Bradáčová nastupuje a Nagyová přišla o imunitu. Může ještě kauza Čapí hnízdo zavařit Babišovi?
Hnutí ANO znovu boduje. Po dvou bezprecedentních rezolucích ke střetu zájmů Andreje Babiše nyní Evropský parlament poprvé zbavil imunity českého zástupce, jeho poslankyni Janu Nagyovou. Jak to souvisí s nástupem nejvyšší žalobkyně Lenky Bradáčové?
Zdálo by se, že na dříve třaskavý případ dotačního podvodu u nejlepšího projektu, jaký kdy podle svých slov majitel Agrofertu vymyslel, sedá prach. Kauza se táhne už devět let a dosud nepadl pravomocný rozsudek. Opak je pravdou, přestože ve volbách budou rozhodovat jiná témata a priority.
Skalní jádro ANO přistoupilo na legendu, kterou teď opakuje i spoluobžalovaná bývalá manažerka Čapího hnízda, že celá kauza je jen účelová kampaň, jak dostat Babiše z politiky a znevěrohodnit celé hnutí.
Nebylo by ani divu, kdyby se Babiš zachoval stejně jako Okamura a postavil se do mučednické role oběti „zvůle“ vlády. Boj proti neexistujícímu strašákovi údajné totality je jedno z jeho oblíbených témat, stejně jako kompletní dezoscény.
Podivné okolnosti a veletoče
Neuzavřený a vleklý případ Čapího hnízda stále stojí za pozornost, jelikož může za určitých okolností zamíchat kartami. Kauza sporné padesátimilionové dotace pro Babišovu soukromou haciendu je notoricky známá, připomeňme jen stručně její vývoj.
V roce 2017 dospěl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) k závěru, že při udělení dotace pro nově vzniklou společnost Farma Čapí hnízdo, účelově vyčleněnou z Agrofertu, došlo k porušení evropských zákonů. Holding musel dotaci vrátit.
V roce 2022 dospěl případ po dlouhých průtazích a procesních veletočích k soudu. Nakonec zůstali dva obžalovaní: Andrej Babiš a Jana Nagyová, která zpracovala žádost o dotaci. Dozorový žalobce Jaroslav Šaroch mezitím nečekaně změnil právní názor a kauzu zastavil. Do hry ji vrátil zásah nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana.
V lednu 2023 zprostil soudce Městského soudu v Praze Jan Šott oba obžalované viny. Konstatoval sice řadu pochybností, ale důkazy podle něj nestačily k odsouzení. Nechal bez povšimnutí zfalšovaný podpis Andreje Babiše juniora na smlouvě o převodu akcií nově vzniklé firmy i jeho nedobrovolný eskort v doprovodu ruského bodyguarda na okupovaný Krym, aby se vyhnul vyšetřování.
Až se zase bude Babiš bránit, že nemá s Ruskem nic společného, měl by objasnit pozadí této tajemné cesty přes Moskvu, na kterou museli mít „cestovatelé“ povolení ruských úřadů, ale porušili přitom ukrajinské zákony. Jelikož se jednalo o syna předsedy vlády, jen stěží unikla pozornosti ruských zpravodajských služeb.
Státní zástupce Šaroch se odvolal k Vrchnímu soudu v Praze, který Šottův rozsudek rozcupoval. „Městský soud některé důkazy pominul, k hodnocení jiných přistoupil selektivně a nepodrobil je komplexnímu hodnocení, což vedlo až k hypotetickým a tendenčním závěrům,“ uvádí se v jeho rozhodnutí.
Vrchní soud zpochybňuje základ Šottova rozsudku, že farma nebyla z holdingu Agrofert účelově vyčleněna kvůli dotaci, ale kvůli rodinným vztahům. Pozastavuje se hlavně nad tím, že nová společnost Farma Čapí hnízdo hodlající investovat stovky milionů korun neměla před podáním dotace žádné zdroje ani majetek.
Odvolacímu senátu se nezdá, že by Babiš za této situace převedl farmu na rodinu, aby si vyzkoušela podnikání. „Ze zjištěných skutečností se totiž jeví, že celý projekt byl od počátku ekonomicky neúnosný, vysoce rizikový, s téměř nulovou pravděpodobností návratnosti.“
Vrchní soud vrátil kauzu s řadou výhrad městskému soudu k novému projednání, ale nenařídil, jak má rozhodnout. Soudce Šott jeho námitky ignoroval a promptně potvrdil svůj původní rozsudek.
Babišovy obavy
Šaroch se podruhé odvolal, ale zároveň navrhuje, aby odvolací soud tentokrát uložil nižšímu soudu závazný právní názor. Pokud této žádosti vyhoví, nelze vyloučit zvrat v celém procesu a pravomocný odsuzující rozsudek. Ve hře může být i přidělení jiného soudce, což se paradoxně přihodilo v případě jiné Jany Nagyové (Nečasové) v kauze vojenského zpravodajství.
Vrchní soud loni požádal Evropský parlament o vydání Nagyové, aby mohlo soudní líčení pokračovat. Podle očekávání byla zbavena imunity a před stíháním ji nezachránila ani europoslanecká „trafika“ za loajalitu a pravidla omerty.
Odvolací soud může pokračovat, ale nelze přehlédnout obavy Babišova tábora, že to tentokrát nemusí mít tak hladký průběh. O tom svědčí jeho pokusy vyšachovat z případu předsedkyni senátu Evu Brázdilovou, která podrobila Šottův rozsudek drtivé kritice.
Babiš proti ní podal námitku podjatosti k Nejvyššímu soudu, který ji v únoru zamítl. Jeho obhájcům se nelíbilo, že soudkyně ve svém stanovisku fakticky „implicitně konstatovala vinu obou obžalovaných“. Podobnou stížnost na soudkyni, jež si dovolila projevit odlišný právní názor než Babišem chválený Šott, už loni v říjnu smetl Vrchní soud v Praze.
Z těchto důvodů nelze výsledek odvolacího soudu předjímat, ale jistě udržuje v napětí nejen oba obžalované aktéry. Pokud hypoteticky vrchní soud rozhodne ještě do voleb, konstatuje vinu a nižší soud by se musel jeho názoru držet, znamenalo by to, že se o premiérský post uchází dotační podvodník. To není i z mezinárodního hlediska zrovna nejlepší reputace, i kdyby šlo „jen“ o podmínku.
Vstoupí do kauzy Bradáčová?
Jak s touto kauzou souvisí souběžné jmenování Lenky Bradáčové nejvyšší státní zástupkyní? Trestní oznámení v této věci přistálo na jejím stole ještě ve funkci pražské vrchní žalobkyně. Sama se však důsledně vyhýbala dozoru nad Babišovými kauzami. I v tomto případě delegovala Čapí hnízdo o patro níž na Městské státní zastupitelství v Praze. Přitom šlo o podezření z nezákonného čerpání evropských dotací, což spadalo do její kompetence.
Zároveň si nad jeho kauzami udržovala kontrolu v podobě dohledu. S výjimkou dotační větve Čapího hnízda ovšem byly všechny poněkud záhadně odloženy. Podle spekulací z prostředí justice tím Bradáčová držela Babiše v šachu a v některých případech, jako ve válce o policejní reorganizaci, se octli na jedné lodi.
Hypoteticky může také dojít k situaci, že kdyby vrchní soud potvrdil rozsudek městského soudu, čímž by ovšem popřel své dosavadní výhrady, nejvyšší státní zástupce má možnost podat dovolání k Nejvyššímu soudu. To by znamenalo otevřený střet s Babišem.
Bradáčová by tak stála před dilematem, zda bude následovat svého předchůdce Pavla Zemana, který měl odvahu jistě s jejím vědomím vrátit kauzu do hry. V každém případě bude soudní líčení v kauze Čapí hnízdo do značné míry určující pro další vývoj. Ukáže se, kudy fouká vítr, a to i v justičním systému.
