Jiří Sezemský: Rusko útočí na Evropu už dvacet let. Kyberútoky proti Západu dramaticky narůstají
Oblíbeným nástrojem ruské hybridní války jsou kybernetické útoky proti západním cílům, které probíhají už dvacet let. Nejde o triviální problém ani u nás, kde loni došlo k dramatickému nárůstu kyberútoků o více než třicet procent. Nedávno se mu v Senátu věnovala konference Ruská agrese proti Evropě po třech letech obrany ukrajinské svobody, kterou uspořádal nevládní expertní spolek Team 4 Ukraine. Co na ní také zaznělo?
Z historie
Stručnou historii ruské kyberagrese lze doložit na několika ilustrativních příkladech. Prvním je Estonsko v roce 2007, kde byla už tehdy velmi rozvinutá informační společnost. Řadu služeb soukromých firem i státu bylo možné získat přes internet, což zároveň představovalo ideální cíl kyberútoků. Bezprostřední záminkou bylo přemístění sochy rudoarmějce z hlavního náměstí v Tallinnu na vojenský hřbitov, jež vyvolalo masívní útoky na estonskou informační infrastrukturu formou útoků DDoS, tj. zahlcení webů velkým množstvím internetového provozu.
„Na tomto příkladu jsou patrné dva aspekty, které se stále opakují. Prvním je krytí útoků hacktivismem, tedy internetovými aktivisty. Útoky však měly takovou intenzitu, že je nemohlo vyvolat byť sebevětší aktivistické hnutí typu Anonymous. Útočníci použili botnety, sítě počítačů ovládané ruskou kyberkriminalitou, jež se přímo podílí na aktivitách ruského státu,“ říká kyberspecialista Tomáš Flídr.
K útokům se přihlásilo aktivistické hnutí Naši, které působilo v rámci Putinovy strany Jednotné Rusko. Byly zacílené na úzká hrdla estonské informační infrastruktury, což jsou informace, které mají zpravidla k dispozici zpravodajské služby. To je druhý aspekt ruských kybernetických útoků. „V zásadě jde o spolupráci zpravodajských služeb s kyberkriminalitou krytou hacktivismem,“ shrnuje Flídr.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
