Horší, než se čekalo. Trump rozpoutal šílenou obchodní válku, ale podle Havlíčka se nic neděje
Donald Trump s velkou pompou oznámil Den osvobození amerických firem, ale ve skutečnosti svrhl jadernou bombu na celosvětový obchodní systém. Překonal nejčernější očekávání, ale místní trumpovci zůstávají nad věcí.
Těžko najít jediného ekonoma, který by pochopil a ocenil neuvěřitelné představení amerického prezidenta s jeho tabulkou tzv. „recipročních“ cel, popírající veškeré zásady logiky. Nejde jen o další špatný vtip, který představitel hlavní role zítra odvolá jako už nejednou předtím? Zatím to nevypadá a američtí investoři už nyní tratí bilióny dolarů.
Nejškodlivější ekonomická chyba
„Donald Trump, podnícený svými iluzemi, oznámil největší zlom v americké obchodní politice za více než století a dopustil se nejhlubší, nejškodlivější a nejzbytečnější ekonomické chyby v moderní době,“ píše renomovaný britský týdeník The Economist a zdaleka není jediný.
Ekonom Justin Wolfers z Michiganské univerzity varoval, že Trumpova cla prodraží náklady amerických domácností o pět tisíc dolarů ročně, protože firmy budou nuceny přenést vyšší náklady na spotřebitele. „Jediné, čeho Trump dosáhl, je izolování americké ekonomiky od zbytku světa,“ dodává.
Světové trhy jsou jiného mínění než Trumpovo nadšené malování zářných zítřků. Den po vyhlášení obchodní války propadly akcie amerických investorů, mezi nimiž jsou i milióny drobných střádalů z řad Trumpových sympatizantů, nejníže od globální pandemie v roce 2020. Jen za hodinu ztratili 2,5 biliónu dolarů.
Pouštění žilou americkým firmám
Za tisíce komentářů hovoří jednotlivé příběhy. Akcie technologické společnosti Apple se propadly o 9,25 procenta a její tržní hodnota klesla za jediný den o 310 miliard dolarů (přes sedm bilionů korun).
Další mamutí společnost Nike ztratila za hodinu téměř 10 miliard dolarů, protože Trump uvalil 46procentní clo na Vietnam, kde má Nike přes 450 tisíc zaměstnanců a 130 továren. To není „Amerika na prvním místě“, tvrdí kritici, ale pouštění žilou americkým společnostem s výrobou za hranicemi a předstírání, že jde o vlastenectví.
Příliš nebude fungovat ani další Trumpova utkvělá představa, že se budou americké firmy houfně vracet z „vandru domů“. To je právě případ firmy Nike, která prohlašuje, že přesun výroby by jí zvýšil náklady víc než drakonická cla. Výsledkem bude méně sportovní obuvi prodané v USA za mnohem vyšší ceny.
Synonymem hlouposti této strategie je uvalení vysokých cel na chudé státy, jako je Papua Nová Guinea nebo Fidži, které patří mezi hlavní poražené, zatímco bohaté země chystají odvetu. Představa, že by konkrétně tyto dva státy představovaly pro Spojené státy obchodní hrozbu, je fantasmagorická.
Je jen slabou náplastí, že řada zemí, zejména asijských, je na tom výší cel ještě mnohem hůř. Dosavadní globalizace vede k propojení světových trhů a dopady Trumpova tragického dobrodružství se budou přelévat z kontinentu na kontinent. Třešničkou na dortu této neotřelé „logiky“ je skutečnost, že minimální desetiprocentní cla jsou uvalena i na ty země, s nimiž mají Spojené státy přebytkovou obchodní bilanci.
Reaganův protipól
Drastické zvýšení cel, desetkrát vyšší než v době prvního Trumpova prezidentství, odsoudili političtí představitelé z celého světa. Výstižně reaguje vůdkyně opozičních britských konzervativců Kemi Badenochová, jež kráčí ve stopách Margaret Thatcherové. Varovala, že cla Donalda Trumpa „neučiní USA bohatšími, ale učiní všechny chudšími“.
Kritizuje amerického prezidenta, že „selhal v poučení historie o nebezpečích protekcionistické obchodní politiky“. Podle ní může fungovat krátkodobě, nevyhnutelně má ale za následek škodlivou odvetu, menší konkurenci, více obchodních překážek a ztrátu pracovních míst.
Badenochová zveřejnila videoklip bývalého amerického prezidenta Ronalda Reagana, který říká, že „cestou k prosperitě pro všechny národy je odmítnutí protekcionistické legislativy a podpora spravedlivé a volné hospodářské soutěže“. Jenže Trump nemá se svým slavným republikánským předchůdcem nic společného. Nejen v hospodářské oblasti, ale i přístupem k Ruské federaci, nástupkyni „říše zla“ Sovětského svazu.
V čem je hlavní problém Trumpovy obchodní války se 185 zeměmi světa? Způsob, jakým jsou cla vypočtena, nemá historicky obdoby. „Americká administrativa jednoduše vzala obchodní deficit zboží s danou zemí děleno vývozy dané země do USA. Z toho se vezme z nejasného důvodu polovina a celní sazba je na světě. To je opravdu bizarní,“ podivuje se analytik ČSOB Dominik Rusinko.
Trumpova hausnumera
Tento nestandardní přístup rozporuje i Světová obchodní organizace (WTO) porovnávající celkový průměr všech uvalených cel jednotlivých zemí. Podle ní jsou celková celní zatížení amerického dovozu řádově nižší, než uvádějí Trumpovy propočty.
„Skutečná celková cla Evropské unie na USA jsou nyní 3,9 procenta. Trump má v tabulce u EU 39 procent. Jenom posunul desetinnou čárku, vydělil dvěma, zaokrouhlil nahoru, a tak vzniklo 20 procent na EU,“ komentuje ekonom Petr Bartoň.
Ještě nepříznivější poměr platí pro bilanci České republiky, jejíž vývozci by měli být zatíženi v rámci EU stejnými celními bariérami, zatímco na americké zboží je u nás nasazena průměrná výše cla 1,5 procenta.
Neobhajitelná jsou i dříve rozhodnutá cla 25 procent na dovoz automobilů, jelikož unijní cla dosahují deseti procent. Dopady Trumpových pochybných experimentů pocítí i čeští výrobci a subdodavatelé do průmyslových odvětví EU, hlavně do Německa, což se může podle zástupců domácího byznysu projevit poklesem růstu ekonomiky až o jedno procento, zvýšenou inflací a nezaměstnaností.
Nejvíce doplatí voliči opozice
Pokud se něco nezmění, naše země by patřila mezi nejzasaženější země EU. Nejvíce by na to paradoxně doplatili nízkopříjmoví voliči ANO, SPD, Stačilo! a Motoristů, kteří dekadentní trumpismus nejhlasitěji hájí.
Drtivá většina evropských vlád Trumpovu obchodní válku tvrdě odsoudila a připravuje odvetná opatření, pokud selžou vyjednávání. Dosavadní pokusy odvrátit utkvělé záměry amerického prezidenta nikam nevedly. Nelze si představit, že by si Evropa v takovém případě mohla nechat líbit takto jednostrannou a arogantní facku, porušující všechny zásady světového obchodu. Odpověď by ale musela být chirurgicky přesně cílená, aby ještě více nezasáhla domácí podniky, ale jen některé citlivé segmenty americké ekonomiky.
Budování Trumpova světového řádu stojí na bourání dosavadních pravidel a institucí a výsledkem je zatím jen nepředvídatelný chaos. I proto je pozoruhodné sledovat hemžení místních „trumpovců“ v čele s ANO, kteří fakticky nebojují za české národní zájmy, ale za zájmy šílence toužícího Evropu potrestat.
Trumpovci se snaží vytvářet zdání, že se téměř nic neděje. Pokud se někteří ohrazují, že máslo na hlavě má hlavně EU, čímž kopírují názory Putinova kolaboranta Orbána, tak zřejmě netuší, o čem mluví, jelikož výše nastavených cel je naprosto nesouměřitelná.
Stabilní nekompetenci prokazuje Karel Havlíček, jenž zcela vážně prohlašuje, že „lze očekávat, že přímý dopad na české podniky bude minimální a nepřímý dopad bude záviset na našich obchodních partnerech v Evropské unii“.
Stínový premiér ANO zcela vyviňuje svého gurua s červenou kšiltovkou. Co když ale vyjednávání s Trumpem nikam rozumně nepovede, stejně jako nikam nevede jeho vyjednávání s Ruskem? Už teď jsou napáchány donedávna nepředstavitelné škody.
Podivný vzoreček používaný k zavedení cel není východiskem seriózní debaty o výši nebo zrušení cel, jelikož Trump by zřejmě nejraději nařídil nesplnitelné: vyrovnanou a nejlépe přebytkovou obchodní bilanci se všemi zeměmi. Takhle to totiž vypadá. To je ovšem pro místní neumětele, jako je Havlíček a potenciální vládní satelity ANO, kteří vsadili na bláznivého splašeného koně, příliš komplikovaná rovnice.
