Pavel Páral: Německá vlna peněz došplouchne i k nám a bude nás stát miliardy korun ročně
Němci uvolnili přísnou dluhovou brzdu zakotvenou v ústavě a v budoucích deseti letech zvýší své zadlužení o bilión eur. Astronomická suma má být rozdělena do dvou fondů a sloužit především k vybudování nejsilnější armády v Evropě. Nicméně nezbytné dosažení ústavní většiny vyžadovalo ústupek sociálním demokratům i Zeleným, takže polovina této částky bude věnována na rekonstrukci bezpochyby zanedbané infrastruktury a z ní sto miliard na klimatická opatření.
Víra švábské hospodyně
Tento krok je něco jako zřeknutí hluboké, až náboženské víry, která v zemi nebyla sdílena zdaleka jen politiky, ale i veřejností. Puritánské sklony Německa, pokud jde o zadlužování, jsou hluboké. Koneckonců německé slovo pro dluh, Schuld, znamená také vina, komentoval tento krok bruselský web Politico.
Německá dluhová brzda, která omezuje federální deficit na 0,35 procenta HDP, byla do ústavy zanesena v roce 2009 za vlády tehdejší kancléřky Angely Merkelové. Evropa se v té době zmítala v dluhové krizi vyvolané Řeckem a Itálií. A přestože Německo mělo možnost levně si půjčit na trhu, Merkelová a většina německého politického establishmentu věřily, že je důležitější poskytnout rozhazovačným dlužníkům v jižní Evropě morální vzor. Merkelová se odvolávala na spořivou „švábskou hospodyni“, která měla dost zdravého rozumu na to, aby věděla, že každá domácnost musí žít podle svých možností.
A tak šéf CDU Friedrich Merz ještě těsně před volbami říkal: „Nemůžeme s našimi veřejnými financemi zacházet tak neopatrně jako někteří jiní.“ Dva dny před volbami pak prohlásil, že „končí fantazie všech sociálních demokratů“ o „dalším zadlužování“. A dodal: „Budeme si muset vystačit se zdroji, které máme.“
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
