Co přinesl den (čtvrtek 4. února)

Martin Bursík obvinil premiéra Fischera, že jde na ruku společnosti Czech Coal, pokud jde o prolomení limitů těžby uhlí v severozápadních Čechách.

Nato představitelé Czech Coal (mj. Jan Dobrovský, přítel Fischerova hlavního poradce Mlynáře), obvinili Bursíka, že v minulosti radil ministerstvu životního prostředí, jak udržet limity těžby uhlí v oblasti, ale zároveň firmě Czech Coal, jak tytéž limity nejlépe a bez zbytečných skandálů a konfliktů s lobbisty zastupujícími veřejnost prolomit. Informace Bursíka kompromituje, bylo by ji třeba doložit něčím víc než je tvrzení jednoho nebo dvou lidí, nejlíp něčím na papíře s Bursíkovým podpisem. Do té doby to bude o stupínek víc než pomluva. Navíc já osobně si dovedu představit horší nemravnosti než usilovat o prolomení limitů těžby uhlí (stejně se to jednou bude muset udělat, jinak budeme čím dál tím větším vazalem ruské energetiky). Legrační by mi připadalo jen to, kdyby metodu, jak to učinit s co nejmenším hřmotem, vymýšlel puncovaný ekolog. A dále si nemohu odpustit poznámku, že území, o něž jde, bylo v minulosti z drtivé většiny obydleno Němci. Teď odplata za okradení a vyhnání původního obyvatelstva dopadá na další generace, které už formálně vzato za nic nemohou.

Podle agentury SANEP, která se zjevně vymanila z osidel formální internetové spravedlnosti a provádí už průzkumy konečně z hlediska vyššího principu mravního, tj. co si kdo zaslouží, by volby vyhrála ČSSD s 33,1 % (zisk 5,6). Druhá ODS má 24,1 % a zisk 1,1, třetí je TOP 09 13,4 % se zanedbatelným ziskem. Komunisté mají 12,8 % (+1,8), lidovci 5 %, a věci veřejné 5,1 % (zde se zjevně vyšší princip mravní uplatnil nejsilněji). Pokud se ovšem VV nedej Bůh skutečně dostanou do parlamentu, bude to výrazný signál rozvratu středopravé části politického spektra, který ČR výrazně přiblíží Slovensku.

A ještě poznámka k problému jednotky ČEZ, jejíž úlohou, pokud tomu dobře rozumím, není snad v první řadě vydírat nešťastné ubožáky, kteří proud tak říkajíc mimo evidenci bohatému ČEZu brali a sobě chudým dávali (tzv. poctivá loupežničina), ale vůbec odhalovat, kdo a jak tuto formu sociální spravedlnosti provozuje. Problém je v národě s tak vyvinutým sociálním cítěním, jako je ten český, velmi citlivý. Zlodějům se musí dostat všech dostupných právních záruk! Nějak mi to souzní s tím, že kdekterý ožrala si může dovolit zmlátit personál sanitky a lékaře, kterého předtím on nebo jeho kamarádi mystifikovali, že je třeba pomoci umírajícímu, a ještě jim ukrást ze sanitky navigaci. Tam, kde jde o aktivity sociálně slabých vrstev obyvatelstva, je i tyto věci třeba posuzovat citlivě. Kdo je sociálně aspoň středně silný, nějakou tu do zubů přece unese. Vždyť bohatství je hřích, to jediné nějak našim spoluobčanům uvízlo v paměti z Evangelií. Jenže je to lehká dezinterpretace, asi stejná, jako když někdo vydává za podstatu křesťanství desatero.

V LN odhalili další poklesek Topolánkovy vlády. Její členové si ponechali ještě tři měsíce po svržení právo používat služební automobily a zároveň pobírali cestovné. To, až se do čela ODS vrátí zase Václav Klaus, určitě nebude. Je pozoruhodné, že na vystřídání dnešní korupční nomenklatury tu máme hned dvě sorty blanických rytířů: Klause a jeho gardu z Hradu a podhradí, a Miloše Zemana a jeho veterány. Mezi oběma tábory panují idylické vztahy. Pokud by se opravdu zase prokousali k moci (čemuž nevěřím, i kdyby se Klausova tisková lobby snažila co nejvíce), začala by se ČR podobat jakési miniatuře SSSR za Černěnka – s tou podstatnou inovací, že my bychom měli Černěnky hned dva.



AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala