Petr Havel: Trumpova cla na alkohol ohrozí i naše vinaře. České pivo si nový trh najde
I když zatím stále není zřejmé, jak vysokými cly zatíží americký prezident Donald Trump dovozy potravin a nápojů z EU, znamenal by takový krok nemalé komplikace pro výrobce, zemědělce i spotřebitele na obou stranách Atlantiku. Důsledky by se ale nejspíše projevily v USA a v EU jiným způsobem.
Trump přitom pohrozil v minulosti EU mimo jiné uvalením až 200procentních cel na alkoholické nápoje, tedy pivo, lihoviny a veškeré kategorie vín, což by v praxi znamenalo jejich trojnásobné zdražení na americkém trhu. Takto zdaněné výrobky by byly logicky pro drtivou většinu americké populace neprodejné, a pokud by je přece jen někdo v USA kupoval, musel by se připravit na opravdu razantní zdražení. Vysoká cla by sice umožnila výrobcům v USA zvýšit výrobu a prodej příslušných výrobků, výrazné omezení konkurence ale vytvoří prostor i pro zdražení amerických produktů, takže negativní důsledky dopadnou především na americké spotřebitele.
Naopak v EU lze očekávat negativní dopady především na zemědělce a potravináře, zatímco pro spotřebitele mohou některé alkoholické nápoje spíše zlevnit. To se týká především vína, neboť americký trh se na exportech vína z EU podílí téměř 30 procenty, což rozhodně není málo. Tak vysoký propad odbytu vína původem z EU by přitom znamenal, že se (nejen) víno a produkty z něj budou na území EU hromadit, a důsledkem by pak byl výrazný pokles cen. To by znamenalo problémy zejména pro francouzské, italské nebo španělské zemědělce a výrobce vín, ale také pro naše pěstitele a výrobce. Dovozům přebytků ze zemí EU by totiž nedokázali naši zemědělci a výrobci vína cenově konkurovat, a minimálně část z nich by tak mohla s pěstováním a výrobou skončit. Potenciálně by tak mohlo být ohroženo až 15 000 pracovních míst v ČR, které s podnikáním ve vinařství a vinohradnictví souvisí. Negativní vliv by přitom měl takový krok i na českou krajinu, neboť vinohrady zvyšují její pestrost a diverzitu životního prostředí, a navíc působí v krajině jako prevence vůči riziku eroze, neboť v ní hrají roli větrolamů.
Alkoholické nápoje se z naší země do USA příliš nevyváží. Největší položku představuje logicky pivo (v hodnotě zhruba 200 milionů korun ročně), následují lihoviny (27 milionů korun) a víno (11 milionů korun). Přímé negativní dopady z exportů alkoholu z ČR do USA by tak neměly být zásadní, dlouhodobě obecně pozitivní image českého piva pak dává předpoklady, že výpadek amerického trhu bude možné nahradit exportem do jiných destinací, než je USA. Exporty piva z ČR navíc postupně rostou a nahrazují tím pokles konzumace piva v naší zemi. V ČR nicméně také klesá konzumace prakticky všech typů alkoholických nápojů, tedy i vína a lihovin, takže hledání nových trhů je výzvou pro všechny výrobce. Za perspektivní trhy lze označit zejména asijské trhy, také ale třeba trhy jihoamerické, konkrétně země sdružené ve společenství Mercosur. Proti liberalizaci obchodu s Mercosur přitom evropští zemědělci poměrně razantně protestují, pokud by ale celní a obchodní válka s USA dále eskalovala, mohlo by být sdružení Mercosur vítanou alternativou pro možné exporty i pro evropské zemědělce a potravináře.
Pokud se pak týká recipročního uvalení cel ze strany EU pro změnu na americké zemědělské komodity a potraviny, může být i na evropském trhu důsledkem růst cen některých výrobků. Je ale třeba říci, že bez amerického vína či lihovin se trh EU obejde, trochu složitější by to zřejmě bylo s americkým pivem. EU ovšem zatím zvažuje cla ve výši 50 procent, což je jistě také výrazné zdražení, ale alespoň část z nich by patrně bylo možné absorbovat v podobě snížení marží maloobchodních sítí. Horší by to ale bylo v případě vyšších cel na některé komodity původem z USA, například při dovozech sóji. Ta je velmi významnou součástí při výrobě krmných směsí pro hospodářská zvířata, a náklady na živočišnou výrobu v EU by se tak mohly o dost zvýšit. EU totiž není v produkci sóji soběstačná. Důsledkem by pak mohl být růst cen masa nebo mléka, to vše za situace, kdy se chovatelé v EU (ale aktuálně ještě více v USA) potýkají s rychle se šířícími nemocemi hospodářských zvířat, jako je ptačí chřipka nebo nejnověji slintavka a kulhavka.
Na závěr by ale vhodné připomenout, že vysoká cla v obchodu mezi EU a USA nejsou úplnou novinkou. V minulosti například EU uplatňovala ještě vyšší než 200procentní cla při dovozech třtinového cukru, což umožnilo evropským výrobcům řepného cukru v době před reformou evropského trhu s cukrem držet vysoké ceny.
