Průzkum veřejného mínění

...Blízkost je velmi nápadná zejména u Věcí veřejných a opravdu nechápu, proč se tato populistická strana s populistickým předsedou, která vzbuzuje podezření, že je schopná úplně všeho, tak samozřejmě počítá k Paroubkovým oponentům (zajímavé doklady přinášejí dnešní Lidové noviny). John slíbil, že neudělá koalici s komunisty. To ani nemusel slibovat, Paroubek ji neplánuje a John nebude koalici vytvářet, nýbrž bude do té Paroubkovy přibalen. Zda to bude koalice menšinová, která bude mít napříč politikovým spektrem podporu pana Filipa, už je Johnovi a jeho mecenášům nepochybně jedno (je příznačné, že např. v MfD s touto variantou dnes vůbec nepočítají, podle nich je John jednoznačně proti rudému bloku). A že bude mít Paroubek v záloze velmi pravděpodobně i samostatné vládnutí s podporou komunistů pro případ, že by pan John neposlouchal? To je skoro zbytečné, panu Johnovi za určitých okolností nedá práci Paroubka poslouchat. A s ohledem na programové zásady, schopností vyjít s dominantní silou společnosti (tentokrát to může být ČSSD) a vstřícností tomu, co rádi slyší řadoví pracující připomínají Věci veřejné Mladý svět z roku 1980, přesazený do politiky a do roku 2010. John je ve skutečnosti stejně nebezpečný jako Paroubek a oba jsou schopni vytvořit ideální politickou dvojici. Věci veřejné jsou vějička na lidi neschopné odolávat svým problematickým pudům (závist, nenávist k „pánům“, nedůvěra k autoritě, která mění demokracii v anarchii, atp.)

Podle agentury SANEP by volby v Praze vyhrál Schwarzenberg s 30%, první místopředseda ODS Vodrážka vy získal 23,8%, Pecina (ČSSD) 15,2%. Průzkumům tohoto typu nerozumím: jsou to preference stranických „osobností“, nebo stran, které ty osobnosti zastupují? Výsledky SANEP se navíc od ostatních agentur dosti odlišují (internetové průzkumy asi u nás nejsou pořád dost reprezentativní).

400 000 občanů podepsalo tzv. Kmetiněvskou výzvu, která požaduje zpřísnění podmínek pro dětské pachatele závažných trestných činů (v Kmětiněvsi čtrnáctiletý chlapec znásilnil a zavraždil svou spolužačku, nyní byl propuštěn z ústavní péče a v zásadě není povinen se dál ze své deviace ambulantně léčit). Je velmi neštastné, že se celá věc dostala na přetřes zrovna v předvolební kampani. ČSSD obratem navrhla, aby dolní hranice trestní odpovědnosti za závažné trestné činy nebyla stanovena vůbec a o odpovědnosti individuálně rozhodoval soud. To je výborný nápad. Je třeba jej jen ještě trochu rozkošatit, vzhledem k tomu, že jedním z navrhovatelů je MUDr. Rath, nebude s tím jistě problém. Mezi závažné trestné činy by mělo být zařazeno i hanobení vysokých státních činitelů a měl by být znovu zaveden i trest smrti, stejně se po něm spoustě lidí stýská. Vzpomínám si, že jednou z prvních vět, kterou uměl můj syn pronést, bylo „Husák kecá“. Bylo to na jaře 1969 a bylo mu asi rok a půl. Pokud by pak v blízké budoucnosti došlo k analogické situaci (nezodpovědné skoronemluvně by veřejně prohlásilo např. „Paloubek kecá“), mohl by ho čekat špagát. A byl by pokoj.

S různými kverulanty zatočíme, ale své národní hrdiny uhájíme. V současné době zvedl národ v hněvu své pěsti, protože mu Romové (nikoli všichni) chtějí zkonfiskovat kocoura Mikeše, hrdinu Ladovy knížky pro děti. Kocoura totiž podle Lady uloupí „cikáni“ (politicky korektně Romové). Protestovala jedna romská organizace, se zlou se potázala. Musíme přiznat, že „kontroverzní“ příběh (ukázku přetisklo Právo), ač nejsem přítelem trýznění koček, mi včetně pointy s „cikány“ připadá poněkud stupidní (čímž nechci rovnou říci, že kniha má být dána v rámci politické korektnosti do klatby index). K problému se vrátíme.

Zdá se, že fenomén Topolánek se stává integrální součástí volební kampaně ODS. Kampaň byla zahájena výkopem „kontroverzního“ předsedy. Topolánek, místo aby mlčel a čekal, reagoval na své svržení poněkud plačtivým rozhovorem. Nato podal poslanec Jiří Polanský z ODS zjevně absurdní návrh (navíc tzv. přílepek, který má být zakomponován do zákona, s nímž věcně vůbec nesouvisí), aby prezident mohl jmenovat předsedou Nejvyššího soudu kteréhokoli soudce (doposud musel prezident vybírat ze soudců NS, jmenovaný musel mít minimálně 10 let praxe a musel být odborně na výši. Spekuluje se o tom, že přílepek má otevřít cestu k této funkci dosavadní ministryni spravedlnosti. Takto o věci dnes referuje Právo a MfD. V Lidových novinách přidávají další spekulace: za vším stojí v justici stále vlivný exministr Němec, známý z aféry „justiční mafie“, který byl blízkým spolupracovníkem Mirka Topolánka a pracoval v jeho éře i pro úřad vlády. Naproti tomu exministr Pospíšil, vyvolený spolupracovník Topolánkova faktického nástupce Nečase, je zásadně proti. A jako vyvrcholení se na první stránce novin skví prokurátorský sloupec Martina Weisse, který končí: „Takové bylo bohužel v Topolánkových očích poslání justice, zařizovat věci pro přátele. Státní zástupci, kteří to neakceptovali, následky pocítili na vlastní kůži. Vedle medaile pro bratry Mašíny tvoří Topolánkovu bilanci i tohle.“ Když může spekulovat pan Weiss, zaspekuluji si i já: Topolánek dělá potíže, dává nevhodné rozhovory, vytáhneme na něj Polanského přílepek. Postará se o to naše tisková lobby. S takhle koncipovanou volební kampaní se ovšem volby vyhrát nedají. Je velice legrační.