Kdo nebučí, už si zvyknul: Volby 2010 a lidová moudra
Volební klání do senátu ČR dostupuje vrcholu a je patrné, že některé disciplíny a programové části chybí. Z dosavadních hesel a kampaní na ulicích i přilehlých prostranstvích je patrno, že se nasazuje u všech stran programová část „praní špinavého prádla“.
Pouze u některých stran se zdá, jako by člověk „hrách na zeď házel“, neboť tam dochází k „patolízalství“ a nebo dokonce k „lezení do konečníku“. Jedná se hlavně o strany koaliční, kde je nutné praktikovat disciplínu „já na bráchu, brácha na mne“. Ačkoli je zcela patrná i tendence „kdo maže, ten jede!“
Hlavně u ODS lze pozorovat osudové jevy jako „tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne“. KDU-ČSL má sklony k tendenci „pozdě bycha honit“ - na rozdíl od ČSSD, kde se již tradičně praktikuje programová část „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.“ Zdá se, že TOP 09 se prosadí opět proti ODS a ČSSD podle hesla „když se dva perou, třetí se směje“.
Je až zcela nápadné, že žádná z politických stran nerazí heslo „s poctivostí nejdál dojdeš!“ Spíš převládá tendence „kdo nekrade, okrádá svou vlastní rodinu“. Heslo „všude dobře, doma nejlíp!“ už dávno vymizelo a spíš se začíná uplatňovat „všude blbě, doma nejhůř!“ Všichni sice vědí, že „jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“, ale nikomu to nebrání v tom, aby jednal podle pravidla „dělej ďáblu dobře a peklem se ti odmění“.
Bude také nutné, hlavně ve školách a sportovně-politických klubech, založit nové sportovní zápolení, jako například „plavání u tabule“, „skákání do řeči“ a „házení klacků pod nohy“. Bez toho se moderní demokracie prostě neobejde. Přičemž bych v žádném případě též nepodceňoval, že „lež má krátké nohy, daleko neujde“, ale polopravda má zatraceně tuhý život. „Raní ptáče, dál doskáče“ má význam teprve tehdy, když se ráno nepotácíte domu opilí z večerní předvolební schůze.
Současná hospodářská situace se jeví každému rozumnému člověku, ať ve volbách a nebo po nich, coby „počítání hrachu do hrnce“ a nebo „smrdění pětníkem“. Zde je dost místa na vybranou. „Kdo šetří, má za tři“, zatím není nikde vidět, i když se o úsporách hodně hovoří podle hesla “mluviti stříbro, mlčeti zlato“. I když, popravdě řečeno, se nám nedostává ani stříbra, ani zlata. Přirovnání „kozel zahradníkem“ na Kalouska sice neplatí, ale
„opatrnost, matka moudrosti“ by za určitých okolností šlo. To ovšem pouze za předpokladu řečeným Boženou Němcovou: „Dobrá hospodyňka pro pírko i přes plot skočí!“
Bylo by rovněž možné v zemědělství vyrazit s hesly „dej krávě do držky, ona ti dá do huby“ a nebo „když krávy bučí, mají hlad. Když nebučí, už si zvykly.“ Ovšem zemědělství není dnes volebním tahounem a proto je lépe se o něm nezmiňovat - „kdo sedí tiše v koutě, toho si nevšimnou“. Politické strany, které se nedostanou ani do senátu, ani do městského zastupitelstva, mohou se utěšovat heslem „kdo nic nedělá, nic nezkazí“ a nebo „já nic, já muzikant.“
Nechci v žádném případě „malovat čerta na zeď “, ale „lepší vrabec v hrsti, než holub na střeše“. Je tedy nutné, abychom uchovali alespoň to, čeho jsme dosáhli bez ohledu na to, co nám politické strany slibují a nemohou splnit, protože, „když ptáčka chytají, pěkně mu zpívají.“
Zaujal vás tento článek? Hlasujte pro Reflex.cz ve finále Křišťálové Lupy 2010 (kategorie Média - všeobecná). Děkujeme.
