přetlačování má smysl. Zvláště když řada již cly postižených zemí, jako třeba Japonsko, Čína nebo Jižní Korea, k celní odvetě nepřistoupily a vyčkávají na možnost vyjednávání o výjimkách či jiných oboustranně výhodných úlevách. Má to ekonomickou logiku, protože odveta nemá valný přínos, zatímco mnohé škody hrozí.
Že eskalace celní války mezi Evropou a USA není nic, o co bychom měli stát jak my, tak Američané, dokládají celkové obchodní vztahy přes Atlantik. Ty nejsou jen o obchodě se zbožím a službami. Podle nedávné zprávy Americké obchodní komory při EU směřuje do Evropy více amerických přímých zahraničních investic než do zbytku světa dohromady. Na evropské firmy naopak připadají téměř dvě třetiny celosvětových přímých zahraničních investic do USA. Když započteme k obchodu i výnosy těchto investic, odhaduje komora celkový objem ekonomických vztahů mezi EU a USA na 9,5 bilionu dolarů. A obchodní konflikt může vážně ohrozit i fungování investic a jejich další rozvoj.
