Pavel Páral: Celní válka s USA uškodí Evropě. Inflace se skrývá za rohem
ČNB na svém posledním měnovém zasedání opět přerušila postupné snižování úroků. Strach z návratu inflace mělo všech sedm členů bankovní rady. A není se čemu moc divit. Hustá mlha bránící výhledu na vývoj ekonomiky nejen v Česku nabádá k opatrnosti.
Domácí vývoj je vcelku optimistický a směřuje ke snížení inflace do konce roku k žádoucím dvěma procentům. Centrální bankéře stále trochu straší zdražování služeb, které se ne a ne zastavit. A také kolísající ceny potravin, které sice meziročně opět vzrostly, ale oproti lednu letošního roku o 0,4 procenta poklesly. A další statistiky ukazují, že inflační tlaky nemusí zmírňovat, protože stále celkem solidně a nad očekávání rostou mzdy a nezaměstnanost je stále nízká, takže lidé dále utrácejí a jsou vyhlídky, že ekonomika letos poroste slušným tempem nad dvě procenta. Z tohoto pohledu by byl ten strach asi zbytečný, nicméně u nás i ve světě se dějí věci, které opravdu vyvolávají neklid, protože působí oběma směry. Jak k brzdění cen, tak ke zdražování.
Největším rizikem jsou evidentně Trumpovy celní války, jejichž další část v podobě 25procentních cel na automobily od počátku dubna byla čerstvě ohlášena a vyvolala v automobilovém průmyslu paniku. Tak jako cla povedou v USA ke zdražení automobilů, tak v Evropě k připraveným, ale zatím nezveřejněným odvetným clům, která zasáhnou široké spektrum dovážených výrobků, jejichž ceny pochopitelně také porostou. To bychom na dvouprocentní inflaci zase mohli zapomenout.
Nicméně tak vysoká cla rovněž poškodí prodeje a marže německých automobilek, pro něž jsou USA největším obchodním partnerem s třináctiprocentním podílem na celkovém exportu Německa do USA. Vyvážejí se tam především vozy z nejvyššího segmentu. Loni tam třeba Porsche prodalo třetinu své produkce a významný podíl mají na odbytu automobilek Audi, BMW či Mercedes. Pro autoprůmysl je to další rána v nevhodný okamžik, kdy se firmy potýkají s problematickým přechodem na elektromobilitu a klesají jim zisky. Naděje na obnovení růstu strádající německé ekonomiky se tak opět rozplývají.
Helena Horská, členka NERV a hlavní ekonomika Raiffeisenbank bank, v první reakci na síti X soudí, že škody z cel nedokáže vykompenzovat ani německá fiskální bazuka, tedy uvolnění bilionu eur na dluh k financování výdajů na zbrojení a rekonstrukci infrastruktury. Eurozóna letos neporoste vůbec a příští rok o jedno necelé procento a česká ekonomika se možná dokáže udržet maličko nad procentem, ale bude daleko k těm slibovaným a nadějným dvěma a půl procentům.
Zpomalení ekonomiky pak ale většinou znamená i zpomalování inflace a potřebu nižších úrokových sazeb a slabšího kurzu koruny, která v posledních týdnech slušně posílila pod 25 korun za euro. Hrozí tedy opak všech těch výše zmíněných inflačních rizik. Nebo se také může stát, že ceny porostou i přes zpomalování ekonomiky a rostoucí nezaměstnanost, čemuž se říká stagflace a má to pro ekonomiku dost zničující dopady.
Bankovní radu zjevně v příštích měsících čeká jízda peřejemi a velmi obtížná rozhodování. Věřme, že to zvládne.
