Kozel zahradníkem

Možná mě klame paměť, možná ne. Vzpomínám si na jednoho pravicového politika, jehož kouzlo odvály před parlamentními volbami rozkradené státní podniky a příliš přiškrcené opasky mnoha lidí, a ve vzduchu viselo vítězství levice. Jeho kreativní tým tehdy přišel s vojenským sloganem: MOBILISACE.

Vzpomínáte? Politik se jmenoval Václav Klaus a jeho dvorním volebním kreativcem byl současný hradní alchymista Petr Hájek. Jejich „Mobilisaci“ lze považovat za svého druhu první předvolební antikampaň.

Podobně jako dnes stupidní antibillboardy s lídry ODS a ČSSD s méně lichotivými výrazy ve tváři taky mířila především na soupeře, byť tehdejšími mírnějšími prostředky: místo informací o ODS prostě strašila ČSSD. A reminiscence na rok 1938? Dodnes jednoznačně to nejpatetičtější, co jsme před volbami zažili. Včetně Kateřiny Brožové a pořadu Jiřího Krampola.

Mimochodem: za vrchol antikampaně lze považovat někdejší Klausův megaboard na Letné, byť to tak jeho obdivovatelé jistě nemysleli. Neuvěřitelně perverzní dílo v noci nad Prahou svítilo jak bdělé oko diktátora, jenž poddaným připomíná kult vlastní osobnosti; díky nešťastnému výběru místa megaboard navíc odkazoval na jiného velikána, Stalina. Kdo by chtěl volit někoho takového?

A „zrůdné“ TV debaty? Zajímavý postřeh od někoho, kdo TV vždy miloval, protože jen kamery dokáží přenést vaše moudrá slova i vlídnou tvář do miliónů domácností. A kdo k nám dodnes na Nový rok z TV káže, přestože ví, že ho většina z nás přes kocovinu ani nevidí.

Ano, TV debaty nebývají ničím pěkným, zvlášť když je hostem Jiří Paroubek. Přesto nám o politicích ledacos napoví: třeba Mirek Topolánek nás už dlouho přesvědčoval, že nechce být premiér; Paroubkovy obarvené vlasy smrdí politickým podfukem; a Cyril Svoboda? Zatímco na kameru mluví o hluboké víře, jeho řeč těla vám napoví, že si žádná katolická charita nemůže být jista ani majetkem.