Mimoparlamentní strany se takticky spojují. Fialovy šance na další 4 roky vlády se tím zmenšují
Do sněmovních voleb chybí půl roku. Nelze již očekávat, že by vláda ještě přišla s nějakými zásadními reformami, natož aby se nějaká z nich nějak významně promítla. Čeká nás tedy půlrok nepřetržité předvolební kampaně, kdy jedna strana bude ve slibech předhánět druhou a společnost polarizující negativní kampaň nebude brát konce. Nabízí se tedy si položit otázku, jaké výsledky – půl roku před volbami – očekávat.
Hlavní souboj proběhne pravděpodobně mezi stávajícím premiérem Petrem Fialou a bývalým premiérem Andrejem Babišem. Předvolební výzkumy jasně favorizují vítězství hnutí ANO s tím, že zásadní otázkou bude, s kým vládu následně složit. Proto bude paradoxně více zajímavé a důležité sledovat dění u subjektů pohybujících se na 5% hranici, tj. primárně Piráti, Motoristi a Stačilo. Dále se kolem 2-3% hranice pohybují Přísaha Roberta Šlachty nebo SocDem. Jejich výsledek rozhodne, zda má Petr Fiala vůbec nějakou šanci pokračovat v premiérské funkci – potřeboval by, aby se do Sněmovny dostali jen Piráti, zatímco Motoristi a Stačilo zůstali před branami.
K tomu ještě SPD provedlo vlastenecké sblížení, kdy se na společné kandidatuře Tomio Okamura domluvil se Svobodnými, Trikolórou a PRO Jindřicha Rajchla. Toto spojení lze považovat za zásadní převrat na tzv. vlastenecké / národovecké scéně. Dosud jsme totiž byli svědky, že reprezentantem této scény byla primárně, ne-li výlučně, SPD. Nicméně s podzimními protivládními demonstracemi z roku 2022 se zrodily nové osobnosti, třeba Jindřich Rajchl. Všechny strany (Svobodní, Trikolóra nebo PRO) soupeřily s SPD o stejné voliče, zatím si SPD držela hegemonii, nicméně každé procento mimo jednak oslabuje reprezentaci mimoparlamentních voličů, ale také samu SPD významně oslabuje, ne-li existenčně ohrožuje.
On totiž, minimálně do minulého týdne, nebyl vyloučený scénář, že by se Tomio Okamura nemusel do Sněmovny dostat. Sice si – pohledem dlouhodobějších trendů – udržuje podporu okolo 7 % hlasů, oproti volbám z roku 2021 to však je znatelný pokles. Pokles podpory SPD pravděpodobně ovlivnil Andrej Babiš, který se s cílem získat parlamentní většinu sám rozhodl „ideově rozkročit“ do vod vlastenecké scény. Ve volbách do Europarlamentu nebo prezidentských volbách zaznamenalo SPD vyloženě špatný výsledek, když získalo těsně nad 5 % hlasů – to je oproti dřívějším standardním 10 % opravdu značný pokles.
Proč se strany mimoparlament integrují
S lehkým odstupem od parlamentních voleb 2021 si kde kdo uvědomil, že Petr Fiala, resp. celá Pětikoalice zvítězila ve volbách jenom díky masivnímu propadu hlasů. Právě tomuto scénáři se snaží stávající mimoparlamentní strany i SPD zabránit. Proto se také osobnosti, jež si nejednou veřejně vjely do vlasů, nakonec dohodly na společné kandidatuře – pro lídry těchto menších stran to je jediná šance, jak získat poslanecký mandát; pro SPD prostor, jak si udržet pozici hegemona.
Podobný způsob integrace provedla i Kateřina Konečná se svým STAČILO, když rozmělnila značku komunistické strany a na kandidátky – vyjma komunistických straníků – přivedla specifické osobnosti z Facebooku. Jde o persony, které si pozornost získaly – primárně u anti-vaxxerské skupiny obyvatelstva – za Covidu, např. Petra Rédová.
Jediní Motoristi se této strategie nedrží, a to i přes to, že ji použili na svém začátku. Motoristi se totiž českému voliči pořádně představili v rámci koalice Přísaha&Motoristé, která zaznamenala znamenitý úspěch v Evropských volbách. Zprvu se zdálo, že dominantní pozici v rámci této koalice hraje Šlachtova Přísaha, a také se počítalo s tím, že tato koalice bude kandidovat i do sněmovních voleb. Nicméně lídr Motoristů Petr Macinka poměrně jasně oznámil ambici Motoristů vstoupit do Poslanecké sněmovny na vlastní kandidátce, bez spolupráce se Šlachtovou Přísahou.
V politickém spektru už zbývá jenom Sociální demokracie a Přísahy, tyto strany „parťáka“ nezískaly, spekuluje se, že by mohly koalici vytvořit dohromady. Obě strany mají podporu kolem 2 %, tudíž je otázkou, zda by vůbec v rámci koalice do sněmovny vstoupily.
Zatím má téměř jistý vstup do Poslanecké sněmovny koalice SPD a malých vlasteneckých subjektů; Stačilo a Motoristi jsou vstupu relativně blízko, nicméně s nepřesností volebních modelů těžko posoudit, zda výsledek bude 6,2 %, anebo 4,7 % - rozdíl, ačkoliv v zásadě malý, může být fatální.
Fialova strategie
Právě na tuto nejistotu sází Petr Fiala, jemuž propadlé hlasy zařídily 4 roky v čele Strakovy akademie. Kdyby Přísaha, anebo ČSSD získaly o 17 tisíc hlasů více, tak se do Sněmovny dostanou a dost možná zde vládne někdo úplně jiný.
Vzhledem k tomu, že je česká společnost, co se politických preferencí týče, stále rozdělena do dvou nepropustných bloků – Česka A, jež vede Petr Fiala; Česka B pod vedením Andreje Babiše. Je ale evidentní, že má blok Česko B – pod který můžeme podřadit SPD, Stačilo, Motoristy, Přísahu – větší podporu než blok Česka A, jež tvoří strany bývalé Pětikoalice. U SocDem je pozice, zda inklinuje spíš k Fialově, anebo Babišovu bloku nejasná: nicméně vzhledem k její marginální podpoře je její podpora v zásadě nerelevantní.
Petr Fiala ale stále hrdě prohlašuje, že míří k historickému vítězství, kdy poprvé od Václava Klause český premiér obhájí svůj výsledek. K tomuto cíli vedou přesně dvě cesty – budeme-li předpokládat, že nedojde k zásadní změně složení na stranicko-politickém spektru: 1) buď Petr Fiala a spol. přesvědčí určitou část stávajících buď nevoličů, anebo voličů Česka B, čímž v důsledku získají (v absolutním měřítku) vícero hlasů; anebo 2) propadne tolik hlasů z Česka B, že ve Sněmovně bude mít Česko A většinu (scénář z voleb 2021).
Vzhledem k první variantě: za tři a půl roku vláda těžko nějaké nové voliče oslovila, naposledy měla větší výtlak po začátku ruské agrese, což také zarezonovalo v její zvýšené podpoře – těžko očekávat, že by do voleb nějak významně mohla nové voliče přesvědčit.
Ačkoliv nelze vyloučit, že jak Stačilo, tak i Motoristi získají pod 5 % hlasů, tak je šance na naplnění druhého scénáře opravdu malá. Hnutí ANO sice jasně útočí, na co největší výsledek, kdy chtějí nejlépe dosáhnout absolutní parlamentní většiny sami. To potenciálně může Stačilo s Motoristy ohrozit, jelikož s nimi o voliče soupeří Andrej Babiš. K tomu lze předpokládat, že se – oproti stávajícím volebním průzkumům – zvýší volební účast, a to klidně na 65-67 %. Půjde primárně o „zklamané vládní voliče“, kteří aktuálně říkají, že k volbám nepřijdou. V důsledku volební kampaně a strachu z bloku Andreje Babiše však pravděpodobně k volbám nakonec přijdou. Zvýšená volební účast zvýší počet hlasů nutných pro zisk alespoň 5 % pro vstup do Poslanecké sněmovny.
Jde však o několik stále málo pravděpodobných střípků, které musí v jeden den nastat všechny, a to přesně. Ta šance, že se znovu zopakuje scénář z roku 2021 je významně malá – minimálně natolik malá, že spoléhat se na něj lze považovat za naivní.
S tím že vláda se svoji praktickou politikou těžko mnoho voličů oslovila, tak lze usuzovat, vsadila na naplnění druhého scénáře, jež jen těžko sama ovlivní.
