Volební mord v Lidovém domě
Místo svěží oslavenkyně na vrcholu sil je v salonu nalezena její chladnoucí mrtvola. Slavnost se tedy nekoná a místo pojídání kaviáru se budou odebírat otisky prstů a zjišťovat, kdo má na rukou více krve, než je ve společnosti zvykem. Takhle by mohla začínat detektivka s názvem Mord v Lidovém domě.
Kdyby to byl příběh vybudovaný podle vzoru případů inspektora Columba, byli by oběť i pachatel jasní od začátku. Obětí je ta stará stoletá rachejtle, pardon, dáma, sociální demokracie, která se chystala slavit triumfální vítězství. Vrahem jsou voliči, stádo nepřizpůsobivých a nevypočitatelných individuí. To oni drželi v rukou vražednou zbraň, volební lístky. Jenomže co motiv a možní spolupachatelé?
Sociolog a politický komentátor Práva Jan Keller se snaží hlavního spolupachatele krachu, Jiřího Paroubka, vyvinit. „Jiří Paroubek a jeho strana neměli až do posledních okamžiků před volbami zpětnou informaci o tom, že se něco jejich voličům nelíbí. Třetina jejich sympatizantů prostě dezertovala v poslední chvíli a zcela bez výstrahy,“ tvrdí Keller. A nabízí vysvětlení: „Můžeme se jen dohadovat, proč k domu došlo. Jedinou událostí, která mohla na poslední chvíli část voličů odradit, je rozlepení obálek se jmény kandidátů do sněmovny.“
U zkušeného autora, jako je Keller, překvapuje nedostatek sociologické imaginace. Předně není pravda, že by o propadech preferencí nebylo nic jasné předem.
Třeba politolog Ladislav Mrklas nevěří, že by ČSSD o hrozícím propadu nevěděla. Podle průzkumů, které dělala agentura Ipsos Tambor pro ODS, bylo jasné, že ČSSD jde dolů. Ty sešupy byly dva, nejdřív z 28 procent na 25 a pak přišel druhý na 21 procent. Těžko uvěřit tomu, že by o tom Jiří Paroubek posedlý průzkumy nevěděl. Nebo to jen nechtěl vědět? Byl jako vůdce v hlavním stanu obklopený posledními věrnými a nohsledy a organizoval neexistující oddíly do rozhodující bitvy?
Pokračování článku naleznete v dnešním Reflexu nebo v Placené zóně.
