Petr Sokol: Část republikánů již plánuje pro Trumpa i třetí funkční období. Jak to lze udělat?
Když radikální trumpista Steve Bannon nedávno vystupoval na republikánské konferenci CPAC, zůstalo trochu v pozadí, že během svého projevu jasně deklaroval, že by Donald Trump měl na prezidenta kandidovat znovu i v roce 2028. Trumpovi příznivci tehdy v sále odpověděli skandováním „Chceme Trumpa v roce 2028!“.
Na první pohled to vypadá jako úplný nesmysl, protože Ústava USA obsahuje limit, podle kterého nemůže být nikdo prezidentem zvolen více než dvakrát. V části republikánských trumpistů se přesto rodí plán, jak další Trumpovo prezidentské období umožnit, a samotný prezident se na toto téma dopouští výroků, které se mohou brát jako žertování, ale také nemusí.
K Trumpovu třetímu prezidentskému období existuje několik možných cest, z nichž některé jsou ovšem hodně překvapivé. Jen je třeba dodat, že se v tomto případě nepočítá to funkční období, které mu mělo být v roce 2020 podle některých jeho skalních příznivců údajně ukradeno nikdy nepotvrzenými volebními podvody.
Změna ústavy
První předpokládá změnu ústavy, což je ve Státech zcela standardní, ale hodně složitý proces. Americká ústava se totiž mění dodatky. Za celých 236 let platnosti ústavy bylo ovšem plně schváleno jen 27 dodatků. Přitom právě 22. dodatek, ratifikovaný v roce 1951, zavedl do ústavy limit pro prezidentská funkční období. Jeho návrh vyvolal v roce 1947 fakt, že demokratický prezident Franklin D. Roosevelt byl jako první prezident v dějinách USA zvolen i potřetí a počtvrté (v letech 1940 a 1944). Návrh si prošel složitým, ale úspěšným schvalováním, přestože FDR již v té době v úřadu po úmrtí nebyl.
Dodatek od té doby stanoví, že nikdo nemůže být zvolen prezidentem více než dvakrát. Zároveň upravuje situaci, kdy se například viceprezident stane bez voleb prezidentem, protože se nejvyšší funkce uprázdní. Pak platí, že pokud vykonával funkci prezidenta „nezvoleně“ déle než dva roky, nemůže být zvolen později prezidentem více než jednou.
22. dodatek
Tenhle dodatek by se samozřejmě mohl zrušit, jak se to už v minulosti stalo s dodatkem o prohibici, nebo změnit. Druhou cestou se ostatně jen tři dny po Trumpově letošní inauguraci vydal republikánský kongresman Andy Ogles z Tennessee, který navrhl, aby Kongres změnil dodatek a nově stanovil limity pro výkon prezidenta. Jeho podoba dodatku je hodně šitá na míru Donaldu Trumpovi, protože říká, že by nebylo možné být prezidentem více než třikrát a nikdo by nemohl být zároveň zvolen prezidentem více než dvakrát po sobě. Kdo by chtěl být zvolen potřetí, musel by tedy stejně jako současný prezident mít mezi některými funkčními obdobími čtyřletou přestávku.
Chybějící většiny
Oglesův dodatek by ovšem musel projít standardní ústavní cestou, což je při dnešním rozložení sil dost nepravděpodobné. Nejprve by ho musely navrhnout obě komory federálního Kongresu, a to ve sněmovně i v senátu dvoutřetinovou většinou. K ní ale republikánům chybí v obou komorách hodně hlasů, v senátu by například museli získat 14 dalších senátorů. Následně by jej musely ratifikovat tři čtvrtiny zákonodárných sborů 50 amerických států. I na této půdě se ale republikáni ani zdaleka neblíží k požadovanému číslu, přestože ovládají většinu legislativních zákonodárných sborů na úrovni států.
K dodatku pak existuje ještě druhá cesta, kdy nejprve dvě třetiny států požádají (konkrétně 33) o svolání ústavního konventu, který může dodatek schválit. I v tomto případě ale následuje ratifikace ve třech čtvrtinách států. Ratifikace může být neomezeně dlouhá. Rekord padl u zatím posledního, 27. dodatku, který byl ratifikován až po 202 letech od jeho navržení.
Trump by se ovšem k třetímu funkčnímu období musel dostat rychleji, takže jeho příznivci kromě změny ústavy přemýšlí i o tom, jak v ní najít díry, kterými by se to přesto dalo zrealizovat.
Zemanovská klička
Zatím si pohrávají s teorií, která možnost zemanovského výkladu ústavy úplně na hraně našla přímo v 22. dodatku. V něm se píše, že nikdo nemůže být zvolen potřetí. Nemluví se v něm naopak výslovně o tom, že by se nikdo nemohl prezidentem stát potřetí. Proto skalní trumpovci teoreticky začínají pracovat i s variantou, kdy by na prezidenta za republikány v roce 2028 kandidoval někdo jiný, například viceprezident J. D. Vance. Ten by se ale třeba hned první den po inauguraci úřadu prezidenta vzdal a prezidentem by se podle ústavy automaticky stal jeho viceprezidentský kandidát, kterým by ale v tomto scénáři byl od počátku Donald Trump. Takhle sestavená kandidátka republikánů by asi již před volbami deklarovala, jak budou postupovat, aby využila Trumpovu popularitu.
Tenhle veletoč by ovšem velmi pravděpodobně předpokládal, aby ho posvětil Nejvyšší soud USA, který v zámoří hraje i roli ústavního soudu. Aktuálně v něm mají republikáni spřízněnou většinu, ale je otázka, zda by všichni konzervativní soudci souhlasili s touto ústavní kličkou.
Posvěcení Nejvyššího soudu by ostatně potřebovala i třetí možná cesta Donalda Trumpa, kdy by jednoduše nerespektoval ústavu a kandidoval potřetí. Tahle verze k třetímu pobytu v Bílém domě není dosud zmiňována republikány, ale kalkulují s ní jako s hypotetickou média a prezidentovi odpůrci.
Trump v minulosti proslul jako politik, kterému nevadí měnit pravidla a hledat právní kličky. To, co se teď zdá jako nesmyslná teorie, může proto být v budoucnu na pořadu dne. Na druhou stranu platí, že nyní se Trump těší největší popularitě ve své politické kariéře a část republikánů v něm vidí výjimečného politika, který se objevuje jednou za století. Tahle situace ale nemusí trvat po celé nynější funkční období. Případný pokles Trumpovy popularity by proto popsané úvahy mohl rychle smést ze stolu. Navíc nejde zapomenout na fakt, že Trumpovi by na konci hypotetického třetího funkčního období v roce 2033 bylo již 87 let.
