Kauza nemocnice Motol: Je lepší kapitalistická, či socialistická morálka?
Vážený pane profesore, v souvislosti s posledním negativním příběhem našeho zdravotnictví v Motole kladu si i Vám otázku o morálnosti naší současné společnosti. K „odklonu“ větších finančních částek dochází i u bossů sportovních organizací (tenis, fotbal, Sokol). Je možno porovnávat morálnost společnosti řízené socialistickou ideologií a ekonomikou v minulosti a současnou, kapitalistickou společností s dominantním vlivem ve veškeré její činnosti? J. Stručovský, Ledeč nad Sázavou
Porovnání morálnosti různých společností není dost dobře možné mimo jiné proto, že úroveň morálky nelze jednoduše na politický či ekonomický systém svádět. To, co zřejmě máte na mysli, závisí na mnoha okolnostech včetně historie, kulturních hodnot, vzdělávacího systému, náboženství a právního rámce. Kromě toho se morální normy mění v čase a jsou často ovlivněny globálními událostmi a technologickým pokrokem.
V socialistickém systému mělo obyvatelstvo zajištěné základní potřeby, jako je zdravotní péče a vzdělání, avšak v praxi docházelo k centralizaci moci, omezování svobody a v mnoha případech k porušování lidských práv. Korupce samozřejmě existovala, ať už jako „všimné“ u doktora, automechanika či řezníka, nebo ve formě zneužívání moci vládnoucí elitou. Chváličům starých časů (laudatores temporis acti) je vhodné připomenout, jak se za socialismu říkalo Tatře 613: lidové vozítko, ve kterém se lid vozí prostřednictvím svých volených zástupců. Volby přitom byly naprostou fraškou. Co se morálky týče, byla za socialismu předznamenána úslovím Kdo nekrade, okrádá svou rodinu. Jeho celonárodní platnost kauzu několika jedinců v motolské nemocnici bohatě převáží. Z té doby také pochází univerzální zjištění, že co není přibité, to se ukradne.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
